Hlavní navigace

Stalo se: v ČR je už 1,7 milionu broadbandových přípojek

 Autor: 29
Jiří Peterka 17. 3. 2008

Český telekomunikační úřad publikoval výchozí data, která získal při nové analýze relevantního trhu s broadbandem. Podle nich se počet broadbandových přípojek v ČR vyšplhal koncem minulého roku až k hranici 1,7 milionu. A to i přes upravenou definici broadbandu. S výjimkou mobilního a optického připojení se ale tempo dalšího růstu zpomaluje.

Pravidelní čtenáři Lupy jistě dobře vědí, že náš regulátor (Český telekomunikační úřad – ČTÚ) již nějakou pracuje na nové, v pořadí druhé analýze relevantního trhu s velkoobchodním broadbandem. Podle „starého“ výčtu relevantních trhů to byl trh číslo 12, po jejich nedávné redukci a přečíslování jde o trh číslo 5.

Práce na této nové analýze započaly v září loňského roku, a v současné době by měly vrcholit. Na přelomu února a března uspořádal ČTÚ workshop se zástupci providerů a asociací, na kterém je již seznámil s návrhem výsledků analýzy a přislíbil reagovat na jejich připomínky. Pro širší veřejnost pak má být analýza zveřejněna (nejdříve) v dubnu. Přesto se regulátor rozhodl dopředu zveřejnit alespoň základní data, která při zpracování analýzy získal. Učinil tak ve své pravidelné monitorovací zprávě, vydané minulý týden:

Přestože ČTÚ předpokládá zveřejnění analýzy trhu č. 5 k veřejné konzultaci nejdříve v dubnu, považuje za účelné zveřejnit některá zjištění a údaje, které se trhu týkají, v této monitorovací zprávě

K tomu je vhodné dodat, že analýza se týká trhu velkoobchodního, neboli služeb, které si operátoři a provideři poskytují navzájem mezi sebou. Nicméně podkladem pro hodnocení stavu trhu s velkoobchodními službami je stav trhu maloobchodního, se službami poskytovanými již přímo koncovým zákazníkům. A data, která regulátor nyní zveřejnil, se týkají právě těchto maloobchodních služeb, resp. maloobchodního trhu.

Co ze zveřejněných informací vyplývá?

Způsob, jakým regulátor ohodnotí stav velkoobchodního trhu, z těchto dat o trhu maloobchodním ještě automaticky nevyplývá – stejně jako nevyplýval ani při první analýze. Jde například o to, které konkrétní technologie regulátor zahrne do posuzovaného velkoobchodního trhu a které nikoli. Při první analýze sem například nezahrnul kabelové přípojky ani přípojky bezdrátové, kvůli tomu, že neposkytují vyhrazený datový tok až ke koncovému uživateli (ale mají pouze sdílený charakter). Tím na posuzovaném relevantním trhu zůstaly jen DSL technologie, a také technologie optické (FTTx). A zákonitě z toho muselo vyjít, že náš inkumbent (Telefónica O2 Czech Republic) má na takovémto trhu dominantní postavení.

Jenže na regulační dopady první analýzy nemělo vynechání kabelových a bezdrátových přípojek zase až tak velký vliv. I když „míra dominance“ Telefóniky vyšla opravdu hodně vysoká, uložená nápravná opatření byla (alespoň podle mého názoru) naopak spíše měkká. Nezahrnovala totiž ani cenovou regulaci, ani povinnost poskytovat bitstream (na nižší úrovni než na úrovní IP protokolu), ale pouze opatření typu transparentnosti, nediskriminace a oddělené evidence nákladů. A to i přesto, že Evropská komise, které náš regulátor musel předložit své návrhy k notifikaci, měla zásadně odlišný názor a explicitně požadovala jak cenovou regulaci, tak povinnost poskytovat skutečný bitstream.

Jenže Brusel v tomto ohledu (pokud jde o ukládaná nápravná opatření) nemá právo veta – a tak náš regulátor mohl setrvat na svém původním názoru a cenovou regulaci ani bitstream nenařídit (podrobněji viz starší díl tohoto seriálu, Stalo se: ČTÚ proti Evropské komisi).

Stav, kdy Evropská komise nemá právo veta, a tudíž nemůže „silou“ změnit rozhodnutí národního regulátora o ukládaných nápravných opatřeních, nadále trvá. Komise sice aktivně usiluje o získání tohoto práva veta, a to v rámci změn, které by měla přinést revize současného regulačního rámce. A snad všichni národní regulátoři (včetně našeho) s tím mají zásadní problém a bojují proti takové změně. Nicméně: ať už ke změně dojde či nikoli, dopadů nyní dokončované (druhé) analýzy by se to týkat ještě nemělo. Prosazení případné změny je záležitost s podstatně dlouhodobějším horizontem.

Tak jako tak ale vývoj na tuzemském trhu s DSL dal za pravdu spíše argumentům Bruselu a jeho obavám, a tím mu přihrál další trumfy do rukou, pro případný tlak na našeho regulátora. I on totiž musel konstatovat, a to již v rámci nynějšího zveřejnění „výchozích dat“, že se náš trh vyvíjí opačně než v ostatních zemích. Zatímco jinde pozice inkumbenta slábne (a jeho konkurenti získávají větší podíl na trhu), u nás je tomu přesně naopak a našemu inkumbentovi se daří zvyšovat svůj podíl na trhu s DSL, a tím své konkurenty z tohoto trhu vytlačovat.

ČTÚ se v rámci zkoumání velkoobchodního trhu zabýval vývojem počtu xDSL přístupů a shledal, že společnost Telefónica O2 v roce 2007 nadále posilovala svoji pozici nejvýznamnějšího poskytovatele xDSL přístupů (viz následující graf). V ČR byl přitom zaznamenán opačný trend vývoje podílu incumbenta oproti státům Evropské unie, jelikož průměrný podíl incumbentů ve státech EU klesá.

Jinými (a vlastními) slovy: dosavadní regulační opatření nezabránila posilování pozic inkumbenta.

Zajímavá je v tomto ohledu i jiná část předběžného hodnocení ze strany regulátora, která se dívá ještě hlouběji do historie a konstatuje další tuzemský unikát:

I přesto, že technologie xDSL je nejrozšířenějším způsobem realizace širokopásmového přístupu v České republice, její podíl na maloobchodním trhu je ze všech zemí v rámci Evropské unie nejnižší, což je dáno specifickou situací v ČR, kde si významný podíl udržují poskytovatelé služeb přístupu ve volných pásmech. Tato skutečnost byla způsobena především pozdním rozšířením služeb xDSL, nedostatečným pokrytím, relativně vysokými cenami těchto služeb pro koncové uživatele v letech 2004 až 2005. Jedním z důvodů může být i fakt, že v případě xDSL je nutno současně platit za přístup k veřejné síti.

Povšimněte si i poslední věty z citace: zmiňuje vliv neexistence nahého ADSL. Hodlá s tím snad regulátor něco dělat? Uvidíme.

Jaká jsou data?

Pojďme nyní již k samotným datům, která náš regulátor zveřejnil. Začít můžeme grafem, na který se odkazuje první výše uvedený citát, ohledně vývoje podílu inkumbenta. Vidíte ho na následujícím obrázku.

podíl inkumbenta

Dalším zajímavým jevem, který z tohoto grafu vyplývá, je pokles podílu velkoobchodního („přeprodávaného“) ADSL. Ten je sice do určité míry (nikoli plně) kompenzován nárůstem přípojek na bázi LLU (na grafu zeleně); nicméně možnost „přeprodeje“ se týkala i relativně malých alternativních operátorů a providerů, zatímco cesta přes LLU je schůdná jen pro větší alternativní operátory, kteří jsou schopni investovat do kolokací atd. Výsledný efekt je pak ten, že i v rámci alternativních operátorů dochází k posilování pozice těch větších na úkor těch menších.

Pojďme ale dál a ukažme si jiný zajímavý obrázek z monitorovací zprávy regulátora. Týká se podílu různých technologií na maloobchodním trhu s broadbandem, a vlastně se tak vztahuje ke druhé výše uvedené citaci, zmiňující že v ČR máme z celého EU nejnižší podíl DSL připojení.

podíl technologií rozepsaný

Z tohoto obrázku by se mohlo na první pohled zdát, že WiFi (spolu s FWA) je u náš procentuelně nejrozšířenější technologie broadbandového připojení. Je to ale tak trochu optický klam, způsobený tím, že regulátor zde rozložil DSL na tři složky (maloobchodní od O2, velkoobchodní a přes LLU). Podobně pro kabelové přípojky, které jsou rozděleny samostatně na UPC a „zbytek“.

Pokud bychom sečetli všechny varianty DSL do jedné položky, podobně i všechna kabelová připojení, k tomu postavili WiFi jako samostatnou položku a vše zbývající ostatní zahrnuli pod „ostatní“, vyšel by z toho následující graf (vztažený ke konci roku 2007):

podíl technologií souhrnný

Zajímavé je pak srovnání tohoto grafu s obdobným grafem, který regulátor zveřejnil v jiné své monitorovací zprávě, v září loňského roku (a vztažený k polovině roku 2007):

podíl technologií starší

Rozdíl mezi těmito dvěma grafy, které by mělo oddělovat období šesti měsíců, je dosti markantní. Změnil se zejména podíl „ostatních“ technologií, protože ve starším grafu (spodním) v nich nejsou zahrnuty technologie mobilní (CDMA a UMTS). Jde zřejmě o důsledek definice toho, co všechno je zahrnováno mezi broadbandové přípojky a co nikoli.

Nová definice broadbandu

V této souvislosti je určitě zajímavé, že ČTÚ v mezidobí od první analýzy změnil svou definici broadbandu: zatímco dříve považoval za spodní hranici broadbandu rychlost 128 kbit/s (nejspíše inspirován ještě technologií ISDN), nyní už pracuje se spodní hranicí 256 kbit/s, viz jeho nejnovější monitorovací zpráva:

ČTÚ v analýze definoval širokopásmový přístup jako takový přístup, který musí umožňovat koncovému uživateli širokopásmový přenos dat v obou směrech, jehož jmenovitá minimální přenosová rychlost směrem ke koncovému uživateli (downlink) činí alespoň 256 kbit/s, a tento přístup je trvale dostupný.

Fakticky tak ČTÚ převzal definici, kterou v rámci Národní broadbandové strategie formulovalo dnes již neexistující Ministerstvo informatiky (a která bohužel nebyla od roku 2005 aktualizo­vána). Tím se počet různých definici broadbandu, používaných v tak malé zemi, jako je ČR, snížil ze tří na dvě. S odlišnou definicí (spodní hranicí 144 kbit/s) nyní pracuje už jen Český statistický úřad.

Jaké jsou trendy?

Vraťme se ale zpět k číslům, která regulátor publikoval. Ta přitom nezahrnují jen aktuální stav (míněno: ke konci roku 2007), ale i data poněkud starší. Ukazuje to následující tabulka, převzatá přímo z monitorovací zprávy:

počty přípojek tabulka

V této tabulce sice některé součty nesedí, a i některá dílčí čísla poněkud „ulétla“ (jako například počet maloobchodních DSL od O2 k 31. prosinci 2006, kde místo 185 582 má správně být cca 405 000). Ale jinak se obsah této tabulky zdá být vcelku konsistentní s předchozími údaji, které publikoval jak sám regulátor, tak zejména Telefónica O2 Czech Republic (pokud jde o ADSL). Stejně jako celkový závěr, že ke konci roku 2007 u nás bylo skoro 1,7 milionu broadbandových přípojek.

Za pozornost ale určitě stojí hodnoty uvedené u WiFi (společně s FWA, jako WLL, alias Wireless Local Loop). Sám regulátor k tomu říká, že jde jen o odhady:

Protože ČTÚ neměl za rok 2007 k dispozici všechny údaje týkající se připojení koncových uživatelů pomocí bezdrátových přístupů v bezlicenčních pásmech, přihlížel mimo údaje získané z dotazníků pro analýzu trhu také k odborným odhadům o počtu WiFi přístupů provedeným různými sdruženími a k veřejným údajům poskytovaným jednotlivými společnostmi nebo sdruženími provozujícími WiFi sítě. Odhadovaný počet všech bezdrátových přístupů (WLL) v roce 2007 byl stanoven na 520 000 přístupů. Nelze vyloučit, že jejich počet může být vyšší.

Pro lepší představu o tom, jak se počty přípojek podle jednotlivých technologií vyvíjejí v čase, jsem si dovolil je vynést do následujícího grafu.

trendy podle technologii

Z něj ale ještě nejsou dobře patrné vývojové trendy, konkrétně změny v tempu růstu, počítané jako změny meziročních nárůstů nových přípojek. Takovýto přehled, za celé kalendářní roky 2006 a 2007, ukazuje následující graf.

meziroční trendy

Z něj je vidět, že jediným segmentem, kde se tempo růstu zvýšilo, je mobilní připojení. Největší zpomalení naopak zaznamenalo DSL, což jistě není žádným překvapením, neboť dostupná čísla signalizují útlum již delší dobu. Určitý pokles tempa, byť zdaleka ne tak velký jako u DSL, zaznamenaly i kabelové přípojky.

widgety

Naproti tomu bezdrátové připojení, tažené asi hlavně WiFi, zaznamenalo jen velmi malý pokles. Navíc s tím, že jde jen o odhady, a že sám regulátor upozorňuje na to, že nemá všechny údaje a skutečný počet může být větší.

Co mne ale příliš netěší, je vývoj u optických přípojek. Těch sice meziročně přibylo přesně stejně, a to 19 000; ale na segment, který je nejperspektivnější a nabízí největší přenosový potenciál, mi to přijde málo. Místo lineárního růstu by to chtělo nějaký strmější růst. Že tomu tak není, je asi důsledek jakési celkově horší broadbandové nálady, pramenící jak z omezených investičních možností, tak i z klesající poptávky po nových přípojkách, nedostatečné nabídky dostatečně atraktivního obsahu, i dalších faktorů.

Anketa

Jak očekáváte, že výsledky analýzy (uložená nápravná opatření) ovlivní situaci na maloobchodním trhu s broadbandem?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Skylink Samsung EVO-S příští týden

Skylink Samsung EVO-S příští týden

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Vitalia.cz: Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

120na80.cz: Na různou rýmu různá homeopatie

Na různou rýmu různá homeopatie

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Root.cz: Bezpečný router Omnia právě dorazil

Bezpečný router Omnia právě dorazil

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech