Poslední mohykán získal ocenění na festivalu Prix Italia

Festivalová porota k dokumentu uvedla: „Vyjadřujeme zvláštní uznání tomuto filmu, který ukazuje českou historii 20. století z neobvyklého pohledu jazzového hudebníka. Film přináší výrazovou lehkost i do těch nejtemnějších momentů historie, a přitom velmi přesvědčivě revokuje dobový swingový styl.“

Poslední mohykán je portrétem v době natáčení 96letého Jiřího Traxlera, jednoho z posledních žijících pamětníků předválečné československé hudební éry. Traxler patří mezi několik skladatelů a interpretů, kteří jsou tvůrci fenoménu českého tanečního swingu. Ve třicátých letech působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, skládal, aranžoval a hrál pro Jaroslava Ježka i R. A. Dvorského. V roce 1949 odešel do Kanady, která se pro něj stala druhým domovem, a kde dnes žije v Edmontonu. Jeho paměti „Já nic, já muzikant“ vyšly v nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers, jeho skladby dnes pravidelně hraje kapela Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers. A právě Ondřej Havelka jako režisér tímto filmem vzdává hold legendě hudby, která patří k tomu nejlepšímu z odkazu československé kultury. „Jiří Traxler není pouze slavný a úspěšný skladatel a klavírista, ale je to hlavně chlap, který si umí užívat života a radovat se z něj, který dokázal zúročit své talenty s vášní i nadhledem. A který, když přišly trable, postavil se k nim čelem, jako správný český nebojsa,“ uvedl před televizní premiérou Ondřej Havelka.