Z výzkumu vyplývá, že správní rady sice dbají na udržitelnost v rámci boje o pověst „zodpovědného“ podniku, manažeři však ještě nenašli způsob, jak z ní komerčně těžit. Jedna třetina (33 %) respondentů přiznala, že jejich společnost usiluje o udržitelnost pouze na trzích, kde by to mohlo ovlivnit pohled zákazníků na firmu, a podobná část manažerů (31 %) zase uznala, že se jejich společnost v tomto ohledu soustředí spíš na komunikaci než na skutečnou změnu.
James Watson, redaktor Economist Intelligence Unit, k tomu dodal: „Mnoho společností přechází od pouhé rétoriky ke skutečným komerčním iniciativám. Přesto tu zeje propast mezi tím, co firmy podle svých vlastních slov dosahují s ohledem na zodpovědnost ke společnosti a životnímu prostředí, a zapojením jejich manažerů do těchto aktivit. Firmy musí vymyslet plány, jak zapojit zaměstnance do programů na udržitelný rozvoj v rámci jejich každodenních aktivit.“
Francois Barrault, generální ředitel BT Global Services, k tomu řekl: „Je čím dál jasnější, že udržitelný rozvoj a úspěch v podnikání jdou ruku v ruce. Naše vlastní úspěchy v oblasti udržitelného rozvoje nám pomáhají získávat zakázky, přicházet s novými nabídkami a stimulovat naše zaměstnance.“
Z výzkumu rovněž vyplývá, že programům na udržitelný rozvoj schází vedení na úrovni správní rady. Ve dvou z pěti firem (tedy ve 40 % případů) se osoba zodpovědná za udržitelný rozvoj nezodpovídala přímo správní radě, zatímco 23 % organizací vůbec nemělo osobu pověřenou takovými záležitostmi.
Francois Barrault k tomu dodal: „Aby byly programy na udržitelný rozvoj společnosti a životnímu prostředí nějak prospěšné a zároveň pomohly zvýšit ziskovost, musí mít podporu shora. Všechny firmy včetně BT, jsou teprve na začátku cesty, teď ale přišel čas, aby se generální a finanční ředitelé postavili tomuto snažení do čela. Z naší vlastní zkušenosti plyne, že z udržitelného rozvoje mohou mít prospěch všech strany – místní komunity, rozvojové ekonomiky, životní prostředí i firemní pokladna.“
Celou zprávu „Action or Aspiration? Sustainability in the Workplace” si můžete stáhnout na adrese www.biggerthinking.com/actionoraspiration. Mimo jiné se z ní dozvíte, že:
- Při rozhodování, zdali spolupracovat s třetí stranou, bylo „zapojení do programů udržitelného rozvoje“ nejméně důležitým faktorem.
- Respondenti při posuzování role nové společnosti rovněž označili „pověst firmy v oblasti udržitelného rozvoje“ za nejméně důležitý faktor.
- Snaha o udržitelný rozvoj má u firem největší oporu v jejích PR aktivitách (32 %) a v činnosti personálních oddělení (29 %).
- Takřka jedna čtvrtina respondentů (24 %) souhlasí, že za firemní snahou o udržitelný rozvoj stojí hlavně řadoví zaměstnanci, a ne vedení podniku.
- Více než třetina respondentů (37 %) dostala jako součást pracovní náplně specifické úkoly v rámci snahy o udržitelný rozvoj.
- Více než jedna čtvrtina (34 %) respondentů tvrdí, že snažení jejich firmy o udržitelný rozvoj nemá oporu v jejich dodavatelích a v celém dodavatelském řetězci.
