Europoslanci schválili balíček reforem

Poslanci evropského parlamentu schválili v prvním čtení celý balíček reforem trhu elektronických komunikací, který původně připravila Evropské komise. Ještě předtím v něm ale provedli několik poměrně zásadních změn. Omezili hlavně rozsah rozhodovacích a výkonných pravomocí, které si Brusel chtěl nově přisvojit.

Středa 24. září 2008 se zapíše do historie evropských elektronických komunikací jako další významný milník: jako den, kdy návrh reforem současného regulačního rámce úspěšně prošel přes evropský parlament (v rámci prvního čtení). Proces jeho dalšího schvalování tak může pokračovat. Příštím krokem by mělo být projednání celého balíku Radou Evropské unie (bývalou Radou ministrů), ve které jsou zastoupeni resortní ministři členských zemí. Pokud se i oni vyjádří kladně, teprve pak by vše dostalo zelenou – ale stále bude trvat ještě řadu měsíců, než by se vše promítlo do národních legislativ členských zemí Unie.

Připomeňme si, že jde o reformu regulačního rámce, který v EU platí již od roku 2002, a Komise slibovala připravit jeho revizi už poměrně dávno. Nakonec si ale dala pořádně načas a s více jak ročním zpožděním představila svůj návrh až v listopadu 2007 (viz například můj tehdejší článek „Nová vize telekomunikací“). Přesněji: návrh předložila komisařka Viviane Redingová, jejíž „resort“ (generální direktorát pro informační společnost a média) příslušné návrhy připravil a předložil.

Některé prvky původního návrhu přitom svého času zapůsobily jako menší bomba. Například návrh komisařky Redingové na zřízení silného evropského regulátora (jakéhosi „superregulátora“), který by z jedné strany vzal významnou část dosavadních pravomocí národním regulátorům (například našemu ČTÚ), a díky své závislosti na Komisi je z druhé strany fakticky jen předal do Bruselu. Nebo právo veta, kterým si Komise chtěla ponechat poslední slovo při udělování nápravných opatření (dosud jej mají národní regulátoři).

Samotný repertoár nápravných opatření, udělovaných „příliš dominantním“ operátorům, pak měl být rozšířen o krajní opatření v podobě tzv. funkční separace (či „funkční oddělení“), o kterém by ale také rozhodovala Unie, resp. její Komise. A aby toho nebylo dost, Unie chtěla zasáhnout i do principů správy frekvenčního spektra, a i zde vzít národním regulátorům část jejich stávajících pravomocí. Určitě i kvůli vidině tzv. digitální dividendy, o které by Komise ráda rozhodovala.

Jenže pravidla fungování Evropské unie jsou nastavena tak, že v podobných případech „Komise míní“, ale „evropští poslanci mění“. A dnešní článek je právě o tom, jak původní návrh europoslanci změnili. A vlastně nejen tento článek, pokračovat budeme i v dalším, protože jen samotných změn je na jeden článek až příliš.

Orgán pro orgány místo superregulátora

Začít můžeme tím, jak dopadla původní představa celoevropského „superregulátora“. Ten se měl jmenovat ETMA (European Telecommunications Market Authority), nověji EECMA (European Electronic Communications Market Authority), měl být zřízen jako nový orgán Evropské unie, měl být financován výhradně a rozpočtu Unie, a měl „hrát podle not“ Evropské komise, zejména s cílem prosazování jednotného evropského trhu elektronických komunikací (skrze vzájemně konzistentní regulaci).

Nový superregulátor ale neměl nahradit národní regulátory, kteří měli i podle původních představ existovat nadále. Nahradil měl dosavadní poradní a koordinační orgán národních regulátorů, kterým je skupina evropských regulátorů (ERG, European Regulators Group). Původní deklarace přitom vyznívaly tak, že pozice národních regulátorů a jejich nezávislost měla být zřízením (jim nadřazeného) superregulátora naopak posílena.

Fakticky by to ale bývalo dopadlo spíše obráceně a národní regulátoři by přišli o významnou část svých kompetencí. Třeba i kvůli tomu, že Komise chtěla získat pro sebe právo veta vůči nápravným opatřením, které národní regulátoři ukládají. Nebo skrze změny ve správě frekvenčního spektra, kde si Komise také chtěla ukousnout pro sebe větší sousto.

A jak to nakonec dopadlo? Po přečtení tiskové zprávy, kterou k výsledku hlasování vydala Komise a která z velké míry jen cituje komisařku Redingovou, by se mohlo zdát, že „zvítězila“ právě ona, a poslanci vlastně jen odsouhlasili její původní návrhy. Ovšem texty, schválené europoslanci, říkají přece jen něco jiného.

Konkrétní změny jsou přitom poměrně zásadní. Nový evropský regulátor skutečně má být zřízen, a ve shodě s původním návrhem má nahradit dosavadní skupinu ERG (European Regulators Group). Jenže má vzniknout jako podstatně samostatnější orgán, zaměřený spíše na koordinaci a konzultaci než na direktivní nařizování a prosazování. Evropská komise na něj nebude mít zdaleka tolik „pák“, skrze které by mohla ovlivňovat či přímo řídit jeho činnost a zadávat mu konkrétní úkoly, které by byl povinen plnit.

Jen pro ilustraci: europoslanci například vypustili (bez náhrady) následující bod, připomínající spíše univerzální zadní vrátka:

Komise by měla mít možnost úřad požádat, aby splnil dodatečné zvláštní úkoly spadající do jeho obecné působnosti, které lze považovat za přínos k naplnění cílů předpisového rámce Společenství pro elektronické komunikace.

Zajímavá je také změna názvu, z původního „Market Authority“ („úřadu“) se nově stalo „Body“ („těleso“): půjde o subjekt s názvem „Body of European Regulators in Telecommunica­tions“, zkratkou BERT.  Český překlad ale bude asi trochu oříškem. Tak třeba překladatelé v Evropském parlamentu již BERTa přeložili jako „Orgán pro evropské regulační orgány v oblasti telekomunikací“. Ujme se tento „orgán pro orgány“ i v běžné české mluvě?

BERT přitom bude podstatně štíhlejší, než jak si jej původně představovala komisařka Redingová. Ta k němu totiž chtěla „přilepit“ ještě i evropskou agenturu ENISA, sídlící na vzdálené Krétě a zabývající  se otázkami bezpečnosti. Europoslanci ale takovýto přílepek odmítli, a tak se BERT bezpečností přímo zabývat nebude.

Změny doznalo i financování BERTu: původně měl být financován výhradně jen z rozpočtu Unie. Nyní bude financován kombinovaně: jednou třetinou z rozpočtu Unie a dvěma třetinami z rozpočtu členských zemí Unie.

Další zásadní změna se týká i způsobu jeho rozhodování: původně měla chod orgánu ETMA/EECMA řídit dvanáctičlenná správní rada, do které měla šest členů dodat přímo Komise. Podle europoslanců bude v BERTu rozhodovat Rada regulačních orgánů, ve které bude mít každá členská země po jednom zástupci. A tímto zástupcem by měl být přímo šéf národního regulátora (u nás předseda Rady ČTÚ), nebo jím pověřený zástupce. Co naopak zůstalo z původního návrhu, je potřeba pouze dvoutřetinové většiny k přijetí konkrétního návrhu v rámci Rady regulačních orgánů (původně Správní rady), a nikoli souhlas úplně všech.

Právo veta

Když už jsme se dostali k otázkám rozhodování: Evropská komise si původně chtěla přisvojit právo veta vůči nápravným opatřením, která ukládají národní regulátoři. A komisařka Redingová si na tom dost zakládala. Ještě nedávno ve svém plamenném projevu popisovala, jak přeci není možné, aby po celém procesu notifikace a jednáních s Komisí národní regulátor nakonec řekl „moc vám děkuji za váš názor, ale já raději setrvám na svém“, vstal od stolu a šel si svou vlastní cestou.  Dosud skutečně může, právě pokud jde o ona ukládaná nápravná opatření. Pokud by ale Komise měla právo veta, už by národní regulátor takto postupovat nemohl a o poslední slovo by přišel.

Pro ilustraci si dovolím připomenout, že tato otázka se už jednou dotkla i ČR: to když v roce 2006 ČTÚ řešil, zda nařídit cenovou regulaci ADSL od Telefóniky a uložit jí povinnost bitstreamu (na nižší úrovni než je úroveň protokolu IP). Ačkoli to po něm Komise chtěla, ČTÚ setrval na svém názoru a cenovou regulaci neuložil (podrobněji). Mohl si to dovolit, protože poslední slovo měl on.

Komise si tedy do svého původního návrhu dala pro sebe právo veta i k nápravným opatřením na relevantních trzích. Europoslanci ale byli proti, a právo veta rozložili: aby mohlo být uplatněno, musí se na něm shodnout jak Komise, tak i BERT.

Funkční separace

Již původní návrh Evropské komise z listopadu loňského roku obsahoval také zcela nové nápravné opatření, označované jako “funkční separace“. Míněno bylo jako krajní opatření, pro případ že všechna ostatní nápravná opatření (jako je například cenová regulace) nejsou účinná a nepřinesla požadovaný efekt. Nejde přitom o žádné „znárodnění drátů v zemi“, ale o takovou změnu, stále v rámci vlastnícího subjektu, která by osamostatnila provozování infrastruktury a poskytování služeb (například jejich vyčleněním do samostatných divizí). To by umožnilo „zviditelnit“ podmínky, za jakých daný subjekt sám využívá svou infrastrukturu, a umožnilo nabídnout její využití za stejných podmínek i dalším subjektům.

Oficiální „definice“ funkční separace, resp. funkčního oddělení, tak jej navrhla už Komise (a europoslanci ponechali beze změny), vypadá následovně (zdroj):

Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření provozně oddělených obchodních subjektů, je zajistit, aby všichni následní operátoři, včetně následných divizí vertikálně integrovaného operátora, získali zcela rovnocenné přístupové produkty.

Co poslanci naopak poněkud pozměnili, byť jen v deklaratorní rovině, je celkový pohled na přínosy tohoto opatření. Původní návrh Komise totiž říkal, že

Funkční oddělení dokáže zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích …

Poslanci to oslabili tak, že

Funkční oddělení může dokázat zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích …

 

Europoslanci tedy nesmetli možnost funkční separace zcela pod stůl. Také jej ale chápou jen jako krajní opatření, které je velmi závažným zásahem do práv  vlastníků, a tak ještě poněkud zpřísnili podmínky pro jeho nasazení. To i podle nich musí odsouhlasit Evropská komise – ale už ne na žádost národního regulátora, nýbrž na jeho návrh. I ten ale musí být propracovanější, než jak bylo původně požadováno, a musí obsahovat mj. i analýzy a důkazy o tom, že „jinudy cesta nevede“

Správa spektra a digitální dividenda

Pokud jde o oblast správy spektra, zde poslanci se svými závěry setrvali na obecné zásadě, že právo rozhodovat má zůstat na národních úrovních. Nicméně v otázkách tzv. digitální dividendy přijali vlastní zprávu, která naopak doporučuje koordinaci přístupu k využití dividendy, a to na úrovni celého společenství:

Evropský parlament (…) upozorňuje na případné výhody z hlediska úspor z rozsahu, inovace, interoperability a poskytování potenciálních celoevropských služeb v případě systematičtějšího a integrovanějšího plánování spektra na úrovni Společenství; vyzývá členské státy k vzájemné spolupráci a ke spolupráci s Komisí při určování společných dílčích pásem spektra digitální dividendy pro různé skupiny aplikací, jež lze harmonizovat na technologicky neutrálním základě;

Poslanci ve své zprávě dále vyzvali Komisi, aby ona připravila a předložila návrhy na opatření ke koordinaci digitální dividendy v jednotlivých členských zemích:

Evropský parlament …. vyzývá Komisi, aby po vypracování výše zmíněných studií a po konzultacích se Skupinou pro politiku rádiového spektra a Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací a při zohlednění národních specifik předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh opatření zajišťujících lepší koordinaci využití digitální dividendy na úrovni Společenství v souladu s plány frekvencí schválenými na mezinárodní úrovni;

Základní princip řešení, které si europoslanci představují, by zřejmě byl založen na identifikaci a vyčlenění konkrétních frekvenčních pásem (klastrů), které by v rámci dividendy mohly být využity jednotným způsobem po celé Unii.

EBF16

Je toho ještě více

Toho, co ve středu projednali a schválili poslanci Evropského parlamentu, je ještě mnohem více (než jen to, co bylo popsáno výše). Poslanci se vyjadřovali například i k ochraně spotřebitelů, k síťové neutralitě, k přenositelnosti čísla, a dokonce i k takovým věcem, jako je spaming či používání cookies. To si ale nechám na samostatný článek, který vyjde v pondělí v rubrice Stalo se.

A jen místo závěru jedna dobrá zpráva: snahy včlenit do nového regulačního rámce elektronických komunikací zadní vrátka, skrze která by se z internetových providerů povinně stali hlídači autorských práv a strážci zájmů velkých vydavatelských společností, se nakonec neprosadily.  Europoslanci tyto snahy odmítli.

Anketa

Jak očekáváte, že nakonec dopadne dělení digitální dividendy?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 9. 2008 13:57

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »