Tvrzeními o stamilionových závazcích vůči dodavatelům, za které údajně ručí členové sdružení PilsFree svým majetkem, jsou v poslední době stále častěji strašeni uživatelé sítě PilsFree. Tyto pomluvy si kladou za cíl jednak odradit zájemce o členství v PilsFree a jednak přimět stávající členy, aby sdružení opustili a využívali více služeb komerčních operátorů elektronických komunikací.
„Jsou to jednoznačně lživé informace, závazky plníme a každé čtvrtletí sestavujeme přehledy hospodaření,“ říká správní radní PilsFree Martin Šour. A pokračuje: „Členům sdružení je každý rok veřejně na Valné hromadě předložena zpráva o stavu hospodaření PilsFree.“ Podle něho je zapotřebí brát anonymní příspěvky na webových fórech a svody podomních prodejců s rezervou. „Sdružení jako nezisková organizace zisk nevytváří, ale příjmy vrací zpět do činnosti organizace,“ vysvětluje Šour s tím, že se sdružení v červených číslech rozhodně nenachází.
S úsměvem jeho slova potvrzuje i technický radní sdružení Martin Pozděna: „Kdyby PilsFree nebylo schopné platit dodavatelům přenosových linek, jistě by si každý doma všiml, že nemá konektivitu do internetu.“ Podle Pozděny se sdružení PilsFree stává cílem i nekalých konkurenčních útoků především proto, že na lidnatých předměstích Plzně konkurence dosud PilsFree technologicky nepředčila.
Za nejvážnější lež však PilsFree, o. s. považuje dezinformace, že za závazky sdružení ručí jeho členové. Milan Řežábek ze správní sekce Rady PilsFree zdůrazňuje, že žádný zákon nic takového členům neukládá a podotýká: „PilsFree není firma podle obchodního zákoníku, ale občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů a tato norma ručení za závazky členům nepředepisuje.“
Situace se zjevně nezmění ani v budoucnu. S ručením členů za závazky sdružení totiž nepočítá ani návrh nového občanského zákoníku, který před časem publikovalo Ministerstvo spravedlnosti. Nepravdivá tvrzení tak mohou pramenit i z neznalosti právního postavení PilsFree. „Možná si nás pletou s družstvy,“ uzavírá Řežábek.