Hlavní navigace

Erik Tabery: svoboda Internetu je důležitější než právní úmluvy

Martin Vyleťal 16. 2. 2012

Hostem únorového NetClubu, tentokrát pod taktovkou Petra Koubského, byl Erik Tabery, politický komentátor a šéfredaktor týdeníku Respekt. Diskutovalo se například o důvodech, které urychlují smrt části trhu tištěných médií nebo o v poslední době mediálně vděčném tématu smlouvy ACTA.

Co říkáte na smlouvu ACTA a její důsledky?

Předesílám, že nejsem úplný znalec smlouvy ACTA. Myslím si ale, že svoboda Internetu je důležitější než nějaké právní úmluvy. Na druhou stranu chápu, že některé firmy se brání tomu, aby se šířilo zdarma něco, co by se mělo podílet na jejich zisku. Současně také tvůrci mají právo hájit své živobytí.

Akorát si myslím, že ochrana se nemá nastavovat tak, že se vezme Internetu svoboda, která je důležitá. To, co podle západních právníků a politiků může být ještě obstojnou ochranou, tak v zemích, které jsou postkomunistické nebo nemají tak dlouhou tradici demokracie, se dá mnohem snáze zneužít než v zemích s tradiční demokracií.  

Máte představu, jakým způsobem by se dala rovnováha optimálně nastavit? Nyní to hodně lidí interpretuje tak, že máme na vybranou mezi kontrolou a anarchií. Přičemž ani jedno není žádoucí. Kde vzít onu zlatou střední cestu?

Cestou usnadnění přístupu uživatelů k obsahu (hudba, filmy) na Internetu. Co se týče restrikce, tak bych asi šel proti firmám, které vydělávají na tom, že nabízejí zdarma ke stažení produkt někoho jiného. Například nezanedbatelná část jedné z knížek, kterou jsem napsal, se dá stáhnout zdarma na Internetu.

Úplně s tím problém nemám, ale na druhou stranu v době, kdy jsem tu knížku chystal, tak jsem, se ptal kolegů novinářů, proč nepíší knížky o politice a ti často odpověděli, že se jim to finančně nevyplatí. Což je pravda. Ve chvíli, kdy se ta kniha objeví zdarma na Internetu, tak se to vyplatí ještě méně. I přesto všechno ale u mě vítězí potřeba svobody na Internetu.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Svoboda na Internetu ale není neomezená, bez ohledu na ACTA, Internet podléhá zákonům dané země, ve které se pohybujeme. Dá se tedy vůbec hovořit o internetové svobodě?

Minimálně kdybychom ji definovali jako pocitovou. Na Internetu se veřejnost asi cítí svobodněji, což je bohužel vidět i na diskusích pod články. Pouští se v nich řada frustrací, které by si lidé vybíjeli někde jinde nebo naopak umožňují někomu, aby byl slyšen, když nikde jinde slyšet není. V tomto ohledu je svoboda na Internetu větší a univerzálnější. Jelikož řada pravidel platí i pro Internet, tak to není podle mého názoru třeba nikterak utahovat.

Co říkáte jako politický komentátor fenoménu Česká pirátská strana?

Podobné projekty u nás nemají a ještě nějakou dobu nebudou mít silnou odezvu, mám tím na mysli, že by se například dostaly do parlamentu. Je to z toho důvodu, že český volič je silně konzervativní při výběru politických stran.

Proto si zvolil třeba Věci veřejné?

Ano. Ta strana se chovala  před volbami velmi konzervativně a využívala témata, která Pirátská strana nikdy nepoužije, a proto bude mít těžší cestu. Dokonce, i když se podíváte na v uvozovkách nejliberálnější stranu, která se kdy dostala do parlamentu – Strana zelených, tak i její voliči byli poměrně konzervativní. Jádro, které by mělo chuť volit stranu podobnou Pirátské straně, bude tak kolem jednoho až dvou procent a bude to úspěch.

Čísla zatím naznačují, že ideoví bratři Pirátů v Německu by se mohli dostat do tamního parlamentu. Myslíte si, že je tady opravdu tak rozdílná situace?

Zrovna Německo ukazuje, že situace v Česku je dramaticky rozdílná. V Německu i konzervativní strany v poslední době mnohem častěji přebírají liberální témata, protože německá společnost se posouvá.

Když je společnost úspěšná, bohatá, stabilní a klidná, tak přestává řešit primární otázky a začíná se zabývat otázkami životního prostředí, lidských práv, jak bude vypadat okolí, ve kterém lidé žijí a co budou lidé jíst. V Česku takhle daleko nejsme, stále tu válčíme a máme pocit, že jsme v bojovém čase. Vše, co jsem před chvílí vyjmenoval, se tak zdá jako zbytečný luxus.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Nemohli by se ale Piráti stát generační stranou? Jsme v situaci, kdy klasické politické strany voliče značně rozladily a zklamaly, což se hodně projevuje v pocitech nejmladší generace.

Může se to stát a Piráti mají v tomto směru určitý potenciál. Na druhou stranu zejména mladí voliči poslali do parlamentu nejkonzervativnější stranu současného parlamentu – TOP09.  Do budoucna se preference Pirátů mohou samozřejmě změnit, ale domnívám se, že konzervativní chování bude v Česku ještě nějakou dobu převažovat.

Respekt patří k průkopníkům elektronického placeného obsahu v Česku. Jak jste se k tomu dopracovali a jak vám placený obsah na Internetu funguje?

Zpoplatnění obsahu jsme zavedli proto, že hrozilo, že část čtenářů nám uteče k čtení textů zdarma. Menší titul bolí ztráta jednoho čtenáře mnohem více než větší titul. Zpoplatnění obsahu se nám svým způsobem vyplatilo, na druhou stranu jsme ale přišli o možnost prezentace mezi čtenáři a nečtenáři.

Vnímám, že v tomto směru o něco přicházíme. Odemykat obsah ale nechceme. Zvolili jsme jiné cesty. Autoři například vytvářejí texty speciálně pro web a zároveň využíváme platformy Kindle a iPad. Máte tak zamčený obsah z týdeníku, ale k tomu ještě děláte separátní obsah pro Internet. Je to ale pouze doplňkový obsah.

Máte několik elektronických verzí. Vedle verze pro iPad a Kindle nabízíte přístup do normálního webového archivu a verzi pro prohlížení na webu. S tím vším muselo být dost práce a určitě to vyžadovalo nemalé náklady. Proč jste se rozhodli pro tolik platforem paralelně?

Samozřejmě to vyžadovalo nějakou práci, ale neřekl bych, že jí bylo moc. Stejně tak náklady nebyly nikterak dramatické. Je to částečně dáno tím, že na vzniku všech verzí se velmi silně podílela redakce. Verzi pro Kindle dokonce vymyslel a vyvinul jeden náš kolega. To, že jsme dostupní na více platformách, se nám vyplácí, protože věnovat se pouze jedné by byla chyba. Každý čtenář má jinou chuť a používá jinou platformu.       

Vyplácí se vám to i po finanční stránce?

Elektronická vydání na všech platformách si kupuje okolo sedmi až osmi set lidí. Já to považuji za velký úspěch. Dnes každý čtenář má mnohem větší hodnotu než před lety. Úpadek tisku je dramatický a rychlý a bude ještě rychlejší. Chtěli jsme chytit trend, a to se nám podařilo. Mít dnes sedm set předplatitelů považuji za terno, ve chvíli, kdy se lidé teprve učí platit na podobných platformách. Jen pro představu, Respekt má přibližně třináct tisíc předplatitelů.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Verze pro iPad je v zásadě v obrázcích a proto se v ní nedá vyhledávat. Uvědomujete si, že tato podoba se nedá udržet věčně?

Ve chvíli, kdy jsem vymýšlel, jak by měla verze pro iPad vypadat po uživatelské stránce, tak jsem si říkal, že primární je, aby to bylo jednoduché, příjemné, hezky to vypadalo a aby se to dobře četlo. Vždycky máte něco za něco. Není například mnoho titulů, které lámou časopis speciálně pro iPad. Většinou je to tak, že se text sosá z Internetu. Vyhledávání by samozřejmě bylo dobré a doufám, že se k tomu někdy dostaneme. Aplikaci pro iPad jsme mimochodem už několikrát vylepšili, například o možnost číst obsah horizontálně.

Potvrzuje se nám jako některým zahraničním titulům, že aplikacím založeným na čtení se vede velmi dobře. Například New Yorker, který má svou aplikaci založenou také dominantně na čtení, si stojí ve srovnání s ostatními tituly stejného vydavatelství lépe, a to i přesto, že tito mají své aplikace propracované do nejmenšího detailu.

To jsou dva různé přístupy. Buď udělám na obrazovce papír, resp. něco, co se bude papírové verzi co nejvíce podobat. Nebo vytvořím úplně nové médium, které tady nebylo. Respekt v podstatě replikuje časopis.

Částečně ano. Drtivá většina titulů potřebuje, aby elektronická verze byla auditovatelná, což v Česku bohužel znamená, že musíte mít do milimetru stejný obsah v aplikaci jako v tištěné verzi. Spousta titulů to řeší obchvatem. Vedle té aplikace umožňují otevřít si PDF s přesnou kopií tištěného vydání. Nám to přijde trochu jako alibismus, a proto obsah Respektu pro iPad přesně odpovídá tištěné verzi, ale je speciálně přizpůsobený pro tuto platformu.

Jste součástí vydavateství Economia. Existuje v jeho rámci nějaká koordinace elektronických aktivit? Aplikace mají také Hospodářské noviny a Ekonom, ale jedná se o odlišné aplikace. Spolupracujete na vývoji těchto aplikací?

Určitá forma koordinace existuje, mohlo by to, tak jako všude, být o trochu lepší. Nicméně vydavatelství na tom intenzivně pracuje a myslím si, že je v tomto ohledu docela progresivní.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Dá se čekat například nabídka sdruženého předplatného více titulů v podobě aplikace?

Pracujeme na tom.

Co jako profesionální novinář říkáte fenoménu tzv. občanské žurnalistiky, resp. zapojení sociálních sítí a částečná náhrada zpravodajství i komentářů nesčetným počtem amatérů na sociálních sítích? Často se uvádí jako příklad nouzové přistání letadla na řece Hudson v New Yorku, kde byl Twitter byl pochopitelně daleko rychlejší než jakákoliv zpravodajská agentura.

V pohledu na žurnalistiku jsem staromilec a zastánce klasické žurnalistky. To znamená, že máte novináře, který se něčemu věnuje léta. To vám odvozuje jeho důvěryhodnost.  Médium odpovídá za obsah a garantuje určitou kvalitu. Tím ale neříkám, že jsem proti občanské žurnalistice, jenom si myslím, že byla jeden čas strašně přeceňovaná.

Klasická média, která nějakým způsobem určují debatu, mají za sebou sílu ptát se politiků a dalších lidí. Přinášet do společnosti sdílenou informaci hraje stále velkou roli. Sociální sítě mají spoustu výhod, např. rychlost, zároveň mají ale velký vliv na šíření hysterie a emocí do společnosti. Má to vliv bohužel i na média, která se tomu trochu přizpůsobují, protože sledují sociální sítě. Dnes se zdá, že když někoho ve třetí větě neurazíte, tak už je to špatný článek.

Nemyslíte si, že rostoucí popularita občanské žurnalistiky je dána tím, že klasická média přestávají splňovat to, co se od nich v minulosti očekávalo? Není to tak, že hledáme v občanské žurnalistice a na sociálních sítích něco, co jsme přestali dostávat z klasických médií?

Už jsem naznačoval, že šířící se emoce ovlivňují podobu médií. Tisk částečně umírá. Noviny si to uvědomují a mají pocit, že existuje větší poptávka po emocích, a tomu se přizpůsobují. Ačkoli část čtenářů to opravdu chce, tak větší emoce je odvádějí od toho, aby četli noviny. Myslím, že je chyba, když přestanete jako novinář věřit svému úkolu a začnete hledat cesty ke čtenáři někde jinde. To jen urychluje smrt části tisku.

Našli jste v článku chybu?

16. 2. 2012 10:00

Ondřej Kučera (neregistrovaný)

Dovolte abych opravil omyl, že prý je pirátská strana nevolitelná kvůli konzervatismu voličů.

Není tomu tak.

Pirátská strana je nevolitelná kvůli tomu, že je to parta naprostých joudů. Před posledními volbami to bylo dokonale vidět. Jejich výroky v médiích, psané projevy a další výstupy byly neuvěřitelně směšné. Nevzdělaní zoufalci bez rozhledu se snažili ze sebe něco vysypat a vždy to dopadlo jako groteskní trapas.

16. 2. 2012 18:48

Erik Tabery (neregistrovaný)

Je to tu trochu zjednodušené. Řekl jsem, že Piráti v Česku nemají moc šancí, protože čeští voliči jsou konzervativní. To, že mají potenciál, je třeba dát do souvislosti, kdy jsem hovořil o změnách ve společnosti. V Německu by také před dvaceti lety neměli šanci, ale dnes společnost přemýšlí jinak. To se může odehrát i u nás. Pokud jde o aplikaci, tak nevidím rozpor mezi jednoduchou aplikací a tím, že je tam celý obsah tištěného vydání. K tomu jsou samozřejmě bonusy, ale celá obsah tam být musí k…

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Lupa.cz: Avast, Jirká Král i DVTV, Kdo vyhrál Křišťálovou Lupu?

Avast, Jirká Král i DVTV, Kdo vyhrál Křišťálovou Lupu?

Lupa.cz: EET v e-shopech? Zdražení a horší komfort

EET v e-shopech? Zdražení a horší komfort

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá