země a rok výroby: USA/VB/Itálie 2005
žánr: drama / historický / válečný
REŽIE:
Michael Apted, Allen Coulter, Julian Farino, Jeremy Podeswa, Alan Poul, Mikael Salomon, Steve Shill, Alan Taylor a Timothy Van Patten
SCÉNÁŘ:
John Milius, William J. Macdonald a Bruno Heller
VÝKONNÁ PRODUKCE:
Bruno Heller, William J. Macdonald, John Milius, Anne Thomopoulosová a Frank Doelger
PRODUKCE:
Marco Valerio Pugini a Lucy Richerová
KONZULTANT PRODUKCE:
Michael Apted
SPOLUPRÁCE:
Jim Dyer a Eugene Kelly
VÝPRAVA:
Joseph Bennett
KOSTÝMY:
April Ferryová
CASTING:
Nina Goldová, Nina Gold & Associates
OBSAZENÍ:
Titus Pullo: Ray Stevenson
Gaius Julius Caesar: Ciarán Hinds
Pompeius Magnus: Kenneth Cranham
Atia: Polly Walkerová
Marcus Antonius: James Purefoy
Marcus Junius Brutus: Tobias Menzies
Servilia: Lindsay Duncanová
Niobe: Indira Varmaová
Gaius Octavianus: Max Pirkis
Octavia: Kerry Condonová
Porcius Cato: Karl Johnson
Marcus Tullius Cicero: David Bamber
Timon: Lee Boardman
Quintus Pompeius: Rick Warden
Posca: Nicholas Woodeson
Castor: Manfredi Aliquo
Strabo: Ted Rusoff
Julia: Lydia Leonardová
Metellus Scipio: Paul Jesson
Cornelia: Anna Patricková
Sextus: Fabio Carfora
Eleni: Suzanne Bertishová
Vorena starší: Coral Amigaová
Vorena mladší: Anna Fausta Primianová
Evander: Enzo Cilenti
Glabius: Roberto Purvis
Eirene: Chiara Mastalliová
Erastes: Lorcan Cranitch
Calpurnia: Haydn Gwynneová
Clarissa: Anna Francoliniová
Volpe: Richard Katz
Lyde: Esther Hallová
Lysandros: Vincenzo Nicoli
Demeter: Francesca R. Coluzziová
Drusilla: Maggie McCarthyová
Merula: Lydia Biondiová
obsah seriálu
Řím je výpravná sága, jejímiž hrdiny jsou dva obyčejní římští vojáci, kteří se náhodně zapletou do historických událostí starověkého Říma. Dramatický seriál o lásce a zradě, pánech a otrocích, manželech a manželkách zachycuje bouřlivou dobu, v níž zhynula republika a zrodilo se císařství.
Píše se rok 52 před Kristem. Čtyři století po vzniku republiky je Řím nejbohatší město světa, centrum rozlehlé říše a kosmopolitní metropole, v níž žije milion obyvatel. Republika vznikla na základech rozdělení moci, což chránilo společnost před absolutismem. Nyní se však toto zřízení rozpadá a pohlcují je korupce a společenské výstřelky. Vládnoucí třída extrémně zbohatla, zatímco sparťanská disciplína a sociální harmonie je v troskách. Mezi jednotlivými třídami zeje hluboká propast, právní a politický systém je oslaben a moc se stále víc přiklání k armádě.
Po osmi letech války Gaius Julius Caesar dobyl a obsadil území Galů a nyní se vrací do Říma. Přivádí s sebou legie zocelených vojáků, jen jemu oddaných mužů, kteří v bojích získali neuvěřitelné bohatství – otroky, zlato a další kořist. Vojevůdce chce prosadit populistický program s radikálními sociálními změnami. Aristokracie je zděšena. Vyhrožuje Caesarovi, že ho obžaluje z válečných zločinů, pokud se svými vojáky vstoupí do Říma. Mocenskou rovnováhu udržuje Senát, kde má Caesar starého přítele, spojence a učitele jménem Pompeius Magnus.
V této situaci dva vojáci z Caesarovy 13. legie, Lucius Vorenus a Titus Pullo, dostanou rozkaz, aby zachránili ukradenou standartu, jež je symbolem Caesarových legií. Tím začíná řetěz událostí, díky nimž se dvojice zaplete do klíčových dramat ve starověkém Římě…
o seriálu
Seriál Řím má počátky už v roce 1998, kdy se do příprav pustila jeho nynější výkonná producentka Anne Thomopoulosová. V roce 2000 začal příběhu kreslit detailnější kontury spisovatel Bruno Keller v podobě náčrtů scénáře. Díky koprodukci britského kanálů BBC a italského RAI se mohli tvůrci rozmáchnout a pustit se do skutečně velkolepé realizace. V roce 2003 se začaly stavět kulisy v legendárním římském studiu Cinecittà. Samotné natáčení v Itálii probíhalo dlouhý rok: od března 2004 do května 2005. Řím se stal prvním anglicky mluveným seriálem, který byl kompletně natočen v neanglicky mluvící zemi.
Při natáčení štáb disponoval největší zastavěnou plochou na světě – zahrnovala zhruba 20 000 m2 – a měl k dispozici šest zvukových studií Cinecittà. Bylo zaměstnáno 350 členů mezinárodního štábu a více než 50 italských asistentů. Seriálové Forum bylo postaveno přibližně v 60% velikosti skutečného Fora Romana. Olivovníky v posvátném háji jsou přes 200 let staré. Pro zářivé barvy zdobící chrámy, sochy i ulice, stejně jako pro nápisy na zdech a návěští byly inspirací nálezy z vykopávek Pompejí, Herculanea a Ostia Antica.
Seriál si vyžádal více než 4 000 částí garderoby, kterou navrhla na Oscara nominovaná kostýmní výtvarnice April Ferryová (Maverick). 2 500 kusů bylo použito samostatně v prvních třech epizodách. Okolo 1 250 párů bot a sandálů bylo vyrobeno v Bulharsku. Všechny látky a tkaniny, použité při výrobě kostýmů a jejich doplňků, jsou dobově autentické – vlna, len, bavlna a hedvábí. Látky pocházejí z italského Prata a také z Indie, Tuniska a Maroka. Byly nakoupeny v přírodním stavu a teprve poté obarveny podle potřeb filmařů.
250 opancéřovaných tunik pro vojáky, z nichž každá vážila cca 18 kg, bylo vyrobeno v Indii, stejně jako 40 kožených kyrysů pro důstojníky legií.
Kožené předměty pro herce v hlavních rolích vytvořili Augusto a Giampaolo Grassiovi, příslušníci druhé generace mistrů řemeslníků. Jejich otec vyrobil zbroj pro film Kleopatra a další historické snímky natáčené v Cinecittà. Je tak kvalitní, že mnohé z jednotlivých kusů je možné používat dodnes a půjčují si je produkce z celého světa. Prototypy přilbic a dalších kovových součástí kostýmů vznikly v dílně uměleckého kováře Luca Giampaoliho a jejich repliky byly vyrobeny v Indii. On sám vytvořil všechny kovové doplňky kostýmů pro herce v hlavních rolích.
Při natáčení seriálu „hrálo“ v jedné scéně maximálně 40 koní a v nejdelším natáčecím dni se před kamerou sešlo 750 komparsistů – ve scéně Caesarova triumfu.
Herci Kevin McKidd a Ray Stevenson trénovali s mistrem šermu Giorgiem Antonionim více než měsíc před natáčením. Museli zvládnout skutečné římské bojové techniky, které obvykle nejsou ve filmu a v televizi k vidění.
Pětapadesát vytipovaných italských komparsistů strávilo dva týdny ve speciálním táboře, kde žili ve stanech a podstoupili obdobný výcvik jako římští vojáci – akci dokončilo 43 z nich.
Typický den v tomto výcvikovém táboře začínal v pět hodin ráno, následoval hodinový trénink, po němž bylo vyhrazeno 20 minut na snídani. Komparsisté byli rozděleni do tří skupin a učili se pochodovat, bojovat s mečem a další vojenské dovednosti. Oběd trval 40 minut a následovala další fáze výcviku, k němuž patřilo i stavění a stržení tábora. Po večeři se muži umyli v nedalekém jezeře bez mýdla. Světla zhasla v devět hodin večer a následovala strážní služba a noční cvičení.
V bojových scénách byly použity autentické starověké techniky, včetně skutečné „římské zdi“. Tvořili ji vojáci dotýkající se rameny a dokonale se chránící štíty. Bojová linie byla pohyblivá a umožňovala rychlé nahrazení unavených a padlých mužů čerstvými silami.
Řím je jedním z největších koprodukčních projektů, na jehož realizaci se spojily dvě velké sítě. HBO a BBC už byly dříve partnery při natáčení minisérie Bratrstvo neohrožených v roce 2001, která získala šest prestižních cen Emmy. „Starověký Řím byl barvitý a složitý,“ říká autor scénáře Bruno Heller. „Měl leccos společného s velkoměsty jako Mexiko City či Kalkata, zářil jasnými barvami, bylo to dynamické místo plné energie, krutosti, chaosu a neřesti, kde jeden požíral druhého. Dávná metropole s úzkou vrstvou bohatých a obrovskou masou chudých bojovala s podobnými problémy jako některá dnešní velkoměsta – se zločinností, nezaměstnaností, nemocemi, korupcí. To je dobrá výchozí situace pro ty, kteří se chtějí vyšvihnout a jsou na to dost chytří.“
„Lidská povaha se nemění,“ pokračuje Heller. „Římané přestali být otroky, ale nemají boha, který byl jim řekl, co je dobré a co špatné. Záleželo jen na osobní etice a na výši postavení. Mohli jste zabít souseda nebo zatoužit po jeho ženě, pokud jste byli dostatečně mocní, bohatí nebo nelítostní, abyste si to mohli dovolit. Milosrdenství bylo považováno za slabost, krutost za statečnost a jediné, na čem záleželo, byla osobní čest a věrnost své rodině.“
„Seriál zachycuje historické události starověkého Říma na osudu dvou obyčejných vojáků. Jedním z důležitých motivů,“ dodává Heller, „je skutečnost, že Vorenus je loajální příslušník Caesarovy 13. legie, ale zároveň ctí staré zákony republiky. Musí si vybrat mezi osobní věrností ke svému veliteli, který se všemi prostředky snaží republiku zničit, a hluboce zakořeněnými politickými ideály.“
„Dalším typickým prvkem vyprávění je skutečnost, že oba muži byli osm let z domova. Vorenus je ženatý, má děti, které vyrůstaly bez otce, a jeho manželka se zajímá hlavně sama o sebe. Jak se má dát s rodinou znovu dohromady? Jak se má začlenit do civilizované existence, když tolik let strávil uprostřed válečných hrůz? Jak se má srovnat s běžnými lidskými vztahy, když už nemůže zabít toho, kdo stojí proti němu jako nepřítel?“
Se štábem spolupracoval odborný poradce Jonathan Stamp, který dříve vedl oddělení historie na BBC. Když BBC do projektu vstoupila jako partner, začal přizpůsobovat scénář historickým skutečnostem.
Stamp říká: „Udělali jsme všechno pro to, aby epizody získaly historickou autentičnost. Věnovali jsme pozornost každému detailu – jak se postavy chovají, způsob, jakým vzájemně komunikují, jak se oblékají, jaká používají gesta, po jakých ulicích chodí, způsob, jakým vedou svůj soukromý i veřejný život. Nicméně jsme netočili dokument. Usilovali jsme o autenticitu, protože ta každé drama obohacuje. Kupříkladu víme, že Vorenus a Pullo skutečně žili, protože jsou jmenováni v Caesarově seznamu účastníků galských válek. Bruno ale vymyslel jejich život do detailů.“
Zatímco život římské aristokracie je velmi dobře zdokumentovaný, existuje jen málo zdrojů, z nichž se dají čerpat bližší poznatky o životě chudiny a pracující třídy. „Máme archeologické zdroje – vykopávky v Pompejích a Herculaneu, odkazy v literatuře a nápisy na hrobech,“ říká Stamp. „Náhrobní nápisy jsou neobyčejně důležité, protože hrob měl každý, bez ohledu na třídní postavení. Lidé šetřili celý život, aby měli peníze na slušný pohřeb. A ačkoliv jsou náhrobní nápisy stručné, jsou neocenitelným a upřímným zdrojem informací o tom, jak se tehdy žilo. Na jednom nápisu na hrobě šestnáctiletého chlapce kupříkladu čteme: ´Kdysi otrok, nyní syn.´ To napovídá, že otroctví neznamenalo vždy jen zajetí a okovy, i když samozřejmě existovalo. Otroctví bylo fenomén s různými podobami – někteří otroky zůstávali, jiní se stali součástí rodiny a získali svobodu.“ „Řím byl v oněch dobách hlučné a rušné velkoměsto,“ pokračuje Stamp. „V literatuře existuje text, v němž si autor stěžuje, že při pobytu v Římě není schopen usnout, protože přes den ho ruší kravál z nedalekého cvičiště a křik prodavačů na ulicích a v noci místo, aby byl klid, se všechno ještě zhorší, protože začne veškerá doprava. Velké vozy, které přes den nesmějí jezdit, večer a v noci vyrazí do ulic.“
Ačkoliv bylo jasné, že natáčení v italských ateliérech Cinecittà bude náročné, producenti souhlasili s tím, že jinde se tento seriál točit nedá. Výkonná producentka Anne Thomopoulosová říká: „Nic nemůže nahradit procházku stejnými ulicemi, po nichž kráčely i naše postavy, vidět stejné stavby, vnímat kontinuitu toho, jak obyvatelé Říma pracují, nakupují a žijí. Římané se rádi chlubí, že jsou nejlepší řemeslníci na světě. Italové, kteří pracovali ve štábu, byli hrdí na to, že se podílejí na projektu ze své dávné historie, a myslím si, že bychom nedokázali tento seriál v jiné zemi natočit s větším úspěchem.“
Také pro herce byl pobyt a práce na seriálu přínosem. „Být tu je nejen velká výzva, ale také velká odměna,“ říká Ray Stevenson, představitel Tita Pulla. „Výzva proto, že jsme vstoupili do tak vzdálené doby, a odměna v tom, že jsme mohli sledovat i nasávat současný život v Římě ve skutečných římských barech a kavárnách, kam nechodí turisti. Lepší přípravu na roli si ani neumím představit. Pullo sice žil před staletími, ale ono se toho ve způsobu, jak tu spolu lidi mluví a gestikulují, zas tolik nezměnilo.“ „Bylo to fantastické,“ dodává Kevin McKidd alias Lucius Vorenus. „Zdejší životní styl se nám zadřel pod kůži a promítl se i do hereckého výkonu. Postavy pak působily mnohem autentičtěji. Byla to znamenitá zkušenost.“
Bruno Heller dodává: „Herecké obsazení je prostě skvělé. Všichni dřeli tvrdě a dlouho a jejich výkony jsou fantastické. Herci museli zůstat sami sebou a zároveň být starými Římany, což je opravdu obtížné.“
„Jeden z nejpozoruhodnějších momentů jsem zažil, když jsem sledoval natáčení scény a zapomněl jsem, že se odehrává ve starověku,“ dodává výkonný producent Frank Doelger. „Jednotlivé postavy i celý příběh jsou brilantně napsané, takže vůbec nezáleželo na kulisách, kostýmech a rekvizitách. Herci dokázali přesně to, co jsme chtěli – zbavili starý Řím učebnicového nánosu a naplnili jej životem tak, jako bychom točili drama ze současnosti.“
ČLÁNKY DO MAILU