Proč prohrála Altavista souboj s Googlem

Všechno začalo na jaře roku 1995, kdy vědci z laboratoře firmy Digital Equipment Corporation (DEC) se sídlem v kalifornském městě Palo Alto, představili nový server názvem Alpha 8400 TurboLaser. Ten dokázal pracovat s databázemi mnohem rychleji než jiné počítače dostupné v této době v podstatě se stal základem budoucího vyhledávače.

Jiný počítačový odborník, Louis Monier, chtěl ukázat možnosti nového serveru, proto přišel s první koncepcí fulltextového vyhledávání Internetu. Chyběla mu ovšem znalost síťových technologií, ale ve spolupráci s ostatními kolegy se jeho týmu podařilo vytvořit a srpnu 1995 spustit prvního testovacího robota, který dokázal prohledávat webové stránky. Robot dokázal sesbírat přibližně deset milionů stránek.

Dne 15. prosince 1995 byl na dnes již nefunkční adrese altavista.digi­tal.com zprovozněn internetový vyhledávač s názvem AltaVista a 16 miliony stránek v indexu. V přepočtu se jednalo o databázi obsahující několik miliard slov. Oproti jiným vyhledávačům dokázal nalézt daleko více webových stránek, protože jeho robot (crawler) byl mnohem rychlejší i díky dobrému hardwarovému zázemí. Například v roce 1998 používal dvacet multiprocesorových serverů s procesorem DEC Alpha, přičemž každý stroj měl 130 GB RAM, 500 GB místa na disku a zároveň dokázal zpracovat více než 13 milionů dotazů denně.

Jaký byl zájem o nový vyhledávač? Provozovatelé uvádí, že první den zpracoval 300 000 dotazů a o devět měsíců později to již bylo 19 milionů vyhledávaných informací denně. Majitelé vyhledávače ovšem doplatili na malou předvídavost, protože svoji službu pojmenovali bez toho, aniž by vlastnili doménu Altavista.com. Tento název patřil firmě AltaVista Technologies, která používala název Tree Full of Owls až do května roku 1994, kdy se nechala přejmenovat.

V březnu roku 1996 uzavřela společnost DEC licenční dohodu s firmou AltaVista Technologies. Tato dohoda umožnila společnosti AltaVista Technologies využívat název AltaVista. Cílem bylo zároveň zamezit, aby toto jméno používala pro poskytování služeb nebo vlastní produkty. Následně došlo mezi firmami ke sporu, kdy jedna strana chápala dohodu jako možnost využívat výhod plynoucí z nárůstu popularity vyhledávače AltaVista a DEC naopak tvrdil, že takový postup licenční ujednání nedovoluje.

Soud nakonec svým rozhodnutím přikázal umístit na stránky Altavista.com prohlášení v němž firma upozorňovala návštěvníky na původní vyhledávač s adresou altavista.digi­tal.com. Zároveň si však mohla ponechat své vlastní doménové jméno. DEC proto vytvořila robota, jehož úkolem bylo prohledávat web a nacházet všechny odkazy na altavista.com. Zástupci firmy poté kontaktovali majitele stránek s žádostí, aby odkazovali na skutečnou adresu služby AltaVista.

Důležitá změna nastala v roce 1998. Tehdy došlo ke změně vlastníka AltaVista Technologies, kterou získala společnost Compaq. V červnu koupil tento výrobce počítačů za 9,6 miliard dolarů také společnost DEC a s ní i přístup k technologii vyhledávače. Nutno ovšem podotknout, že to byl pouze jakýsi „vedlejší“ efekt, protože hlavním cílem bylo posílení pozice vůči konkurenčnímu výrobci počítačů značky Dell. Také tato změna zřejmě příliš AltaVistě neprospěla, protože se vlastníkem stala firma, která se stejně jako DEC primárně nezaměřovala na provoz internetových služeb.

Compaq rok později prodal 83% podíl v nově vzniklé společnosti s názvem The AltaVista Company za 2,3 miliardy dolarů investorovi CMGI, který zároveň vlastnil 20% podíl vyhledávače a portálu Lycos. Nový vlastník plánoval vyhledávač podpořit celoroční reklamní kampaní v hodnotě 100 milionů dolarů. Celkem 20 milionů dolarů mělo být utraceno za inzerci a marketing v zemích mimo Spojené státy americké. V kampani se objevilo nové logo a slogan „Chytrost je krásná“.

Ve stejném roce, konkrétně v srpnu 1998, si otevřela kanceláře v kalifornském Menlo Park firma jménem Google Inc. Jejich vyhledávač na adrese Google.com v této době vyřídil 10 000 dotazů denně. Jedním z jejich výraznějších úspěchů bylo zařazení služby do žebříčku „Top 100 Web Sites and Search Engines for 1998“ v časopisu PC Magazine. V únoru další rok se zvýšil počet hledání na 500 tisíc dotazů za jeden den. Na konci roku 2000 to bylo už 100 milionů vyhledaných dotazů.

Konkurenční AltaVista už zaznamenala na začátku ledna roku 2000 jeden z prvních náznaků potíží. Firmu opustilo dvě stě zaměstnanců a jejich celkový počet se zmenšil na šest set lidí. Provozovatelé tehdy uváděli, že jejich vyhledávací službu navštěvuje více než 65 milionů uživatelů měsíčně, přičemž polovinu z nich tvořili návštěvníci z oblastí mimo USA. Firma v prohlášení ujišťovala veřejnost i investory, že propuštění zaměstnanci rozhodně nepatřili mezi vývojáře vyhledávače. Jednalo se o skupinu pracovníků vývoje vyhledávací technologie pro firemní intranety a weby.

Mezi další zákazníky patřily také webové portály. Těch bylo přibližně 50 – 60, ale největší z nich, portál Yahoo!, přešel v roce 1998 k vyhledávači Inktomi a následně o dva roky později jej získal Google. Následující vývoj ukázal, že to rozhodně nebyl nejmenší zákazník. V roce 2001 platilo Yahoo! za poskytované vyhledávací služby. Podle veřejných údajů se jednalo o 7,2 milionů dolarů a Google naopak platil 1,1 milionů dolarů za podporu značky, inzerci a reklamu svých služeb. Podobným způsobem přebral Inktomi také portál MSN Search.

Důvodem pro výpověď spolupráce u těchto zákazníků byla změna strategie samotné AltaVisty. Když se zdál souboj s konkurenčním vyhledávačem Google prohraný, pokoušeli se vývojáři tuto hrozbu několikrát zvrátit zkvalitněním vyhledávací technologie. „Tehdy byl ten vliv asi dost významný, protože mezi Altavistou a Googlem byl v relevanci opravdu značný rozdíl. Dnes už tak velké rozdíly mezi předními vyhledávači nejsou,“ komentuje tehdejší situaci Marek Prokop, autor webzine Sova v Síti a odborník na vyhledávání.

Později se firma pokusila vytvořit z AltaVisty internetový portál, tím však začala konkurovat a ohrožovat byznys firem, kterým zajišťovala pronájem vyhledávání. Následný odchod portálů byl tedy logickým důsledkem – jejich vlastní dodavatel je připravoval o návštěvníky. Soudě podle úspěchu Yahoo, portálová orientace nebyla nutně jízdenka do pekla. Roli spíš mohla hrát nejistota, která Altavistu obklopovala, myslí si Marek Prokop.

Nezdařil se ani projekt bezplatného připojení k Internetu ve Velké Británii. Původní představa počítala s tím, že se zákazník bude připojovat zadarmo a během připojení se mu bude zobrazovat okno s reklamou i odkazy na stránky AltaVisty. Uživatel zároveň při registraci prozradí dobrovolně velmi podrobné sociodemografické údaje. Poskytovatelem technologického zázemí a konektivity měla být společnost 1stUp. Na základě jejich vstupu na trh poskytovatelů internetu se v nabídce ostatních firem začaly podobné služby také objevovat. Když se ovšem ukázalo, že obchodní model neumožňuje získat vložené prostředky zpět, řada firem tento trh opustila. Podobně se zachoval i 1stUp, který prosinci roku 2000 ukončil své podnikání. AltaVista se ocitla bez potřebného zázemí, takže se záhy vrátila ke svému původnímu byznysu – internetovému vyhledávání.

Hodně se nyní mluví o Google – stejně na tom byla AltaVista v roce 1996. Byla rychlá, poskytovala jasné výsledky hledání a přitahovala davy uživatelů, vzpomínal pro zpravodajský web ZDNet Danny Sullivan, editor serveru SearchEngineWat­ch.com. Rozdíl mezi oběma rivaly byl zřejmý na první pohled. Google na stránce s výsledky hledání zobrazil pouze seznam nalezených webů a po pravé straně textové reklamy. AltaVista měla na svém webu reklamní proužek, následovaly inzerenty zaplacené odkazy a upoutávka služby RealNames. V zápatí byly rovněž odkazy na firemní katalog, encyklopedii Brittanica.com, službu pro vzájemné porovnání cen zboží a aukční web.

Tuto nevýhodu si provozovatelé vyhledávače uvědomili, ale zároveň nechtěli přijít o původní zdroj příjmů. Proto se rozhodli vytvořit novou značku s názvem Raging Search a zacílit na skupinu uživatelů, které zástupci firmy označovali jako „nadšenci pro vyhledávání“. Tito lidé chtějí rychle získat požadované výsledky a společnost pro ně připravila vyhledávač s logem, bez grafických reklam a s několika dalšími odkazy. Tehdejší marketingová ředitelka komunikace Google to však viděla trochu jinak: Náš přístup byl přijat rostoucím počtem uživatelů. Není žádným překvapením, že se nás ostatní firmy snaží následovat, prohlásila Cindy McCaffery. Provoz vyhledávače Raging Search byl ovšem po roce ukončen, část technologie byla využita v nové službě AltaVista Text Search.

Neúspěšný boj s konkurencí potvrzovaly také finanční výsledky. Za fiskální rok 2001 vykázala divize vyhledávání a portálů obrat 37 milionů dolarů a provozní ztrátu 72,7 milionů dolarů. Podobně neradostné údaje přineslo měření Jupiter Media Metrix, sledující návštěvnost webů uživateli USA. V srpnu navštívilo Yahoo! celkem 64 milionů unikátních uživatelů, Google zaznamenal 16 milionů a AltaVista „jen“ 6 milionů uživatelů. Známý vyhledávač se ocitnul až na úplném chvostu žebříčku Top 50 amerických webů.

V březnu roku 2003 byla AltaVista koupena společností Overture Services, která se později stala součástí firmy Yahoo!. Další rok došlo ke změně vyhledávací technologie, a tak dnes jeden z prvních vyhledávačů „pohání“ vyhledávací engine Yahoo! Search.

Podle Marka Prokopa vyhrál Google na několika různých frontách: uživatelům poskytoval kvalitní výsledky, jednoduché uživatelské prostředí a „sympatický marketing“. Investoři viděli, že firma dokáže svoji technologii prodat konkurentům jako je Yahoo a AOL. Navíc pomocí Google AdWords dokázal na hledání vydělávat, což se AltaVistě také příliš nepodařilo.

Vrátíme se zpět z historie do současnosti, kde také na jednom trhu soupeří Google a Seznam.cz. Kdo z nich vyhraje? Zatím vede český Seznam.cz s podílem přes 60 %, jeho konkurent však posílil o 16 procent a dosáhl 30% podílu. Vyplývá to ze statistik služby Navrcholu.cz. Výhodou českého portálu je silné místní zastoupení, nevýhodou naopak neustálý nedostatek kvalitních vývojářů. Google v tomto směru může využívat programátory z celého světa. Jsme českým vyhledávačem s velkým regionálním zaměřením. Tak daleko Google nikdy nepůjde, protože vývoj regionálních služeb je pro něj příliš drahý. U něj lze spíš očekávat jen převedení globální služby do národní mutace, upozorňuje na další odlišnost Rita Gabrielová, tisková mluvčí Seznam.cz,a.s.

Neznalost českého trhu se projevila i v době, kdy Google spustil službu Zprávy a zapomenul do ní zahrnout řadu významných českých vydavatelů. Podle informací z důvěryhodného zdroje se totiž žádosti o zařazení médií zpracovávají přímo v USA a „vládne tam navíc trochu zmatek.“ Nutno ovšem podotknout, že když se zástupci českých médií ozvali, došlo později k jejich zařazení.