Záměrem dokumentárního cyklu Neznámí hrdinové je ukázat na příkladu osobních příběhů, že český národ v moderní historii rozhodně nelze paušálně označit pojmem Švejkové, „smějící se bestie“ nebo podobné pověstné nálepky. Každá etapa moderních českých dějin měla své hrdiny, jenže na některé se v důsledku dějinných proměn rychle zapomnělo nebo se veřejnost o nich ani nemohla dozvědět. Někteří odvážní muži a ženy byli z politických důvodů „přepólováni“, z hrdinů politické zvraty udělaly zločince a naopak. Typický příkladem je, jak komunistický režim po svém vítězství pronásledoval, věznil, likvidoval zahraniční vojáky, kteří bojovali za svou vlast na západní frontě. Cyklus není soustředěn jen na období 2. světové války, II. a III. odboj, tedy na bojovníky se „zbraní v ruce", ale objeví se v něm i předcházející a následující historické období až do současnosti včetně hrdinů civilních, např. kněží, herců či chartistů.
Autorem projektu Redakce aktuální publicistiky je Čestmír Franěk, dramaturgem Jiří Sirotek. Režiséry dokumentů jsou například Václav Křístek, Marcel Petrov, Vítězslav Romanov, Ivan Stehlík, Roman Vávra, Alena Hynková, Zdeněk Všelicha a další.
7. 1. Jan Smudek
Nepolapitelný Jan. Rodák z Domažlicka, člen Sokola a skautu se na jaře 1939 zapojil do aktivního protiněmeckého odboje. V červnu 1939 se účastnil útoku na německého policistu v Kladně s cílem zmocnit se jeho zbraně a Němec při incidentu zemřel. Přes rozsáhlé pátrání se dvakrát úspěšně prostřílel na svobodu. Na jaře 1940 utekl do Jugoslávie, v Británii sloužil v čs. letectvu jako navigátor. V r. 1948 se mu podařilo uniknout do exilu. Do Československa se vrátil až po listopadu 1989. Scénář: Vladimír Kučera. Režie: Václav Křístek.
14. 1. Jiří Gruntorád
Když byl za knihy kriminál. Bývalý chartista, nyní ředitel knihovny ministerstva vnitra Libri Prohibiti má za sebou spoustu obětavé práce v disentu, ale také čtyřleté vězení (oficiálně za podvracení republiky, ve skutečnosti za vydávání samizdatové literatury) v letech 1980–84. Byl vězněn mimo jiné v Minkovicích, což byl jeden z nejtvrdších kriminálů té doby, kde v té době jako dozorce pracoval současný komunistický poslanec JUDr. Josef Vondruška. J. Gruntorád vydával až do roku 1989 vlastní samizdatovou edici Popelnice. Scénář: Adam Drda. Režie: Vítězslav Romanov.
21. 1. Václava Nebeská, Marie Ciprová
Sestry Nebeské, dcery kulacké. Příběh dvou žen ze statkářské rodiny na Pardubicku, které prožily trpký osud tzv. kulaků během státní akce kolektivizace vesnice a přes nejrůznější druhy perzekuce a osobních strastí se nevzdaly a zachovaly si hrdost. Obě žijí, Václava Nebeská dodnes učí na gymnáziu, a její sestra Marie, provdaná Ciprová, je lékařka. Scénář: Adam Drda. Režie: Vítězslav Romanov.
28. 1. František Zahrádka
Patník číslo šestnáct. Mladý skaut se po převratu v roce 1948 zapojil do akcí odbojové protikomunistické skupiny „Za pravdu“, převáděl uprchlíky před komunismem přes hranice do Rakouska, riskoval život, navázal spolupráci s americkou výzvědnou službou a byl po prozrazení odsouzen k 20 letům vězení. Zúčastnil se pokusu o útěk z tábora Nikolaj na Jáchymovsku, který se nezdařil. Byl propuštěn po 13 letech v roce 1962. Scénář: Jiří Leschtina, Alena Hynková. Režie: Alena Hynková.
4. 2. Gen. Ondrej Páleník
Dum spiro, spero. Současný ředitel Vojenského zpravodajství generál Ondrej Páleník odešel do války v Zálivu jako nadporučík, v Afghánistánu válčil jako plukovník a v 41 letech se stal generálem. Představuje nejen úspěšného „vojenského manažera“ současné armády, ale také českého důstojníka, který neváhal přijmout nejtěžší bojové úkoly, kdykoliv bylo zapotřebí. Scénář: Richard Crha. Režie: Zdeněk Všelicha.
11. 2. Otakar Černý
Nejdůležitější útěk. Otakara Černého lze označit za mistra útěků. Po okupaci odešel bojovat na Západ, sloužil v Británii u RAF, po sestřelení byl zajat a účastnil se několika útěků ze zajateckých táborů a také bojů ve Varšavském ghettu. Je zřejmě posledním žijícím pamětníkem tzv. velkého útěku (film The Great Escape z roku 1963). Po únoru 1948 byl komunisty zatčen, ale podařilo se mu utéct na Západ. Scénář: Luděk Navara. Režie: Marcel Petrov.
18. 2. Oto Mádr
Umírám kdykoli. Po únoru 1948 se vrátil z Vatikánu do Československa. Státní bezpečnost ho zatkla v roce 1951, byl vyšetřován 18 měsíců a v roce 1952 odsouzen na doživotí, propuštěn byl v roce 1966. Pořádal teologické kurzy, v době normalizace byl vydavatelem samizdatových Teologických textů a po revoluci šéfredaktorem revue Teologické texty. Muž, který se nikdy nevzdal, patřil k vůdčím osobnostem katolického podzemí. Scénář: Mikuláš Kroupa. Režie: Ivan Stehlík.
25. 2. Čestmír Šikola
Pistole. Člen proslulé odbojové skupiny Clay-Eva z období 2. světové války. Z okupované vlasti odeslal na 800 zpráv do Londýna. Za komunistické éry byl ve vězení a po roce 1990 bojoval o čest v soudním sporu s předsedou komunistů Miroslavem Grebeníčkem. Scénář: Luděk Navara. Režie: Jaroslav Bařinka.
ČLÁNKY DO MAILU