CentralWay je pohádka o tvorbě pohádek

Stamilionové investice, pohádkově štědré prodeje firem a mnohonásobné zhodnocení investic, taková je realita vstupu CentralWay do českých internetových firem na straně jedné. Na straně druhé hájení výlučně vlastních zájmů, chaos při dalším postupu či přísliby synergií, které se nerealizují. Jaká je pravá tvář nejaktivnější investiční skupiny na českém trhu?

V poslední době, v souvislosti s dohodou o vstupu do společností HyperMedia a FDB.cz, se opět rozvířila kolem švýcarského investičního uskupení CentralWay hladina. V diskusích padají na jejich adresu často silná slova, skoro stejně silná jako superlativy, jimiž se CentralWay vychvaluje ve svých tiskových zprávách. Rozkrýt, co je pravda a co jsou pomluvy neúspěšných žadatelů o investici nebo investičních konkurentů, je těžké, protože fakta jsou většinou vázána obchodním tajemstvím. Přesto jsme se o to na Lupě pokusili. Vyzpovídali jsme jak zástupce firem, do nichž CentralWay kdysi investoval, tak ty, ve kterých investici ještě drží a nakonec i Martina Saidlera z CentralWay. Výsledný obraz sice nebude křišťálově jasný, ale snad nám dá lepší přehled o tom, co CentralWay je a není.

časová osa investice CentralWay

Časová osa zachycující investice CentralWay do českých firem, stav září 2009

První úspěch: Finance.cz

Patrně nejstarší investicí na českém trhu je finanční portál Finance.cz. Do něj vstoupil v říjnu roku 2000 Martin Saidler podílem 25 % a společnost se transformovala na Finance.eu, a.s. Tehdy si od společnosti investoři i zakladatelé slibovali exit prostřednictvím burzy: FINANCE.EU, a.s. tímto krokem pokračují v realizaci svého cíle dosáhnout první příčky mezi českými a slovenskými finančními servery a úspěšně zrealizovat primární emisi na některém z vybraných kapitálových trhů. Jenže přišla bublina a burza zůstala v rovině málo výnosných exitů. Finanční server spíše zachránilo to, že zároveň vybudoval síť finančních poradců, kteří lidem pomáhali zorientovat se v nabídce finančních produktů. Místo prodeje na burze se našel kupec mezi finančními konzultanty a v srpnu roku 2002 kupuje Finance.eu německá poradenská společnost AWD Holding, které se právě finanční poradenství hodilo do boje proti OVB na českém trhu. Finanční server Finance.cz zůstal v rámci holdingu spíše doplňkem, těžiště výnosů je z finančního poradenství. Částka, za kterou AWD rozšířilo své finanční impérium do České republiky, nikdy nebyla zveřejněna, ale obě strany s ní byly spokojeny a také zástupci někdejší společnosti Finance.eu byli s jednáním Martina Saidlera naprosto spokojeni a označují je jako vysoce profesionální.

Co ovšem bylo zvláštní: vyhledání kupce a prodej nakonec realizovala poradenská společnost, nikoliv Saidler, ten se pouze jednání účastnil. Tento fakt si zapamatujme, bude se nám ještě později hodit.

Opuštěné bojiště: Stip.cz / TA Promotion a X Publishing

Nejenom úspěchy jsou součástí práce investorů. Přijdou momenty, kdy je vhodné bojiště vyklidit a neúspěšnou finanční pozici opustit. To byl i případ investice do společnosti TA Promotion International s.r.o., vydavatele studentského magazínu Stip.cz, vlastněné Adamem Koželou a Tomášem Rašnerem. V roce 2006 vstupuje do této společnosti rakouská MCSS (vydávala časopis pro studenty Stiv ve Vídni), a postupem času následuje i investice dnešního CentralWay: v roce 2007 drží 13 % MCSS a dalších 34 % Zeitgeist patřící CentralWay, původní majitelé Kožela a Rašner drží po 26,5 %. Jenže spolupráce se nedaří.

Adam Kožela na to dnes vzpomíná: Celkově spolupráci s Centralway hodnotíme pozitivně. Oba (myšlen Tomáš Rašner) studujeme ve Vídni, ke které má pan Saidler také vazby, a často jsme se tam potkávali. Bohužel nám naše studium neumožnilo naplno využít potenciál, který Centralway nabízel, a především jsme spolupráci navázali na základě příslibu pomoci od jiných projektů, ke které nakonec nedošlo (brzký exit projektu blog.cz, neuskutečnění spolupráce mezi CW a XPublishing, slabá vazba na H1.cz). Naše společnost vydává největší magazíny pro studenty vysokých škol v ČR a na Slovensku (doposud pod názvem Stip, resp. Stips, a nákladech 65 000 výtisků, resp. 35 000 výtisků) a od Centralway jsme očekávali podporu především v online projektech a případném exitu. Společně jsme realizovali projekt Stiplist.cz (komunitní web pro studenty po vzoru studivz.net), který nebyl určitě neúspěšný, ale očekávání zcela nenaplnil. Od října jej budeme integrovat do nového projektu Studenta.cz, který bude kombinací komunitního a redakčního webu a pod stejným brandem budou vycházet naše časopisy.

V dubnu 2008 spolupráce firmy s Martinem Saidlerem končí: My jsme se nakonec naprosto korektně dohodli na ukončení spolupráce a v dobrém rozešli, s panem Saidlerem jsme byli v kontaktu i po zpětném odkupu. Jeho názory a rady se ve většině případů zpětně ukázaly jako správné a pravdivé, říká Kožela a dodává: Pokud si někdo stěžuje na tvrdý způsob jednání na hranici férovosti ze strany Centralway, příp. pana Saidlera, nejde o nepravdu, ale na druhou stranu se to dá v pozici Centralway očekávat. To samé se týká i jejich PR, které bývá někdy zpochybňováno, ale z mého pohledu je naprosto pochopitelné. Spolu s odkupem podílu ZeitGeist/Cen­tralWay je vykoupen i podíl rakouského MCSS. To je jen časová shoda.

V roce 2007 se ale spolupráce jevila mnohem růžověji: Druhým cílem je povýšit magazín na plně profesionální úroveň – v tomto ohledu úzce spolupracujeme s vydavatelstvím X Publishing, které také patří do skupiny společností s podílem Centralway, říkal Adam Kožela v roce 2007, když vstup CentralWay oznamoval (minoritní vstup MCSS v roce 2006 zůstan bez fanfár). Jenže vazby CentralWay na X Publishing se ukázaly být nedostatečné, byť od června 2007 podpořené 34% podílem ve společnosti. Stejně tak promo přes Blog.cz nemohlo být realizováno, protože už na přelomu zimy roku 2007–8 bylo zřejmé, že Jyxo provozující Blog.cz bude prodáno.

X Publishing bylo dalším opuštěným bojištěm, i když v roce 2007 CentralWay prokázalo své umění silných slov a atraktivních vizí – to když na Lupě Aleš Ptáčník z CentralWay o investici hovořil: X Publishing je většinou vnímáno jako offline medium. To chceme změnit. Budeme se věnovat novým médiím, komunitám na nich a dále oblasti tzv. events – všemu, co se děje kolem. Všechny tyto směry činnosti tedy chceme obsáhnout prostřednictvím Internetu, který bude z pozice univerzálního média také logickou zastřešující platformou. Opakuji ale, že největší cena X Publishing je z našeho pohledu v managementu. Tvoří ho lidé z tzv. kategorie trend leaders, kteří se nebojí experimentů.

Slova byla předvídavá, management X Publishingu experiment s CentralWay vyzkoušel, ale o rok později s ním také skončil – v srpnu 2008, opět bez fanfár, kupují původní majitelé X Publishingu zpět podíly ve společnosti. Cena transferu nebyla ani v jednom případě oznámena. Zdroj z X Publishing lakonicky konstatoval: Nefungovalo to, tak jsme se rozešli. Byl to chaos.

