Pořad „Bez obalu“ je koncipován jako pohled autorů Milana Šímy a Miloše Čermáka na aktuální události. Charakteristickými znaky tohoto autorského pořadu jsou mimo jiné také využívání nadsázky a satirický přesah. Pořad „Bez obalu“ v žádném případě není a nikdy nebyl investigativní žurnalistikou. Proto jeho závěrečný přehled událostí týdne obsahuje nejen fakta a informace, ale také autorské glosy k nim. Svým žánrem má závěr tohoto pořadu charakter fejetonu. Tomu odpovídala i poslední věta vydání, vysílaného 6. listopadu 2005. Z kontextu je zjevné, že autor mimo jakoukoli pochybnost neusiloval o manipulaci s fakty či účelovou dedukci, ale hledal vtipnou repliku na závěr.
Jak v pořadu zaznělo, Václav Havel se veřejně vyjádřil v tom smyslu, že by mu to s Jiřím Paroubkem klapalo. Miloš Čermák se pokusil o pointu, když naznačil, že se reportér možná přeslechl, a pohrál si se slovy „klapalo“ a „kleplo“. Jde o natolik jasnou nadsázku a věc ve skutečném dialogu vyloučenou, že vést o tom seriózní debatu postrádá smysl. Jistě by se mohlo stát věcí diskuse, nakolik to byl žert vkusný, případně opravdu vtipný, ale žádný soudný divák nemohl tuto závěrečnou větu brát jako vážně míněnou informaci.
Nemohu tedy souhlasit s Vašim konstatováním, že „šlo o účelové, hrubé a podstatné zkreslení skutečnosti“. Stěžovat si na podobně konstruovaný komentář je, obávám se, stejně účelné, jako klást novinové karikatuře či glose – navíc ještě velmi nevinné ve srovnání s příklady z jiných oblastí české žurnalistiky – za vinu, že zlehčuje vážnost karikovaných. Karikatury a glosy tvoří nedílnou součást prakticky veškerého denního tisku a předpokládám, že ani Vy byste si nepřál, aby byly vymýceny. Dovolte tedy rovněž České televizi, aby občas i věci vážné a seriózní komentovala poněkud odlehčeným tónem, a to zejména tehdy, je-li z kontextu takových výroků naprosto jasně patné, jak jsou míněny.
S úctou
Mgr. Jiří Janeček
generální ředitel
