Trn, který prošel botou fešné brunetky by mohl docela dobře sloužit jako šídlo obuvníka. Navíc Andrea ke svým "bolístkám" může připočítat i atak moskytů, kterým zřejmě její krev velmi chutnala. Svojí přízeň jí dávali najevo celou noc. Andrea tak skončila s rukou plnou pupínků (viz. foto v úvodu článku). Podobně skončila i Hanka.
Některá zranění byla ovšem i úsměvná. Například Lukáše kousnul krab, kterého mu podal Norbert. Norbert má prapodivnou schopnost se nějak s těmi zvířátky domluvit, a to i s moskyty na pláži Norbert nechal po sobě kraba lézt, pak ho půjčil na hraní Lukášovi. Lukáš se ovšem krabovi pranic nelíbil a svoji nelibost dal najevo pořádným kousnutím. Zkuste se vcítit do kůže Trosečníka – jste nevyspalý, hladový, mokrý, chce se vám na záchod, nemáte si čím vyčistit zuby, smrdíte a navíc – jste poštípaný a poškrábaný… Stáli byste skutečně o takovýto druh dovolené?
Jaké je zranit se v Panamě v případě, že máte mizivé možnosti hygieny a váš strach z infekce je tedy značně oprávněný? V tropické ostrovní džungli, kde cítíte zápach hniloby a ve vzduchu se vznášejí spory plísní, to není úsměvná příhoda, i když nejde o příliš velkou ránu. Iveta přišla k vážnějšímu zranění jako první z Trosečníků. Pokoušela se mýt v moři závěsný kotlík. Vlna jí ho sebrala a hodila zpět na nohu. Ostrá hrana kuchyňského náčiní ji rozsekla nohu pod kolenem.
Vzhledem k nečistotám ve vodách Pacifiku bylo třeba ránu vydezinfikovat. Iveta si takticky jako osobní předmět, který lze odnést v jedné ruce, přivezla slivovici. Bylo tedy čím dezinfikovat. Navíc slivovice působila i jako mírné vnitřní povzbuzovadlo (Iveta si během předběžného ošetření od pana doktora Reného lokla slivovice). René doporučil ránu zašít. Ivetě byl tedy poskytnut štábem lékař s plným vybavením pro daný úkon a rána na noze byla zašita. Iveta dostala voděodolné náplasti na převazy. I malé rány v tropech se můžou stát vítaným obveselením pro různý hmyz a jeho larvy. Nehledě na sněť.
O tom, že voda provází Trosečníky na každém kroku, není pochyb. Tropické deště jsou totiž na Perlových ostrovech na denním pořádku. Jižní kmen se ale rozhodl s vodou a mokrem bojovat, začal stavbou sušáku na prádlo. Video zachycuje začátek jeho stavby.
Trosečníci už se zabydleli, pomalu si zvykají na naprostou absenci komfortu, který si užívali doma. Na druhou stranu ale cítí, že pobyt na ostrově rozhodně nebude procházkou růžovým sadem. Chcete vědět, jak to vidí René? Podívejte se na naše video na www.trosecnik.centrum.cz
Krabí polévka je určitě pro mnohé delikatesou… Ale živit se pouze krabí polévkou několik týdnů? Uznejte sami, že to není úplně nejlepší představa. Trosečníci se proto vydali na lov ryb. Jak se jim to dařilo, posuďte sami.
Po vylodění na ostrov našli Trosečníci na břehu doslova poklad! Tím pokladem byla dřevěná truhla, která ve svých útrobách skrývala vše potřebné pro přežití. Co všechno objevili Trosečníci v truhle? Můžete se podívat, jak to bylo, když jí objevil Jižní kmen Ještěrek.
Jak přežít na ostrově aneb co všechno člověku hrozí
Rčení, že je člověk pánem tvorstva, je špatný vtip. V tropech vás může dostat komár, blecha, nebo jedovatá housenka. Jasně, jedovatí živočichové žijí i u nás, ale ti, se kterými se můžete setkat třeba na Perlových ostrovech, to je prostě silnější káva. Byli byste připraveni na to, zareagovat skutečně rychle a s chladnou hlavou a setkání s takovým tvorem přežít ve zdraví?
Opuštěné, kilometry se táhnoucí pláže lemované kokosovými háji. Mělké zátoky s průzračně čistou vodou, vyhřáté jako vana. Svádějí ke koupání a potápění. Pod vodou naleznete korály, mořské sasanky, medúzy, ryby tvarů a barev, ze kterých přechází zrak. Tato podmořská krása se však umí pořádně bránit. Při doteku dochází během krátkého okamžiku k pronikavé bolesti a okamžitému zrudnutí nebo otoku poraněné kůže. Později se může dostavit zvracení, motolice nebo dušnost. Pokud jste byli požaháni, okamžitě se vydejte ke břehu. Zkontrolujte ránu, zdali vám na kůži nezůstala přichycená část živočicha či rostliny. Tu se snažte co nejdříve odstranit, pomáhá potřít zasažené místo octem nebo alkoholem a ránu pečlivě vytřít hadříkem. Oplachování pitnou vodou může bolest zvyšovat. Při silných reakcích se doporučuje užití protialergických léků (antihistaminik). Jak už tomu bývá, jedinou spolehlivou prevencí je – nekoupat se. Pokožku také můžete z části chránit, když se před vstupem do vody natřete dětským olejem. Vyhýbejte se korálovým pásům a do vody si pořiďte potápěčské boty.
Tito zrádní tvorové sami od sebe neútočí, pouze pokud je vyrušíte. Rádi však zalézají do složených oděvů, bot nebo do batohů. Jejich jed je srovnatelný s uštknutím hada. V místě uštknutí pocítíte silnou pálivou bolest a brzy se dostaví otok, následovaný pocity slabosti, nadměrným pocením, zvracením i potížemi s dýcháním. Je potřeba si dávat pozor, pečlivě vyklepat boty i oděvy, nesbírat holýma rukama dřevo nebo kameny, především na vlhkých a temných místech. V noci nechoďte bosi, štíři jsou noční živočichové.
Nejznámějšími zabijáky jsou černé vdovy a tarantule. Vyskytují se v příbytcích, vyhledávají temná zákoutí, zalézají rádi do pověšených ručníků nebo oblečení. Pronikavá ostrá bolest se rychle rozšíří po celém těle, zpravidla se rychle dostaví slabost, problémy s dýcháním i mdloby.
Ani hadi vám sami od sebe neublíží, jsou plaší. Žijí v noci, přes den odpočívají. Při setkání s hadem je důležité nepanikařit! Dejte hadovi šanci uniknout. Vyčkejte bez hnutí, až se had odplazí. Pokud se nacházíte v místě výskytu hadů, choďte vždy v pevné obuvi a noste dlouhé kalhoty. Hadi jsou hluší, takže svou přítomnost dáte nejlépe najevo pomalou těžkou chůzí, had vnímá otřesy. Pokud dojde k uštknutí, na kůži zůstanou jedna až dvě lehce krvácející ranky. Nepanikařte!
První pomoc při uštknutí hadem, škorpiónem nebo pavoukem se řídí stejnými zásadami. Tou první je nepanikařit! Ránu nechte přibližně půl minuty krvácet, poté ji důkladně vymyjte vodou a vydezinfikujte. Pokud se uštknutí nachází na končetině, stáhněte ji elastickým obinadlem přibližně 5 cm na ránou směrem k srdci. Při uštknutí štírem se doporučuje přiložit studený obklad a tlakový obvaz. Sundejte si vše, co vás může škrtit – šperky, hodinky, rozepněte límec, pásek. Ránu nevysávejte, hrozí zasažení dutiny ústní, spíše krev z rány nechte odtéct. Končetinu se snažte držet přesně v úrovni srdce a v klidu, aby se neurychlovalo vstřebávání jedu z rány do těla. Vypijte hodně vody. A rychle do nejbližší nemocnice pro antisérum. Nejlepší je zvíře identifikovat a úplně nejlepší je ho zabít a přinést s sebou.
Tyto potvůrky se vám umí dostat pod kůži. Doslova! V místě, kde se zavrtají, nejčastěji na chodidlech, mezi prsty, v měkkých ohybech kůže, vznikají svědivé boláky. Blechu nebo larvu je potřeba odstranit, ponořte postižné místo do teplé vody a snažte se je vymýt, poté odstranit pinzetou nebo jehlou, jinak chirurgicky. Vyčištěnou ránu je potřeba vydezinfikovat a přikrýt. Pokud se tyto potvory nachází v místě, kde trávíte čas, nesedejte si na zem a opět platí doporučení – noste obuv.
Při cestování do tropických oblastí si musíte uvědomit, že je váš netrénovaný organismus vystaven velké zátěži. Vysoké teploty, vlhkost vzduchu, doléhající časový posun, nedodržování pitného režimu, změny ve stravování, to vede k oslabení vašeho organismu, který se prostě se vším vyrovnává hůře. Skolit vás mohou i komáři, a to nemusí přenášet zrovna malárii. Vícenásobná bodnutí vás oslabí a vy můžete snadno zkolabovat např. při túře nebo při potápění. Necestujte proto sami, mějte na paměti dobré rady, nepřeceňujte své síly, nepodceňujte vybavení, vhodnou obuv a oblečení. A mějte po ruce lékárničku. Nepřipraveným se ráj na zemi může rychle změnit v peklo.
ČLÁNKY DO MAILU