Clawback pro H1

Další, kdo vykoupil podíl zpět – tentokráte na podnět pocházející z CentralWay – byla konzultační internetová společnost H1.cz s.r.o.. Do ní vstoupil CentralWay v únoru 2006 a obdržel desetiprocentní podíl. Za něj ale nezaplatil prakticky žádné peníze, jako investor přislíbil synergie a poradenství.

David Špinar, šéf H1.cz, dnes na rozhodnutí, proč si vybral CentralWay, vzpomíná takto: CentralWay nám doporučil Michal Illich, který s nimi byl zrovna u konce svého jednání o jejich vstupu do Jyxa. Líčil je jako neuvěřitelně schopné a zajímavé. Navíc za nimi byla úspěšná investice do Finance.cz a probíhající investice v Invii. Nakonec jsme se pro ně rozhodli z těchto důvodů: Za prvé, byli jsme s firmou úplně na začátku a oni slíbili synergii s dalšími jejich českými a evropskými projekty. To se částečně vyplnilo, takže jsme chvíli spolupracovali s některými jejich projekty v zahraničí (netto24.ch) a v Česku (invia.cz). Za druhé, slíbili manažerskou podporu, konzultace v rámci rozvoje atp. To v žádném případě nesplnili, protože o nich v podstatě nebylo slyšet. Za třetí, dali nám nějaké peníze v řádu set tisíc, což splnili. A za čtvrté, což byl pro mě největší argument, slíbili asistenci při případném exitu firmy, což prokazatelně umí a my ne. Čili pro nás byli hlavně jako pojistka pro případ exitu, že to dokážou vyjednat, zařídit atp.

Jenže spolupráce s CentralWay nebyla ideální: Na začátku slibovali pravidelné meetingy u nás i ve Švýcarsku, ale realita byla, že o nich v podstatě nebylo slyšet. Jediné, co je zajímalo, byla výsledovka a rozvaha vždy ke konci roku. Pana Saidlera jsem viděl od začátku transakce asi dvakrát, pana Ptáčníka (jeho česká spojka) asi pětkrát, přitom jsme vlastně nikdy neřešili strategii firmy, její rozvoj, ale vždy nějakou operativu spojenou s naší prací pro jinou firmu v jejich portfoliu, říká Špinar.

Spolupráce nakonec tedy skončila, i když fakticky nikdy nezačala. S návrhem přišli oni sami někdy na přelomu roku 2008 a 2009 a vysvětlili ho změnou strategie CWH v rámci jejich akvizic. Přiznali, že na nás nemají čas a nejsme jejich priorita a že by bylo férové se rozloučit, s čímž jsme pochopitelně souhlasili. Nabídli nám poměrně příznivou cenu za odkup a my jsme se rozhodli ji akceptovat, protože jsme chtěli využít našeho předkupního práva, aby podíl nekoupil někdo jiný, kdo by nemusel mít úplně „přátelské úmysly“ a nechtěl se nám takto „nabourat“ do firmy. Raději jsme proto zaplatili dvojnásobek jejich původního vkladu, než bychom to odmítli a do firmy se nám nabourala nějaká konkurence, říká David Špinar.

A jak David Špinar zpětně spolupráci a způsob fungování hodnotí? Spolupráci vnímám naprosto neutrálně. Ani pozitivně, ani negativně. Spolupráce byla prostě „nijaká“. Možná bych se mohl „točit“ na naší původní smlouvě, ve které slibovali konzultace rozvoje a strategie firmy, ale byl nesmysl po nich formálně vyžadovat něco, o co jsme nakonec ani nestáli. Během komunikace s nimi jsem si totiž několikrát ověřil, že nikdo z CWH vlastně se strategickým rozvoje firem nemá zkušenosti a vždy to bylo takové to „vizionářské plácání pátého přes deváté“. V CWH panuje naprostý chaos, chybí jakékoliv ustálené procesy na komunikaci s jejich firmami. Jednou začali s BaseCampem, pak ho opustili, pak začali s konferenčními hovory, pak to zas ustalo, pak se půl roku nikdo neozval, pak najednou hrozně horlivě začali řešit finanční výsledky, což předtím rok nedělali, a pak to zase najednou ustalo.

