Google chce zkrotit čínského draka

Jak už jsme vás včera informovali, společnost Google se rozhodla skoncovat s dosavadní praxí úpravy výsledků vyhledávání u své čínské mutace Google.cn. Ukončení cenzury je podle oficiálního vyjádření přímou reakcí na nedávný útok na infrastrukturu Google, při kterém se útočníci pokoušeli dostat k e-mailovým účtům čínských disidentů a ochránců lidských práv na freemailové službě Gmail. Terčem hackerských útoku se údajně stalo dalších více než 30 firem, převážně z USA.

Podle Davida Drummona vedoucího právního oddělení Google, bude firma v příštích několika týdnech jednat s čínskou vládou a hledat takové řešení, které by umožnilo Google provozovat necenzurované vyhledávání v souladu s čínskými zákony. Pokud se ale zástupci Google s čínskými vládními špičkami nedohodnou, je firma připravena čínskou mutaci vyhledávače vypnout a čínský trh po čtyřech letech vyklidit.

Kritika hned od začátku

Angažmá v Číně bylo pro Google problematické už od samého začátku. Záhy poté, co zkraje roku 2006 potvrdil svůj záměr přizpůsobit se čínským zákonům a filtrovat výsledky vyhledávání, snesla se na Google ostrá vlna kritiky. Tu nezmírnil ani fakt, že Google obhajoval svůj postup tím, že pokud by nepřistoupil na podmínky čínské vlády, ocitl by se na seznamu „zakázaných“ webových adres, na které komunistický režim díky existenci tzv. velkého čínského firewallu dokáže spolehlivě blokovat čínským internetovým uživatelům přístup.

Nepomohlo ani ujištění, že Google nebude poskytovat čínské vládě informace o uživatelích, kteří se „zakázaný“ obsah prostřednictvím Google.cn snažili vyhledat. Například organizace Reportéři bez hranic označila akceptováním čínských podmínek za pokrytectví.

Ačkoli dohoda Google s čínskou vládou bezesporu uškodila jeho mottu „Don't Be Evil“, představitelé kalifornské firmy ji obhajovali tezí, že Google svou přítomností na čínském Internetu, i když poněkud okleštěnou, přispěje k svobodnému šíření informací mnohem více, než kdyby se rozhodl do Číny neexpandovat.

Proč ale Google nyní mění strategii a připravuje si půdu pro možné ukončení aktivit na nejrychleji rostoucím asijském internetovém trhu? Scénářů je samozřejmě několik, tedy nejenom ten, který vypustili představitelé Google do médií.

Etika

Připusťme ale, že oním spouštěcím mechanismem byl opravdu hackerský útok, který Google nepřímo přičítá čínské vládě. Je to logické, kdo jiný by měl zájem „nabourat se“ do e-mailových schránek čínských disidentů. Google už v roce 2008 podepsal společně se svými konkurenty, společnostmi Yahoo a Microsoft iniciativu, ve které se zavázal, že se zasadí o lepší ochranu online soukromí a svobody slova právě proti zásahům ze strany vládních aparátů jednotlivých států. Skutečnost, že svoboda slova bývá v Číně i přes značné obtíže vyjadřována právě prostřednictvím Internetu a že se Čína snaží organizace sdružující disidenty vypátrat třeba i za použití hackerských metod, není překvapivé.

Překvapivá je spíše reakce Googlu, který jako by se probudil z předlouhého zimního spánku a odpovídá na hackerský útok takovým způsobem, který mu může v Číně velmi zkomplikovat situaci. Pokud by se Google chtěl s čínskou vládou opravdu na něčem dohodnout, neslučoval by dohromady dvě témata, tedy hackerství a cenzuru. V oblasti cenzury jsou totiž v Číně nastaveny jasné podmínky a vůle státního aparátu jakkoli je měnit se blíží nule.

Je nepochybné, že k podobným útokům docházelo již v minulosti. Stejně tak je velmi pravděpodobné, že čínská vláda v situaci, kdy Google zveřejnil informace o útocích, nebude ochotna vyjednávat. A už vůbec ne o zrušení cenzury. Buď tedy ve vedení Google zvítězily hlasy, které kritizovaly vstup na čínský trh z morálního hlediska, anebo jsou v Google přesvědčeni, že právě přihlášení se k morální a etické zodpovědnosti, tedy jakýsi návrat k původnímu mottu „Don't Be Evil“, může značce Google zvednout popularitu na ostatních světových (zejména západních) trzích, a to nejen u samotných uživatelů, ale i u politiků.

Pokud akceptujeme tezi, že Google jako soukromá společnost, která je obchodována na burze, upřednostňuje etické zájmy nad těmi obchodními, což samo o sobě zavání jistou mírou idealismu, nemůžeme se pak ubránit myšlence, že Google neměl nikdy na čínský trh vstoupit a podílet se tak na cenzuře čínského Internetu. Pokud Google spojuje své další setrvání v Číně s určitou mírou uvolnění v oblasti cenzury, na které se dobrovolně čtyři roky podílel, pak opravdu můžeme hovořit o jisté dávce pokrytectví.

Za vším hledej peníze

Důvody k odchodu z Číny mohou být ale mnohem prozaičtější, svou roli totiž bezesporu hrají i ekonomické aspekty. Google v Číně masivně investoval a zpočátku jeho představitelé hovořili o tom, že udělají vše, aby sesadili z pozice čínské jedničky server Baidu. Ve skutečnosti Google v současné době drží asi 30 procent trhu a jeho podíl neustále klesá, přičemž Baidu ovládá až dvě třetiny trhu.

Vize ovládnutí mamutího čínského trhu se vzdaluje, stejně tak jako se vzdalují naděje na to, že by se Google v blízké budoucnosti podařilo alespoň zvýšit tržní podíl. A zdaleka v tom nemusí hrát roli jen peníze. Může jít i o přístup samotné vlády k jednotlivým společnostem, odpovídající míře jejich servility vůči režimu. V tomto směru se Google ani zdaleka nemůže srovnávat s provozovateli serveru Baidu, kteří mají tradičně dobré vztahy s čínskou vládou, ale zejména vazby na státní censorský aparát.

V Google si mohli jednoduše spočítat, že se jim v nejbližším horizontu vyplatí orientovat spíše na trhy, na kterých mají dominantní postavení a to i přesto, že podle odhadů analytické společnosti J.P. Morgan může Google počítat na čínském trhu v letošním roce s příjmy ve až výši 600 milionů dolarů. Podle analytiků Goldman Sachs nebude případné uzavření Google China znamenat pro Google zásadní výpadek příjmů, protože Google China se na celkových příjmech Google z Číny podílí pouze jedním procentem.

Někteří analytici se domnívají, že Google bude konkurenceschopný v Číně i v tom případě, když se rozhodne zavřít svou čínskou pobočku. Otázkou ale je, zdali v takovém případě nepřistoupí čínský režim k nekompromisnímu blokování veškerých jazykových mutací vyhledávače.

Duševní vlastnictví

Někteří komentátoři připouštějí, že dalším z důvodů, proč Google zvažuje své další působení v Číně, může být obava o duševní vlastnictví, na kterém má Google postavený byznys. „Velmi málo společností bude ochotno opustit tak velký trh jako je Čína. Dává to smysl snad jen u společností jako je Google, jehož úspěch a převaha je založena téměř výhradně na duševním vlastnictví. Spojené státy jsou největší světový inovátor, zatímco Čína je nejlepší světový imitátor," říká profesor Oded Shenkar z Ohio State University. Pokud Google cítí, že jeho dušení vlastnictví není v Číně zrovna v bezpečí, má tedy o důvod víc tento trh opustit.

Za vším hledej Hillary

Do sporu už se vložila také americká vláda. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová se nechala slyšet, že požádá čínskou vládu o vysvětlení incidentu. Ministr obchodu Gary Locke prohlásil, že incident by měl být znepokojivý pro čínskou vládu stejně tak, jako je znepokojivý pro tu americkou. Současně vyzval čínskou vládu, aby spolupracovala s Google a dalšími americkými společnostmi na zajištění bezpečného prostředí pro obchodní aktivity v Číně.

Čínské úřady na prohlášení Google zatím oficiálně nereagovaly. Tiskový mluvčí čínského konzulátu v New Yorku pouze řekl, že v případě Google.cn nevidí žádný problém. Ubezpečil přitom, že Čína chrání práva a zájmy zahraničních společností na svém území.

Dal o sobě vědět i duchovní otec serveru Baidu, který komentovalvýroky Google slovy: „Dělá se mi špatně z toho, co Google prohlásil. Když chcete skončit z finančních důvodů, potom to přiznejte.“

Zakladatel serveru Anti-CNN.com, Rao Jing zase tvrdí, že Google byl k rozhodnutí vyslovit ultimátum donucen ministryní zahraničí Clintonovou, která se s výkonným ředitelem společnosti setkala minulý týden.

       

Důsledky případného odchodu

Ať už jsou pravé důvody vyhrožování odchodem z Číny jakékoliv, jisté je, že pokud se Google s čínskou vládou nedohodne a z Číny se stáhne, může to mít pro něj ale i pro čínský Internet do budoucna nemalé následky. Čínská internetová populace čítá okolo 350 milionů uživatelů, přičemž meziročně roste o více než 40 procent. Právě potenciální velikost trhu je to, co z čínského Internetu dělá velkou obchodní příležitost. Jestliže Google nyní Čínu opravdu opustí, bude to mít v budoucnu v případě přehodnocení priorit opravdu složité.

Smysluplný bude pouze návrat formou vstupu do jedničky na trhu – Baidu (v něm už Google menšinový podíl vlastnil, ale krátce po vstupu na čínský trh jej prodal). Baidu by odchodem Google jen posílilo svou pozici a umožnilo čínské vládě ještě efektivněji cenzurovat výsledky vyhledávání. Jinými slovy pokud Google s koncovkou .cn opravdu zmizí, bude to velmi pravděpodobně znamenat ještě větší cenzuru než dosud.