Vojtěch Vlk si vloni zlomil levé zápěstí. Zakázka, kterou musel odevzdat v termínu, mu dala pěkně zabrat. A co teprve kdyby najednou musel přestat fotit úplně? Ve dvacátém druhém dílu nového vzdělávacího cyklu ČT Experiment zkusí Jednou rukou zvládat běžné úkony, jako je oblékání, osobní hygiena nebo obyčejné namazání chleba. Vydá se po stopách jednoho z našich nejznámějších fotografů Josefa Sudka, který bez pravé ruky nafotil stovky umělecky hodnotných fotografií. Je možné bez jedné ruky zvládat běžný život? Jak moc se liší život zdravého člověka od toho s handicapem? Jak budou reagovat na Vojtu lidé na ulici? Pomohou mu, nebo ho raději přejdou? „Fotit jednou rukou by mi asi nešlo. Vůbec všechno je nesmírně složité, od hygieny, starání se o domácnost nebo o dceru. Obdivuji ty, kteří to zvládají," prozrazuje fotograf své bezprostřední pocity.
Role mentora se ujal Petr, paralympijský cyklista, kterého úraz paradoxně přivedl ke sportu. Svět tělesně postižených nám přiblíží také ergoterapeutka z Jedličkova ústavu Gabriela Rejková a Petrův kamarád paralympik a nositel mnoha paralympijských medailí Jirka Ježek, který se sám po úraze s podobným osudem musel vyrovnat.
Repríza pořadu: pátek 5. 6. na ČT2 od 09:35 hodin
Více informací: http://www.ceskatelevize.cz/experiment
Nový vzdělávací cyklus České televize Experiment se soustředí na existující předsudky a stereotypy vůči „jiným“, snaží se prozkoumat a zaznamenat příčiny těchto přetrvávajících postojů. Často si totiž své vlastní chování vůči těmto lidem ani neuvědomujeme a právě možnost pocítit vše „na vlastní kůži“ nám může otevřít oči. Jde o zahraniční licenci společnosti Distraction. Pořad poprvé vysílala Novozélandská televize (TVNZ), později byl vysílán v několika zemích.
Česká společnost je stále velmi nedůvěřivá, někdy dokonce přímo nepřátelská vůči těm, kteří jsou z nějakého důvodu jiní. Může jít o jinou barvou pleti, o jinou národnost, zdravotní handicap apod. Může ale jít třeba jen o lidi evidentně sociálně slabší, o seniory či lidi obtížně komunikující. Česká populace totiž trpí dosti rozšířenými stereotypy, podle kterých hodnotí svět kolem sebe a neznámé lidi, na které narazí. A pokud se již někdo, kdo je odlišný nebo postižený, setká se vstřícností a ochotou pomoci, tak málokdo z jeho okolí ví, jak se k němu má a může chovat a co dotyčný opravdu potřebuje.
ČLÁNKY DO MAILU