Česká doménová centrála obvolává se zvláštní nabídkou

Nepoctiví doménoví spekulanti přišli na novou fintu. Od letošního roku ji zkouší, na koho můžou. Mají pro vás připravený dojemný příběh a drahou pointu. Seznamte se s Českou doménovou centrálou s.r.o. a jejími sedmi hříchy proti svým „zákazníkům“ - nebo spíše obětem.

Lež – ta vás čeká hned na úvod

Poprvé se ozvali, když jel Jan Hrkal, jednatel firmy Světelná reklama Hrkal a Greiner s.r.o., z obchodní schůzky zpátky do kanceláře. Měl jsem telefonát z údajného doménového registru, že prý si u nich někdo objednal registraci domén svetelna-reklama.biz, com a net, říká Hrkal, vlastník domény svetelna-reklama.cz. Operátorka se pak snažila vysvětlit přínos svého telefonátu pro Hrkalovu firmu. Říkali, že se pravděpodobně jedná o spekulativní nákup a proto se obrátili na mě jakožto vlastníka domény svetelna-reklama.cz. Mohou prý tu původní objednávku pozdržet a nám tyto domény zaregistrovat přednostně, pokračuje Hrkal.

Jeho zkušenost zdaleka není ojedinělá. Zdá se, že operátoři firmy Česká doménová centrála používají několik variací svého příběhu. Některé z nich jsou obzvláště dojemné. Dnes mě oslovila paní, že má právě na stole požadavek od třetí osoby k registraci našeho doménového jména a že ji to vyděsilo, aby nás někdo nechtěl podvést. Vedoucí jí prý nařídil, že než domény zaregistruje, má se s námi spojit, uvádí jedna zkušenost na blogu sdružení NIC. Oslovila nás nějaká paní Turenová, která říkala – asi pro dotvoření atmosféry – že máme posledních pár minut k registraci a mluvila velmi překotně. Nesdělila mi, kdo si chce naši doménu zaregistrovat, jinak prý přijde o místo, sděluje další nespokojený „zákazník“. K vytvoření takové šikovné pohádky a jejímu představení majitelům CZ domén opravdu musí mít firma notnou dávku „odvahy“. A ze zkušeností vyplývá, že pravděpodobně prezentuje čistou lež – nelze to ovšem dokázat a vedení společnosti se k případu odmítlo vyjádřit.

Hrabivost – umí vytvořit zisk až 1000 %

Kolik stojí sofistikované služby firmy, která vám nabídne doménu s jinými koncovkami, než které právě vlastníte? Ceník není nikde zveřejněn a podle některých oslovených firma ceny neuvede při prvním a někdy ani druhém kontaktu. V současné době však platí, že za registrování domény si počítá baťovských 3999 korun a k tomu každý rok navíc 590 korun. Když si vezmete, že EU a COM domény lze pořídit za nějaké dvě stovky, čistý zisk z jednoduchého nákupu dělá pěkných 950 procent. Nepočítáme teď samozřejmě plat pro operátorky a provoz nějakého toho systémku, který to řídí. Zdá se vám to fér?

Agrese – zmanipulují vás a smlouvu uzavřou přes telefon

Kromě akční expozice (tedy úvodu) celé divadelní hry je další část vykonstruována s neobyčejnou agresivitou. Operátorka (nikdo zatím nenarazil na operátora, tedy muže) se totiž snaží uzavřít smlouvu po telefonu. Jakmile vás operátorka dostrká k souhlasu s objednáním služby, řekne vám, že dál se telefon bude nahrávat. Údajně to však někdy nesdělují, nebo nahrávání sdělí hned na začátku. Zřejmě kvůli nedostatečné technice trvají na tom, že vám zavolají oni, i když voláte vy jim – lépe se jim totiž nahrává.

Operátorka vás nyní požádá o informace, které se obvykle ve smlouvách udávají, jako adresa firmy, IČO a podobně. Sdělí vám také své informace a uvede, o jakou službu se jedná. Nakonec se vás zeptá, jestli souhlasíte s dodáním služby. Věřte nebo nevěřte, takovou smlouvu skutečně uzavřít lze a je platná – jedná se o smlouvu uzavřenou při použití prostředků komunikace na dálku. Občanský zákoník, § 53 v článku 1 stanoví: Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí zejména (…) telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext)… Právník Josef Aujezdský ze serveru eAdvokacie.cz vysvětluje: K uzavírání smluv telefonem či jinými prostředky dochází dnes a denně a nejedná se o žádnou zvláštnost. Smlouva nemusí znamenat smlouvu v písemné formě.

1 česká doménová centrála

Neprůhlednost – nikdo neví, kdo za tím stojí

Zastavme se na chvíli u vazeb. Samotná firma Česká doménová centrála začala fungovat 30. března tohoto roku. Před tím se jmenovala 29 dnů Sellis s.r.o., vlastnila ji Nektia s.r.o. a jednatelem byl Petr Lavička. Třicátého pak došlo ke změně názvu a prodeji Aime Kassovi, osobě, která by podle údajů z obchodního rejstříku měla bydlet na okraji panelákového sídliště v estonském Talinu. Aime Kass se také stal jednatelem firmy. Když už jsme u tohoto zkoumání, proč si trochu nezaspekulovat? Ve hře jsou v zásadě dvě varianty. Evidentní pro začátek je, že velmi krátce se firma jmenovala Sellis a pak najednou Česká doménová centrála. Takto se postupuje v případě, že někdo ze zahraničí pověří někoho domácího, aby mu založil firmu, nebo si kupuje firmu „hotovou“ kvůli rychlosti. Postup je to běžný, firma Nektia existovala jen něco přes rok a své služby nikde veřejně nenabízí.

Dále první možností je, že Aime Kass je skutečná osoba, která opravdu podniká v oboru „doménová spekulace“. A druhou, pravděpodobnější možností je, že Aime Kass je bílý kůň, tedy osoba, která má zakrýt skutečnou totožnost faktického vlastníka. Proti této domněnce ale hraje to, že jednatel a společník „eseróčka“ má dosti velké pravomoci vzhledem k vlastnictví a řízení firmy. Další osobou napojenou na případ je bývalý jednatel firmy Nektia, Vasyl Bentsa - nic bližšího o něm ale nelze zjistit. Na okraj – jedná se o poměrně běžné ukrajinské jméno.

Zajímavým zjištěním pak je, že ten, kdo stojí za Českou doménovou centrálou „nepodniká“ jen v České republice. V Německu například působí pod jménem Deutsche Internet Domain Zentrale (DIDZ). Podle některých zdrojů funguje také pod názvy Deutsche IDR, IDV Deutschland, IDN Network a stejné případy jsou hlášeny i ve Finsku. Když se pak podíváme na oficiální web České doménové centrály, nelze si nevšimnout zbytků německé grafiky, index.php používá parametry tvořené německými slovy a charset je nastaven na Windows-1252. Lze si tedy snadno dovodit, že celá aktivita je původem německá a byla portována do našich podmínek.

A nakonec je tu ještě jedna zvláštní okolnost. Oslovená operátorka slíbila, že kontakt na novináře předá odpovědné osobě, tedy jednatelce. Jednatelce? Které společnosti?

Rafinovanost – oběti si nevybírají náhodně

Firma oslovuje držitele CZ domén od začátku letošního dubna a zdá se, že její strategie je jednoduchá. Pracovníci Centrály nejprve naleznou někoho, kdo má zaregistrovanou pouze doménu CZ, případně EU. Jejich výhodou je, že pravděpodobně narazí spíš na nízkorozpočtové projekty, protože movitější investor zaregistruje širší spektrum domén hned na startu projektu. Podle úrovně webu a informací o subjektu, které jsou k dispozici na síti, lze snadno odhadnout zběhlost „cíle“ v internetovém světě. A nakonec stačí vybrat tu verzi pohádky, která se ke znalostnímu „ratingu“ oběti hodí nejlépe.

Pomalost – naštěstí můžete být rychlejší

Co když vám Česká doménová centrála zavolá? Jak se bránit? Pokud vám zavolají, zvažte nejprve, jestli vůbec o nějaké INFO a podobné domény stojíte. Zneužít takové domény lze například tak, že někdo na ně umístí falešný obsah a zařídí, aby se ve výsledcích vyhledávání objevily před vašimi oficiálními stránkami. Tím o vás může na Internetu vytvořit falešné mínění. Budete někomu stát za tu práci?

Horší je situace, když o domény stojíte a uvědomili jste si to až teď. Řešení je prosté: nasaďte zdržovací taktiku nebo rovnou rezolutně prohlašte, že o službu tohoto typu absolutně nemáte zájem. Pak potichu a rychle jděte na stránky svého oblíbeného registrátora a domény si zaregistrujte – pokud budou volné. Firma totiž většinou zkouší investorskou fintu „zisku bez vstupního kapitálu“. Stejně se to dělávalo a někdy ještě dělá u nemovitostí tak, že nejprve seženete kupce a pak nakoupíte a okamžitě prodáte se ziskem. Pokud tedy nejste opravdu velká ryba, Česká doménová centrála pravděpodobně ve chvíli telefonátu domény nedrží, jen si tak s vámi a hraje a zkouší, jestli byste měli zájem. K registraci pak dochází při projeveném zájmu ihned po telefonátu, musíte tedy být rychlí.

Útěk – braňte se a oni to vzdají

Jak se bránit, pokud jste v průběhu telefonátu udělali strategickou chybu? Na znění zákona upozorňuje Aujezdský: Ustanovení § 58 odst. 8 písm. a) občanského zákoníku říká:Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit … od smluv na poskytování služeb, jestliže s jejich plněním bylo s jeho souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění…

Co Aujezdský navrhuje napadnout? Předem je nutné uvést, že zmiňované jednání doménového spekulanta nese formální znaky podvodu. Spekulant uvádí svého „zákazníka“ v omyl tím, že mu sděluje nepravdivé skutečnosti, a to za účelem získání majetkového prospěchu, upozorňuje Aujezdský. Dále rozebírá ve svém komentáři k celému případu trestněprávní hledisko. Z hlediska vzniku trestněprávní odpovědnosti bude v jednotlivých případech důležité, zdali škoda na straně „zákazníka“ dosáhla částky 5000 Kč. I pokud výše škody této částky nedosáhne, není trestněprávní odpovědnost fyzických osob, které se na uvedeném jednání podílejí, dle našeho názoru zcela vyloučena, neboť se jedná o soustavnou plánovanou činnost, vysvětluje Aujezdský.

EBF6

Jak se nakonec vyvléknout z nedobrovolného placení podvodné firmě? Z hlediska soukromoprávního je možné uvažovat o tom, že úkon „zákazníka“ směřující k uzavření smlouvy prostřednictvím telefonu je absolutně neplatný podle § 49 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jež stanoví, že: ,Právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně', uvádí Aujezdský.

Postupovat je možno ještě jinak: „V případě, že je „zákazníkem“ spotřebitel, lze si v určitých případech představit i postup podle ustanovení o spotřebitelských smlouvách dle ustanovení § 51a a následující občanského zákoníku,“ ukazuje další způsob obrany Aujezdský. Podle některých zkušeností se po upozornění na porušení zákona firma už neozve.

Anketa

Byli jste osloveni těmito nebo podobnými doménovými spekulanty?

78 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 7. 2014 7:49

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »