Jedna z nejzajímavějších filmových adaptací literárního díla – nejznámějšího románu britského spisovatele D. H. Lawrence Milenec lady Chatterleyové, který byl od svého vydání v roce 1928 až do 60. let minulého století cenzurován jako pornografický. Hlavní postavou románu je mladá vdaná žena Constance (lady Chatterleyová), jejíž manžel, baronet Clifford Chatterley, v důsledku zranění z první světové války ochrnul od pasu dolů, a stal se tak impotentním. Constance se sblíží s vesnickým správcem a prožívá s ním intenzivní živočišný milostný poměr. Příběh citového naplnění osamocené ženy Constance a sváru zakázaného citu se striktní společností se odehrává ve 20. letech minulého století.
Filmový publicista Michal Procházka o filmu napsal: „… vidíme tu umění literární adaptace na vrcholu, kdy film neslouží za nástroj převedení slova do kinematografického výjevu – a kdy „filmová realita“ jen neilustruje původní příběh. Může se nám dokonce zdát, že Ferranová staví celý svět Lady Chatterleyové znovu od začátku. Z každého záběru cítíme sílu kinematografického média, které nabízí množství výkladů. Constance se zvedne, zašustí jí šaty, slyšíme její kroky. Načež se zarazí a ohlédne. Jde o každé gesto, hltáme záchvěvy citu. Autorka dokazuje, že právem patří do generace konce 80. let po bok Arnaud Desplechina, Érica Rochanta, Yvana Attala, do skupiny, která byla ovlivněna americkým filmem i koncepcí autorského filmu let šedesátých. A snažila se s pomocí exkluzivní formálních prostředků cizích žánrů točit naprosto osobní filmy, které vás svedou.“
Filmových adaptací, tedy interpretací tohoto románu, vznikla celá řada. Z českých si připomeňme televizní film Viktora Polesného s Borisem Rösnerem a Zdenou Studénkovou. Tato mimořádná adaptace francouzské režisérky Pascale Ferranové vznikla v roce 2006. Hrají: M. Handsová, J.-L. Coulloch, H. Girardot, H. Alexandridisová, H. Filieresová, B. Verley a další.
