Ve více než dvoutýdenním období Zimních olympijských her 2010 ve Vancouveru vzrostla sledovanost televize v průměru o necelých 14 minut (relativní nárůst o 6,3 %) oproti období před olympiádou. Ačkoliv obecně sledují televizi více ženy (starší 15 let), v průběhu této sportovní události vzrostl čas strávený u televizoru sledováním živého vysílání (jakékoli stanice) výrazněji u mužské části diváků (starších 15 let), a to o 24 minut (11,2 %). Ženy strávily u televize během olympiády o více než 7,5 minuty (3,1 %) než období před olympiádou.
Naopak pokles sledovanosti nastal u dětí ve věku 4–14 let, které dávají přednost spíše jiným kategoriím programů a dospělí jim prostor u televize do jisté míry zabrali. Děti (4–14 let) strávily v průběhu Zimní olympiády před televizními obrazovkami průměrně o necelé 1,5 minuty méně (1,2 %) než dříve. U menších dětí (4–9 let) čas trávený u televize poklesl ještě více, a to v průměru o 7,5 minuty.
Z pohledu socioekonomické klasifikace televizních diváků nastaly v průběhu vysílání ZOH také atypické změny ve sledovanosti. Lidé s nižším socioekonomickým statusem tráví průměrně u televize více času. Sportovní přenosy Olympijských her v únoru však přilákaly především diváky z nejvyšší a vyšší střední třídy. Nárůst jimi průměrně stráveného času před televizními obrazovkami čítal téměř 12 %. Sledovanost střední a nižší střední třídy vzrostla cca o 6 % a nejnižší třídy o necelých 5 %.
V sharu televizních stanic můžeme pozorovat jednoznačný nárůst podílu stanic ČT 2 a ČT 4, které zajišťovaly televizní přenosy z olympiády z Vancouveru. Podíl živé sledovanosti ČT 2 vzrostl více než trojnásobně na 16,5 % a ČT 4 zaznamenala více než dvojnásobný nárůst podílu na 4,8 %. Nárůst sharu ČT 2 a ČT 4 se pochopitelně projevil v poklesu podílů sledovanosti ostatních stanic.