Sečteno a podtrženo, CWH rozhodně umí přesvědčit a vizionářsky „oblbnout“ mladou firmu a téměř „zadarmo“ se do ní nasáčkovat. A to druhé, co CWH rozhodně umí, jsou exity, což se historicky několikrát prokázalo. Rozhodně ale neumí (alespoň v našem případě) jakkoliv firmě pomáhat v rámci jejího rozvoje a formování strategie, což bývá jejich častým slibem. Ale protože my jsme spíš sázeli na jejich pomoc s případným exitem, a nikoliv na pomoc v rámci rozvoje, zas až tak nám ta jejich neschopnost nevadila.

Stojí za povšimnutí, že jde o třetí faktickou stížnost v pořadí, že CentralWay umí synergii slíbit, ale ve skutečnosti ji neumí zajistit a vymoci: po Stipu a X Publishing na totéž zarazila i H1.

Rána jako z děla: Auto.cz

Tři roky držel CentralWay třetinový podíl v Anima Publishers, vydavateli oblíbeného automagazínu Auto.cz. Na jaře roku 2007 se našel kupec a firma byla prodána za cenu podle spekulací několika desítek milionů Kč vydavatelskému domu Axel Springer. Ondřej Bobal, jeden ze zakladatelů Auto.cz, na působení CentralWay, vzpomíná pozitivně: Společně jsme připravili business plan a využili jsme know how Martina Saidlera, které spočívá ve znalosti trhu a poptávce (potřebách) strategických investorů. Jenže i on přiznává, že CentralWay se podílel jen poradenstvím a zkušenostmi, nikoliv finančně: Nebylo to potřeba. AUTO.CZ mělo vždy dostatek prostředků na další rozvoj. Z vlastních zdrojů jsme financovali expanzi do Polska, vlastní videomagazín Roadlook (dnes vysílán jako součást pořadu Auto Moto Styl na ČT1), PPC systém Autoklik a další projekty.

Celkově Bobal hodnotí přínos CentralWay pro Auto.cz kladně: V našem případě se nám podařilo společně s Centralway AUTO.CZ dokonale připravit k prodeji významné mediální společnosti, Axel Springer. Až po samotné akvizici jsme se dozvěděli, že jsme bez problémů splnili veškeré atributy potřebné pro uzavření transakce. Zajímavý je také fakt, že AUTO.CZ bylo první mezinárodní investicí Axel Springer do zahraniční internetové firmy, která nastartovala expanzi AS na internetové trhy v Západní Evropě i v Asii.

Zatím poslední sladká tečka: Jyxo

Asi největším zatím uskutečněným kasovním trhákem investic CentralWay byl prodej společnosti Jyxo mediálnímu koncernu CME, provozujícímu u nás televizi Nova. Do Jyxa vstoupila CentralWay ve stejné době, jako do H1, tedy na jaře roku 2006, když koupila minoritní podíl od Michala Illicha, zakladatele společnosti. Ani Michal Illich ovšem žádné větší peníze za minoritní podíl nedostal: Nejdřív investici předcházelo několik měsíců vyjednávání – schůzky v Zugu i v Praze, tehdy ještě s panem Saidlerem a jeho bývalými společníky. Následně jsme se dohodli na minoritní investici – peníze v řádu nízkých stovek tisíc šly do firmy, říká dnes M. Illich. Proč si tedy Jyxo vybralo CentralWay za investora? Tehdy tu žádní jiní investoři (tedy alespoň ti aktivní) nebyli. Centralway působila důvěryhodně a ten minoritní podíl mě netrápil natolik, abych do toho nešel, vysvětluje Illich.

Co se přímých přínosů týká, i těch bylo poskrovnu: Našli jednoho potenciálního partnera pro Blog.cz (německý mediální dům), ale prodej se tehdy nerealizoval. Co se týká CETu, tak s ním Jyxo dlouhodobě spolupracovalo, tedy oslovili přímo mne a pan Saidler se účastnil jednání až v pozdních fázích, doplňuje Illich.

Martin Saidler svůj přínos vidí jinak: Původní nabídka CME pro Jyxo byla velmi nízká, nabízeli asi 4 miliony dolarů. Jakmile jsme se do jednání vložili my, ihned ji zvýšili, protože věděli, že známe trh. Výsledná cena za Jyxo se pohybuje v rozmezí 160–200 milionů Kč dle výsledků společnosti. Jeden ze zástupců CME, který si nepřál být jmenován, k tomu dodal: Cenu jsme v průběhu jednání zvýšili, když se ukázalo, že hodnota firmy je pro nás vyšší, než jsme původně předpokládali.

Ani v tomto případě podle zakladatele společností tedy nedošlo na větší platby za nabyté podíly nebo synergie, přínos CentralWay byl ve vyjednávání.

Firmy na investiční oběžné dráze

CentralWay má na českém trhu dvě investice, které můžeme považovat z jeho pohledu za dlouhodobé. Jde o Invii a Westcom. Do společnosti Westcom, vyvíjející internetový publikační systém WebNode, vstoupil CentralWay v září 2008, kdy odkoupil od původního majitele Víta Vrby 40 % společnosti za tradičně nezveřejněných podmínek. Zajímavý je především fakt, že od té doby Vít Vrba vystupuje také jako ředitel CentralWay pro střední Evropu, takže jeho poznatky s investicemi CentralWay nelze brát jako nezávislé, ale nutně odpovídající pohledu CentralWay.

Druhou investicí je Invia.cz. V ní si třetinový podíl CentralWay pořídil v roce 2004, o čtyři roky později většinu z tohoto podílu prodal spolu se zakladateli polské investiční skupině MCI. Údajně za 73 milionů Kč. Invia si v letošním roce dokoupila český NetTravel, čímž posílila svou pozici na trhu a tím i hodnotu minoritního podílu CentralWay. Vliv CentralWay na chod Invie zůstal spíše zanedbatelný, ekvivalentní jejímu minoritnímu podílu a tomu, že MCI slíbilo uvedení akcií na burzu, což se mu zatím nezdařilo. Navíc v poslední době jedná v Invii za CentralWay jiná švýcarská investiční společnost Altium Capital, která do Invie kdysi také investovala a nyní převzala i veškeré aktivity CentralWay.

Do třetice je dlouhodobou investicí videoportál Čeknito. Do něj vstoupil CentralWay v dubnu 2007, když blíže neurčenou velikost podílu odkoupilo od zakladatelů Juraje Filipeje a Ladislava Ziga. Následovala silná slova o významné pozici na trhu, ještě v polovině roku 2008 tvrdil Martin Šváby, šéf marketingu Čeknito, že cílem je dosáhnout 600 až 700 tisíc unikátnych návštevníkov za mesiac. Jaká je situace dnes, nelze čísly doložit, ani na Slovensku, ani v Česku není projekt auditován, ale zdá se, že po odstranění nelegálně publikovaných seriálů, kterými v počátku proslul, šla jeho návštěvnost do ztracena. O tom, že by se mohl měřit na těchto trzích s Youtube nebo Stream.cz, lze pochybovat a jeho příjmy jsou v nedohlednu.

Nová krev z roku 2009

Letošní nákupy jsou, s výjimkou HyperMedia, firmy prakticky neznámé a s nejasným funkčním obchodním modelem. Opakuje se staré schéma: CentralWay kupuje třetinové podíly za blíže nespecifikované ceny a slibuje pomoc i investice. Toliko dikce tiskových zpráv. Výjimkou je HyperMedia, jíž slibuje uvedení na zahraniční trhy, zejména Německo a Švýcarsko, kde aktivně působí jiné jeho projekty jako finder.ch. HyperMedia také měla získat stamilionovou investici a právě tato citace vzbudila mezi jinými investory záchvat smíchu i pobouření. Ozývaly se hlasy, že CentralWay nestydatě lže.

Hlavním argumentem je výpis ze Sbírky listin, kde je výslovně uvedeno, že CentralWay zaplatil za podíl v HyperMedia symbolickou částku. Jenže tenhle argument je lichý, je běžným postupem, že obchodní podíly se kupují za symbolickou částku a peníze jak pro majitele, tak do firmy, se pumpují kanály, které Sbírka listin nezachytí. To ostatně potvrdil i Martin Saidler, když v rozhovoru pro Lupu konstatoval, že vklad peněz proběhl formou nevratné půjčky, což je v případě investice do firmy často používaný instrument. Ten umožňuje lépe manipulovat s penězi (zejména daňově), neředí podíly původních majitelů a také umožňuje snadný clowback – v závislosti na kvalitě smlouvy o nevratném úvěru i proti vůli ostatních společníků – to v případě, když není tak nevratný, jak by jeho název napovídal. To ovšem nemusí být tento případ. Důležité je, že taková půjčka se ve Sbírce listin neprojeví a nelze ji nijak ověřit, než auditem nebo tvrzením zúčastněných stran. Ty ovšem její výšku odmítly konkretizovat s tím, že jde o ony stamilióny korun do HyperMedia na jejich expanzi.

Petr BenešHyperMedia na otázku způsobu financování přímo říká: Co se týče investicí ze strany CentralWay, tak jsou formou úvěru, který lze čerpat a naše společnost ho nemusí splácet zpět. Což je pochopitelně z daňového hlediska mnohem výhodnější než mít celkový přísun financí do firmy a zdanit je v ČR. Máme společně stavený velmi zajímavý finanční limit, který můžeme čerpat pro společný vývoj do zahraničí a tím pokrýt spojené náklady. Společnost CentralWay také hradí veškeré spojené náklady s naším cestováním do zahraničí a jednání přímo s CentralWay a nebo případným partnerem v zahraničí (letenky, ubytování a jiné).

Proč si nakonec HyperMedia vybrala CentralWay? Podle Petra Beneše šlo o nejlepší dostupnou nabídku: „S CentralWay probíhalo jednání několik měsíců a bylo na velmi profesionální úrovni a s jasným záměrem. S naší společnosti za poslední rok a půl jednala snad každá větší mediální skupina v ČR a několik významných zahraničních hráčů. Většina hráčů však měla zájem o většinový podíl, a to více než 51 %, což by znamenalo, že nám budou zasahovat do operativy a většinu kroků bychom museli konzultovat. To jsme při téměř každoročním 100% nárůstu ve všech oblastech nechtěli. Potom byla další část klientů, která nás chtěla kompletně koupit, ale za částky, které pro nás nebyly až tak atraktivní. Poslední část klientů měla zájem o částečný podíl podobně jako společnost CentralWay, ale neviděli jsme takové posunutí, které by zvýšilo hodnotu společnosti a pomohlo ještě k rychlejšímu vývoji. “

Druhou českou akvizicí, oznámenou v létě letošního roku a dokonanou v srpnu 2009, je odkup 34% podílu ve společnosti Filmová databáze s.r.o. provozující filmový server FDB.cz. Tady už se tiskové zprávy pustily vyloženě na tenký led mediálních polopravd, neboť je to z dikce tiskové zprávy Největší česká online filmová databáze s více než čtvrt milionem reálných uživatelů měsíčně. Jenže v navštěvovanosti vede téměř trojnásobkem ČSFD.cz s 862 000 reálných uživatelů versus 308 000 reálných uživatelů za srpen 2009, velikost je hypotetický pojem – samotná ČSFD počet záznamů neudává.

FDB.cz se také chystá na expanzi na zahraniční trhy: Naším cílem je soustředit aktivity na zahraniční trhy a rozšířit tam naše doplňkové služby jako je stále populárnější TV program a zejména velmi úspěšný program Seznam DVD, uvedl Pavel Matoušek, zakladatel a spolumajitel společnosti. Vstup Centralway do naší společnosti nám umožní hladší a rychlejší expanzi v rámci České republiky i na zahraniční trhy, dodal. Slovenští filmoví fanoušci již nyní tvoří početnou část komunity, která na FDB.cz vznikla. Jenže jak moc na takový projekt čekají Němci nebo Švýcaři? To se uvidí. Ani zde neexistují zatím jiné podklady pro přemýšlení o funkčnosti partnerství CentralWay, než sliby – a jak se naplní, se uvidí v průběhu příštího roku. Zahraniční expanzi zrealizovala úspěšně zatím jen Invia; jenže ta rozhodně ne díky CentralWay.

Pohádky a Ezopovy bajky

Pokud shrneme působení CentralWay na českém trhu, musíme konstatovat, že kolem společnosti je spíše více mýtů a polopravd než dat, o která se lze opřít. Už jen tvrzení, že Martin Saidler je ehemaliger Mitinhaber der Scout24-Gruppe und Mitglied des Managements der Beisheim Holding Schweiz AG, což se běžně objevuje v tiskových zprávách CentralWay, je poněkud nadnesené. Martin Saidler byl v roce 1998 zakladatelem německého webu s nabídkou pracovních pozic Jobinteractive.de, v roce 2000 vyslyší nabídku konsolidovat trh webových tržišť a přesouvá svůj projekt pod Scout24 jako JobScout24.de. Vysoudit z toho, že založil později úspěšně prodaný Scout24, ovšem nelze. Tím se ale Martin Saidler dostává do kontaktu s miliardářem Otto Beisheimem, podílníkem na obchodní síti Metro (u nás Makro). Na Beisheimovy finance v podobě Beisheim Holding Schweiz (BHS) později kolem CentralWay narážíme příliš často na to, aby to byla náhoda, stejně jako na jméno Tomase Czekaly.

Tomas Czekala: centralway

Tomas Czekala má s CentralWay mnoho společného, stejně tak s Beisheim Holding Schweiz.

Podstatným závěrem z této informace je, že Martin Saidler nezakládal Scout24 a nedržel v něm podstatný podíl, takže z jeho prodeje za 180 milionů euro firmě T-Online v roce 2004 profitoval jen menším dílem. Jak velkým, zůstává tajemstvím, odhaduje se v jednotkách milionů euro. Navíc, v té době už měl v Česku za sebou první úspěšnou investici skrze Finance.eu, jenže na ni také žádné peníze nepotřeboval, jen z ní získal.

Martin Saidler: síť firem

Švýcarské firmy, v nichž je Martin Saidler zainteresován

Větší hotovostní investice jak do firem, tak původním majitelům za odkup podílu, se nepodařilo prokázat – jde spíše o tvrzení CentralWay, na které si ostatní účastníci transakcí nevzpomínají. Výjimkou je doposud neprodané Čeknito, kde se mají „desetitisíci euro“ podílet na měsíčním provozu portálu. Martin Saidler udává, že na nákupy firem doposud vynaložili 100 milionů Kč, z toho 90 % šlo do firem, zbylých 10 milionů bylo pro majitele za odkupy podílů. Toto číslo nezahrnuje HyperMedia, kde je samotná investice do provozu firmy „stamilionová“, jenže tato investice přichází v době, kdy už CentralWay peníze z jiných projektů v Česku utržil.

Co také nelze průkazně zdokumentovat, jsou slibované „synergie“. Na otázku, o jaké synergie mělo v minulosti jít, uvádí Martin Saidler například poradenství H1 pro Invii v rámci SEO optimalizace, dále předání zkušeností z call centra Scout24 a affiliate marketingu pro Invii, případně provoz technické infrastruktury Čeknito, kterou realizuje Webnode. Pro Auto.cz mělo jít o průnik na slovenský trh. Asi nejdůležitěji vypadá dodávka software, knowhow a technologická spolupráce pro HledejCeny.cz ze švýcarského Finder.ch, která vyznívá tak, že HledejCeny jsou vlastně lokalizovanou verzí švýcarského vyhledávače.

CentralWay se někdy označuje jako středoevropsky orientovaný investiční fond. Proto je možná překvapující, že v Polsku zatím žádnou investici neprovedl, tedy ne přímo. Zatím se na polském trhu podílí jen prostřednictvím sem expandující Invie. To také obhajuje Martin Saidler, když říká, že žádná zdejší možnost pro jeho firmu nebyla zajímavá a raději jsou zde přítomno prostřednictvím expandujících českých firem. Těch je zatím jako šafránu – mít polský překlad webu není totéž, jako na trhu úspěšně působit.

Spíš poradce, než investor?

Zlé jazyky tvrdí, že hlavním důvodem nepřítomnosti CentralWay na polském trhu je fakt, že poláci jsou dobří obchodníci, kteří si rychle spočítají, že nabídka CentralWay pro ně výhodná není. A tím se dostáváme k podstatné otázce: přináší CentralWay za získané podíly patřičnou protihodnotu?

Pokud si sumarizujeme zkušenosti výše uvedených firem, zjistíme, že pojítko je:
  • minimum peněz investovaných do společností na jejich provoz a rozvoj,
  • minimum peněz původním majitelům za odkup společnosti,
  • příslib strategických informací, konzultací, které se nakonec více či méně realizují,
  • nabídka synergií, které mají poté spíše formu výměny v rámci volných kapacit firem,
  • chaotický přístup ke komunikaci,
  • zajímavý exit nebo prodej podílu původním majitelům (clawback).

Z tohoto výčtu to vypadá že CentralWay se minimálně do nedávna (do doby před investicí do HyperMedia) choval spíše jako investiční konzultant, než jako investor. S tím rozdílem, že za svou práci dostal zaplaceno několikanásobek běžné částky.

Investice do firem jsou normální business, který má svá pravidla a své procedury. Investiční konzultanti jsou mágové powerpointových prezentací a excelových sheetů, kteří připravují lákavé presentace pro potenciální investory a pomáhají s jednáním jak v rovině právní, tak konzultační. Běžné částky za takovou pomoc se pohybují podle druhu firem v rozmezí 5–15 % hodnoty transakce, v tomto případě bychom mohli uvažovat střední pásmo. Konzultanti neinvestují peníze, ale jsou nápomocni radou či konzultací, případně propojením kontaktů v rámci firem, pro něž konzultují, čímž se lze dostat k drobnějším „synergiím“ jako výhodný hosting.

EBF16

To odpovídá tomu, jak CentralWay funguje (nikoliv tomu, jak se prezentuje) – až na částku, kterou za své služby získává. Proč na ni jednotlivé firmy přistupují? Svědectví lidí, kteří s CentralWay jednali, hovoří o tom, že je to sázka na to, že čeští podnikatelé situaci s investováním příliš nerozumí, nebo jsou pohodlní ji sami řešit. CentralWay zaplatí letenky do Zugu, ubytování v luxusním hotelu, mladé podnikatele oslovuje jako ty, kdo to dokázali, noví milionáři. A nabídnou podmínky, které jsou sice lepší, než podmínky podomních lovců investic, ale jaké těžko odpovídaji úrovni poskytnutých služeb. Někdo přijme, někdo ne, každý se rozhoduje svobodně. To, že by se mohl podnikatel obrátit na investičního poradce, jenž by aktivně vyhledal kupce a nevybíral si jen z došlých nabídek, většinou netuší. Není v tom ani nic neetického, ani nic tajemného. Je to prostě business, kdy jedna strana nabízí, další bere. Co na tom, že mohla prodávající strana někde dostat více a za lepších podmínek, jen s aktivnějším přístupem k hledání řešení.

Možná proto zela nedávná pražská akce Geek on a plane představující americké investory prázdnotou a američtí kapitalisté se museli spokojit s odchodem na absinth namísto naslouchání kapsy strhujícím prezentacím. O jejich peníze neměl nikdo zájem. Proč také – strategické poradenství a příslib synergií jsou v Česku dostatečně tvrdá měna.

Anketa

Myslíte si, že byste snadno sehnali investora pro svůj internetový projekt?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 4. 2010 21:49

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »