Smajlíci ke komunikaci prostě patří

Ilustrace: Nenad Vitas

Smajlíky v elektronické písemné komunikaci jistě používáte i vy. Jde o skvělý způsob, jak vyjádřit v několika znacích své pocity. Smajlík je podle Wikipedie grafický symbol složený obvykle z interpunkčních a speciálních znaků, který vyjadřuje pisatelovu náladu, postoj či emoce. Jde o speciální formu disciplíny ASCII art, jejíž význam se musí interpretovat při otočení o 90° doprava. Pravý ASCII art obnáší vytváření mnohdy velmi složitých obrazců pomocí jednoduchých textových znaků. Zatímco této kratochvíli se věnuje jenom málokdo, smajlíky používá skoro každý.

Použití smajlíků v e-mailech umožňuje vyjádření nálady pisatele v daleko rychlejší a úspornější podobě, než nabízí jazyk samotný. Smajlíků jsou desítky a každý z nich má svůj nezaměnitelný význam. Nejpoužívanějším je ten klasický :-), který odlehčuje situaci a znamená úsměv. Další znaky například upřesňují, jak moc je pisatel veselý nebo naopak smutný. Smajlíci se používají mnoho let, začali s nimi teenageři v internetových chatech a po dlouhém vývoji a zvykání si se nyní objevují i v oficiální e-mailové komunikaci a používají je i šéfové velkých firem.

Smajlík (v originále Smiley) je značka vyvíjená Franklinem Loufrani od 1971, původně šlo o onu hojně zobrazovanou značku smějícího se žlutého obličeje. Nyní je cílem Smileyworld Ltd (Svět Smajlíků) učinit svět šťastnějším místem pro život. Značka Smiley se prodává po celém světě v několika odvětvích životního stylu, její designéři neustále navrhují kreativní a moderní výrobky. Pravděpodobně touto žlutou příšerkou se poté začali inspirovat uživatelé Internetu a obrázek zjednodušili do znakové podoby. I když smajlíci pronikají do neformální mezifiremní komunikace, je třeba upozornit na jedno důležité pravidlo jejich používání. Nehodí se začínat s psaním smajlíků vůči osobě, které je na společenském žebříčku výše. Když už je začne používat protějšek a tím pádem se komunikace stává méně formální, můžeme se teprve pokusit také nějaký ten smajlík použít. Předtím je ovšem třeba pozorně prostudovat sadu smajlíků. Jak již bylo řečeno, každý z nich má svůj specifický význam a neuvážené použití některého z nich může adresáta sdělení třeba i pobouřit.

Proč vlastně smajlíky vznikly? Wikipedia nabízí téměř až psychologické vysvětlení. Protože je Internet a textová telekomunikace poměrně nový druh dorozumívání, člověk je stále podvědomě zvyklý vidět tvář, nebo alespoň slyšet hlas svého protějšku. Největší problém těchto médií pak vzniká, když se nedá pochopit smysl nějakého výrazu (který může skrývat dvojsmysl), protože je nemožné zjistit emocionální stav komunikujícího. Ze sociologicko-psychologického hlediska byl tedy vznik emotikonů předvídatelný. Ano, pravdou je, že nám mnohdy lidský obličej v e-mailu jaksi chybí. Smajlík je pak jeho primitivní, ale dost výmluvnou podobou. Vyjádření emocí, o to jde autorům smajlíků v e-mailech a při další elektronické písemné komunikaci. Většina záznamů v chatech končí smajlíkem, mnozí s ním i větu začínají. Smajlíky k Internetu prostě patří, za ta dlouhá léta používání jim skoro všichni rozumí a velké množství lidí je i dobře používá. A to i v oficiální komunikaci, pokud nejsou obě strany proti, může to dost dobře fungovat. Smajlíky dobře zapadají do textu a pokud jich není příliš, adresát zprávy si jich ani nemusí všimnout, vnímá je jaksi mimoděk. Používání smajlíků může dobře odlehčit situaci, odbourat napětí mezi účastníky komunikace. Pokud jsou v e-mailech smajlíky, nic nenabourá pocit klidu a bezpečí. Tedy alespoň zdánlivě, cynik totiž může smajlíky použít i v e-mailu, ve kterém dotyčnému oznamuje například propuštění z práce.

Kdo se cítí silný v kramflecích, může začít používat japonské smajlíky, jinak zvané lineární emotikony. Zde se nemusí při čtení otáčet hlava o 90° doprava, grafická podoba skupiny znaků tak připomíná lidský obličej daleko více než smajlíky klasické. I v používání smajlíků platí pravidlo, že někdy je méně více. V žádném případě není dobré používat smajlíky za každou větou, pak jejich význam jaksi vyprchá a i čitatel je přestává vnímat. Pokud se tedy rozhodněte smajlíky používat, tak s nimi šetřete a používejte ty pravé v pravou chvíli. Nejde o zábavu pro mladé, smajlíky dnes používají všichni napříč věkovými i sociálními skupinami.