Je hloupější americký chodec nebo český řidič?

Ilustrace: Nenad Vitas

Američané se docela vážně a vědecky zabývají nebezpečím, které chodcům přináší používání mobilního telefonu. Řeší se, kolik tisíc lidí ročně nezvládne napsat za chůze textovou zprávu na mobilním telefonu a narazí do sloupu, případně rovnou vleze do silnice. U nás pro změnu řešíme, zda je bezpečné používat mobilní telefon za volantem. Zatímco Američané pochopitelně svým občanům používat mobilní telefon za chůze nezakazují, u nás je to trochu jinak. Musíme mít zákony, zákazy a pokuty na to, abychom nezpůsobovali dopravní nehody. Asi nejsme připravení na trochu volnosti, na to, že musíme používat hlavu a přemýšlet o tom, co děláme a zda tím náhodou neublížíme sobě nebo dokonce někomu jinému.

Po chodnících v Americe běhají miliony lidí s mobilními telefony v ruce a nekoukají se na cestu. Sem tam si někdo rozbije hlavu o sloup nebo spadne do kanálu. Na našich silnicích se prohánějí statisíce řidičů, kteří za jízdy používají mobilní telefon (nebo svačí, čtou noviny, věnují nadměrnou pozornost spolucestujícím…) i při řešení poměrně náročných dopravních situací. Jak američtí chodci, tak naši řidiči, jsou asi padlí na hlavu. Riskují rozbitou hlavu, respektive smrt svojí, svých blízkých nebo úplně cizích lidí.

Před mnoha a mnoha lety nebyly zákony a zákazy, lidi se o sebe museli postarat jak se dalo. Často šlo o krk, tak proč si zbytečně chystat kvůli své blbosti další nebezpečné situace? Pralidi asi nepěstovali adrenalinové sporty (třeba dobrovolný běh skrz stádo mamutů), že? I když dnes máme kompletní manuál na život (ve kterém by mimo spoustu zajímavých věcí mělo být i upozornění na nebezpečnost nedávání pozor při chůzi a řízení auta), stejně se chováme jako blbci.

Někdy možná pomůže jedna výstražná příhoda. Od té doby, co jsem si rozsekl hlavu o římsu za chůze při četbě knihy (v té době mobilní telefony ještě nebyly), si dobře pamatuji, že podobné kratochvíle mohou bolet. Nehledě na to, že mojí srážku s římsou jsem neodnesl jenom fyzicky, ale i psychicky. Když jsem zamačkával bouli a otíral krev, měl jsem početné publikum, které v naprosté většině řvalo smíchy. A to vám taky nepřidá.

Američané vydávají výsledky výzkumů o tom, kolik chodců končilo ročně s boulí na hlavě, to je také určitý způsob výstrahy. U nás se zveřejňují čísla o počtu nehod a mrtvých, které souvisejí s tím, že se řidiči dostatečně nevěnují řízení. Někdy se objeví drastický klip. Pokud pozorujete řidiče, co všechno za volantem dělají a v jakých situacích, musí vám být jasné, že varování dostatečně nefungují. Výstražná příhoda by v tomto případě mohla být jednou z posledních příhod, kterou řidič a další zažijí. Zkusme používat hlavu, při chůzi i při řízení…