Jeden plugin vládne všem

Z historie vyplývá, že vývoj většiny technologií probíhal dosti komplikovaně. U drtivé většiny konceptů se objevilo hned několik různých řešení současně a velikým problémem bylo zvolit jen jedno, a nejlépe ho ještě standardizovat. I dnes je situace stále stejná a dohodnout se na nějakém standardu bývá složité (viz např. Blue Ray vs. HD DVD). Problém se týká samozřejmě i počítačového softwaru. Ať už se jedná o operační systémy, internetové prohlížeče, programy na střih videa, antiviry nebo přehrávače hudby, vždy existuje veliké množství alternativ.

Opomíjená kompatibilita

Ve většině případů platí, že konkurence jako taková je věc spíše pozitivní. Jednotlivé firmy spolu musejí soupeřit a snaží se nějak zaujmout zákazníka – a to buď kvalitnějším produktem, nebo nižší cenou. Zákazník si tak může vybrat, a ještě často ušetří. Monopol naopak většinou vede spíše ke stagnaci a obvykle není příliš výhodný. Ovšem zatímco třeba různé značky kukuřičných lupínků nebo zimních pneumatik splní svůj účel stejně (a je tedy jen na zákazníkovi, co si vybere), v oblasti softwaru je situace o něco složitější.

Vše se totiž točí kolem kompatibility. Tedy přesněji: vše by se kolem kompatibility točit mělo, ale není tomu tak. Jednotlivé společnosti si vymýšlejí své standardy a představují svá vlastní proprietární řešení, která se nijak neohlíží na koncepty, které již existují. Souběžně se tak objevují programy ke stejnému účelu, ale používající jiné technologie a jiné pracovní formáty. V případě nějakých interních procesů by to tolik nevadilo, nicméně největším problémem jsou formáty výstupní.

Lze pochopit, že se třeba projektový soubor vytvořený v Adobe Premiere nedá otevřít v jiném editačním programu, například v Avidu nebo Sony Vegas. O nic vlastně nejde, protože mnohem podstatnější je výstup – tedy konkrétně dejme tomu video ve formátu .avi s kodekem DivX, které umí vyexportovat všechny zmíněné programy. Takové video si pak na počítači přehraje v podstatě každý a nikoho nemusí zajímat, jak a kde byla videosekvence sestříhána. Problém ale nastane, když se objeví konkurenční programy, které ale vytvářejí své vlastní výstupy – viz např. videa s koncovkou .mov či .rm, na které je nutné mít QuickTime Player nebo Real Player. A zde už dostává otázka kompatibility pořádný pohlavek…

Několikrát jsem už vzpomínal na neutěšenou situaci kolem virtuálních prostředí – ačkoliv máme v podstatě jen dva standardy (VRML a X3D), běžně se používá asi pět různých pluginů na zobrazení 3D. Ve free verzích zobrazují obvykle reklamu a navíc nejsou úplně totožné a kompatibilní (takže třeba virtuální Magistrát vyžaduje výhradně BS Contact). Čím víc takových oblastí bude (tedy oblastí jako video, třetí rozměr, interaktivní aplikace), tím více se vyrojí pluginů a playerů, a tím větší problémy nás čekají. Zajímavou cestou z tohoto labyrintu by ale mohl být kupříkladu Flash.

Webová prezentace vytvořená k desátému výročí Flashe

(Ne)korunovaný král?

Základní informace o Flashi zná pravděpodobně každý (případně v tomto článku je Flashi věnovaná jedna krátká pasáž), nicméně málokdo si možná uvědomuje potenciál, který v sobě skrývá. Je také překvapivé, že řada lidí nemá Flash ani příliš v lásce. Jistě, umí to vytvářet grafiku a animace, podporuje to multimédia, dají se v tom dělat webové stránky… ale plno lidí stejně namítne, že je Flash takový „divný“ a používá se akorát k otravným reklamám. Je to logické; jeho rychlost, jednoduchost a široké možnosti se pro potřeby reklam náramně hodí – to ale není problém Flashe jako takového.

Také není pravda, že třeba „internetové stránky ve Flashi“ musejí být nutně pomalé, datově náročné, příšerně přeplácané a nepřístupné. Stejně jako u nejjednodušších html stránek záleží vše na tvůrci. Pokud jsou vývojáři zkušení a rozumějí své práci, je možné vytvořit nádherné weby jako například AgencyNet, Triworks či ManaMediaGroup.

Ohromnou výhodou Flashe je právě jeho variabilita – zábavné animace, jednoduché hry na odreagování, webové stránky, video… A zatímco v současnosti potřebuje uživatel Internetu hned několik různých pluginů (QuickTime, Javu, Windows Media Player a další zásuvné moduly a ActiveX prvky), Flash Player dokáže vše – od multimédií po interaktivitu. A jen tak na okraj, schopnosti Flashe v oblasti progresivního downloadu videa se neomezují jen na „pidiokna“ na YouTube (jak s oblibou říká Michal Krsek), ale Flash dokáže pracovat i s high definition (je na to ale potřeba dostatečný hardware a kapacita připojení).

Samozřejmě v určitých případech platí, že některé technologie dokáží některé věci lépe nebo rychleji než Flash (například QuickTime je v oblasti videa etablovaným a kvalitním řešením a soubory lze snadno i stahovat, což je u Flashe složitější), ale otázkou je: nevyplatilo by se udělat v něčem kompromisy a výměnou za to získat jeden jediný „ultimátní“ plugin? Někomu to možná zní to jako výkřiky Horsta Fuchse z teleshoppingu, ale proč ne? Vždyť třeba celý současný boom online aplikací, které se snaží nahradit desktopové programy (od jednoduchého mailu či kalendáře až po balík Office či blížící se online operační systémy) sází na to, že mnoho uživatelů je ochotno „obětovat“ pár funkcí a získat na oplátku internetové aplikace, ke kterým mají přístup odkudkoliv.

Je tedy možné, že podobným logickým krokem by mohla být eliminace zbytečných specializovaných pluginů a začátek „dominance“ jen jednoho – řekněme Flashe. Odměnou za tento pozitivní „monopol“ by byla naprostá multiplatformní kompatibilita a absence stahování dalších a dalších modulů a přehrávačů. Už nyní se penetrace Flashe pohybuje mezi 95 až 98 % počítačů a takový podíl v podstatě nemá obdoby. Tato dokonalá rozšířenost je patrně největším úspěchem flashové technologie. Tak proč toho opravdu nevyužít?

Ale abychom nebyli jen nekriticky nadšeni, i možnost „super-pluginu“ má svá rizika. Tak například kde by byla záruka, že by Adobe své pozice nakonec nezneužila? Ať už znásobením cen svých vývojářských nástrojů, nebo třeba i zpoplatněním samotného Flash Playeru? Zatím se tak nestalo, i když neměla přímého konkurenta; nicméně pořád zde byly technologie ostatní. Pokud by byl Flash jediný, vše by se mohlo změnit. Ideální by tak bylo, kdyby byl Flash Player open source, takže by Adobe nemohla uživatele „odstřihnout“ od multimediálního a interaktivního obsahu, kdyby někdy změnila svoji politiku.

Pozoruhodná poetická flashová hra Samorost

Souboj titánů

V souvislosti s Flashem se nyní samozřejmě nabízí také Silverlight, jeho přímá konkurence z dílen Microsoftu. Pokud však Silverlight uspěje, bude to znamenat nový plugin pro koncové uživatele a znalost dalšího vývojového prostředí pro developery RIA.

Je pravděpodobně jen otázkou času, kdy bude Silverlight nativní součástí systému Windows, potažmo Internet Exploreru. Rozšíření do světa tedy nebude problém, přičemž se sluší říci, že ani jeho funkce opravdu nevypadají špatně. Ovšem i když může Silverlight působit sebevíce sympaticky, je dobré si také uvědomit, že Microsoft se rád stará „sám o sebe“, tedy o platformu Windows. Dá se tedy předpokládat, že podpora ostatních systémů a browserů bude spíše vlažná. A na to doplatí opět uživatel, který se teď třeba nadšeně vrhne na nový nástroj, a za rok nebo dva zjistí, že řekněme od verze 3.0 je Silverlight „Windows only“. Jistě, nemusí to tak dopadnout, ale je dobré takovou možnost alespoň zvážit.

Na druhou stranu, Silverlight může Flashi i pomoci. Nová konkurence třeba donutí Adobe jeho Flash ještě více a rychleji zlepšovat (protože, upřímně řečeno, poslední verze toho skutečně mnoho nepřinesla – snad jen onu vzájemnou integraci celé řady Creative Suite 3). Tak jako tak, i když si Microsoft se svým Silverlightem nepochybně ukousne pořádný kus pomyslného koláče v oblasti multimédií a interaktivity, osobně věřím, že Flash si i nadále udrží přinejmenším většinový podíl. Podle mě si totiž vítězství zaslouží.

Skvělý experiment flashového rozhraní bez klikání myši