Nejčastěji prezentovaným subjektem reportáží pořadu byl premiér Jiří Paroubek, který se objevil v deseti z nich, před svým předchůdcem Stanislavem Grossem s polovičním počtem zastoupení. Pořad se zároveň zaměřil na komentování událostí okolo uprchlých podnikatelů Radovana Krejčíře a Viktora Koženého, kteří byly hlavními subjekty 5, resp. 3 reportáží.
5 reportáží (50%) mělo pro Jiřího Paroubka ze strany redakce negativní vyznění, Stanislav Gross byl redakcí představen v převážně negativním duchu ve třech příspěvcích (60%). Zdeněk Doležel, Policie ČR a Alexandr Babiš byli v obou reportážích, v nichž se objevili jako hlavní subjekty, reflektováni tvůrci pořadu negativně. Jediným subjektem zmiňovaným autory v souhrnu všech reportáží v převážné míře příznivém světle byla nová německá kancléřka Angela Merkelová.
Ve sledovaném období komentovalo v rámci analyzované relace prezentované dění 53 zástupců třetích stran z novinářského či odborného sektoru. Nejčastěji se k uváděným kauzám vyjadřovali M. Komárek z MF Dnes a A. Mitrofanov z Práva.
InnoVatio ve své analýze zároveň sledovalo, s jakou precizností odkazují tvůrci pořadu na externí zdroje informací. Z výsledků vyplývá, že v porovnání s dalším publicistickým pořadem České televize Reportéři ČT odkazovali redaktoři Bez obalu v obou měsících na své zdroje s nižší přesností (září – 60%, 72%; říjen – 63%, 81%). Oproti tomu z hlediska aktuálnosti zařazování jednotlivých příspěvků byla relace Bez obalu výrazně profilována na bezprostřední reflektování událostí a 49% reportáží mělo aktuální charakter, oproti tomu pouze 7% jich bylo zaměřeno tematicky. V případě Reportérů ČT byl tento poměr 25 ku 29%.
Nejčastější nedostatky, jichž se autoři pořadu dopustili, byla nekorektní relevance mluvčích (5×) a porušení vyváženosti jejich prezentace (3×).
Nejvíce těchto prohřešků se objevilo v reportážích, jejichž hlavním protagonistou byl premiér Jiří Paroubek, jemuž nebyl dán ve 4 reportážích i přes explicitně negativní postoj redakce k jeho činnosti prostor, aby své konání vysvětlil či obhájil, případně byl prezentován nevyváženě poskytnutím prostoru pouze jedné názorové straně v dané kauze.
Kritika na jeho adresu směřovala zejména v souvislosti s výměnou ministryně zdravotnictví, hledáním lídrů na kandidátky ČSSD, personální politikou obecně a s jeho vztahem k médiím.
Kritérium relevance mluvčích bylo porušeno v obou reportáží, jejichž hlavním subjektem byl v souvislosti s privatizací Unipetrolu Alexandr Babiš, který i přes negativní stanovisko redakce nedostal prostor pro vyjádření, přičemž adekvátnost jeho obvinění nebyla na rozdíl od ostatních aktérů kauzy (Z. Doležel, S. Gross) potvrzena žádným konkretizujícím materiálem či zvukovou nahrávkou, jež by tato nařčení dokládaly.
O Media Tenoru
Media Tenor je hlavním projektem občanského sdružení InnoVatio. Byl založen před jedenácti lety skupinou čtyř žurnalistů: Markusem Rettichem, Matthiasem Vollbrachtem, Christianem Kolmerem a Rolandem Schatzem. Media Tenor analyzuje jakými způsoby česká i zahraniční média informují o vybraných tématech, organizacích a osobách. Exkluzivní data Media Tenoru ukazují, jaké informace jsou přítomny v médiích – neukazují ovšem, co sledované subjekty skutečně prohlásily či učinily.
ČLÁNKY DO MAILU