Týdenní revize: digitalizace a kupa přehmatů

Internetová televize zamotala poslancům hlavu. CZ.NIC s ministerstvem informatiky zajistí fungování Internetu i v krizi, Euro vypustilo podivný článek o open source, odkazování na webu už je v Dánsku legální a ministerstvo školství nedokáže ani na pošesté vybrat ten správný redakční systém. Google přišel s dalšími novinkami. Ani tento týden jste se zkrátka na Internetu nemohli nudit.

Poslanci definitivně schválili novelu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a to ve verzi, kterou upravil Senát. Vysílání prostřednictvím Internetu (IPTV) je z dosahu tohoto zákona vyjmuto, a to zcela záměrně, neboť poslanci si s ním nevěděli rady. Vypuštěním nových médií z novely zákona navíc zřejmě došlo k porušení technologické neutrality. Třeba Český Telecom, který hodlá své IPTV vysílání spustit v létě, ji řadí spíše ke kabelové televizi, která má ze zákona povinnosti navíc. Jeden z kabelových poskytovatelů, Karneval, nedávno ohlásil 50.000 zákazníků. To Česká televize má uživatelů více, a tak rozšířila své internetové vysílání. Nyní tak nabízí více než 100 svých pořadů v internetovém archivu.
Jiří Peterka: Stalo se: IPTV mimo zákon? a Digitalizace: bude to podle Senátu

Uplynulý týden kromě dohadů přinesl i uklidňující zprávy: třeba těm, kdo dosud nemohli klidně spát při pomyšlení nad (ne)spolehlivostí internetové infrastruktury a jejího významu pro klíčové složky státní správy. Nápravu vzalo do rukou ministerstvo informatiky, které uzavřelo se sdružením CZ.NIC dohodu o zajištění provozu národní domény .cz při vyhlášení krizových stavů. Výměnou za dobrou službu pak stát nebude usilovat o převedení správy Internetu a domény .cz na jiný subjekt. Což je bezesporu další uklidňující zpráva…
Daniel Dočekal: CZ.NIC to má jisté, Internet bude fungovat i v krizi 

Domény vůbec určitě čeká ještě zajímavá budoucnost. Napadlo vás třeba někdy, že pro běžné uživatele může být jejich používání jen o málo snazší než zadávání samotných IP adres, které měly domény „zlidštit?“ Je to tak – spousta lidí opravdu nemá jasno v základních navigačních pravidlech na webu, a tak používají adresy s prefixem „www“ či „http“, jak je zrovna napadne. Případně jdou rovnou „na Seznam“ a tam adresu zadají do vyhledávače. Není na čase začít se domén nějakým rozumným způsobem zbavovat?
Blog Miroslava Suchého na Lupě: Budeme v budoucnu používat doménová jména?

A když jsme u těch „běžných uživatelů,“ čas od času neuškodí sestoupit na žebříčku internautů ještě níže a podívat se, co si vlastně o tom „našem světě“ myslí lidé, kteří do styku s počítačem přichází spíše jako pasivní diváci (za přepážkou úřadů apod.). Ať už si o nich myslíte cokoliv, buďte si jisti, že jejich smýšlení o IT pracovnících bývá mnohdy o poznání pesimističtější. Je to však jen jejich chyba?
Vojtěch Bednář: Opravdu virtuální realita

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jím řízené organizace stále utrácejí další a další peníze daňových poplatníků za své četné webové prezentace a nejrůznější redakční systémy. A to přesto, že se již pátým rokem „úspěšně buduje“ Školský vzdělávací a informační portál a je k dispozici Portál veřejné správy, na kterém ministerstvo školství participuje. Chcete vědět, kolik redakčních systémů již ministerští úředníci za naše peníze vyzkoušeli? Nebo je to na vás příliš drsné čtení…?
Problémy s webem ostatně nemá jen ministerstvo školství. Jeho zemědělský kolega pro změnu stále nezprovoznil na svých stránkách tak základní věc, jakou je vyhledávání. Ještě že tu máme ty báječné fulltextové vyhledávače třetích stran.
Jan Wagner: Kolik redakčních systémů si může dovolit jedno ministerstvo?
SiUX blog na Lupě: MEGAPROBLÉM: Hledani na webu Ministerstva zemědělství

A u školství ještě zůstaneme. Špičkově vybavené země dosahují poměru dvou žáků na jeden počítač, tedy 50 PC na 100 žáků. Kolik myslíte, že připadá počítačů na 100 žáků v České republice? Téměř deset. Zajímavé je, že školy si za posledních pět let pořídily a spravovaly prakticky bez dotací Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) čtyřikrát více počítačů, než kolik dostalo MŠMT za 4,5 miliardy z rozpočtu SIPVZ. A kolikpak z těchto počítačů je mladších pěti let…?
Jankův blog na Lupě: Počty počítačů na ZŠ a SŠ stoupají pomalu a statistiky jsou rozporuplné

České úřady však nejsou jediné, kdo se potýká s nevyzpytatelností informačních technologií. Slovenskému Národnímu bezpečnostnímu úřadu zatím neznámí „pachatelé“ ukradli z trestuhodně nezabezpečené sítě 20 GB dat – naštěstí prý ne citlivých. „Citlivé“ by každopádně k podobným případům měly být odpovědné autority. Jako zábava podobné zprávy totiž vydrží jen po jistou dobu – než opakovaný vtip přestane být vtipem…
Jiří Macich: Hackeři úspěšně napadli slovenský NBÚ
Nishkamův blog na Lupě: Unik 20 GB dat ze slovenskeho NBU

Operační systémy společnosti Microsoft čekají již velmi dlouho na svého dalšího krále – nástupce dnes již letitých Windows XP. Systém zvaný nejprve Longhorn a později Vista byl již několikrát ohlašován a pak odložen. Může mít odklad vliv na jeho síťovou bezpečnost? Pravděpodobně větší, než se zdá. Odkládání jde totiž podle všeho hlavně na vrub (či raději ve prospěch) právě bezpečnosti. Bude však možné někdy dostatečnou míru bezpečí vůbec zajistit?
Vojtěch Bednář: Vista později = Vista bezpečnější?

Strategie Googlu v uvádění nových služeb sleduje podle některých pozorovatelů linii „nevíme sice, co z toho může být, ale bude lepší to lidem nabídnout jako první“. Podle jiných názorů naopak největší webový inovátor dneška velmi dobře ví, co dělá. Ať tak či onak, uživatelé webu mají stále důvody k radosti. Ti čeští nyní třeba nad ulicemi a mapami českých měst v Google Maps a Earth (byť tu podobné služby nabízejí české portály už nějakou dobu). A všichni další nad programem Sketchup, který umí modelovat 3D objekty a umísťovat je do prostředí Google Earth.
Blog Františka Fuky na Lupě: Google Mapy s ulicemi a silnicemi! a 3D s Google snadno a rychle

S postupným vývojem Internetu získala reklama nezastupitelné místo marketingového kanálu, bez kterého si dnešní web příliš nedokážeme představit. Posledním vývojovým stádiem je koncept, dle kterého by cílem reklamy mělo být doporučit uživateli nenásilnou, ale dostatečně zřejmou formou další stránky, které ho v daném okamžiku zajímají nebo pro to mají předpoklady. Jednou z těchto forem je i textová reklama. O co přesně se jedná a jaké nabízejí výměnné textové systémy možnosti a výhody oproti klasickým druhům internetové reklamy?
Jakub Fišer: Co je to výměnná textová reklama? a Jaké výhody přinášejí reklamní výměnné systémy?

Ekonomický týdeník Euro otiskl ve svém aktuálním čísle poněkud kontroverzní článek o rizicích nasazení open source programů ve státní správě, která jsou dosud vysoká. Text plný polopravd a zavádějících tvrzení doprovází tendenční a manipulativní fotografie, přirovnávající příznivce open source k zastáncům myšlenek komunismu. Těžko říct, co a kdo článkem sledoval. Jisté jen je, že fanoušci Linuxu mají o další důvod k nedůvěře k „zavedeným“ médiím navíc. Což je výsledek, který tu zůstane asi ještě hodně dlouho potom, co tato aktuální aféra odezní.
Jankův blog na Lupě: Blábol v časopisu Euro: „Drahé slovo: Zdarma“ a Blábol v časopisu Euro: „Drahé slovo: Zdarma“ 2.
Blog Františka Fuky na Lupě: Psi štěkají, karavana jde dál

Předminulý týden jsme se zaměřili na novinky ve specifikacích WLAN, tudíž tentokrát je čas podívat se na další typy bezdrátových sítí a oblasti normalizace rádiové komunikace – 802.16 WiMAX a méně známé IEEE 802.19 až 802.22. S nor­malizací úzce souvisí testování a certifikace, takže nám neunikly ani nejnovější zprávy z WiFi Alliance a WiMAX Fora.
Rita Pužmanová: Novinky v normalizaci bezdrátových sítí (2/2)

EBF6

Dánský soud v roce 2002 rozhodl, že odkazy do vnitra webu jsou nelegální. Pokud vám to připadá padlé na hlavu, zřejmě nejste sami. Vyšší instance (Námořní a obchodní soud) totiž nedávno rozhodla opačně. Soudní přetahovaná o oprávněnost hyperlinků však nutně vzbuzuje pocit absurdity. Na čem jiném stojí celosvětová pavučina, když ne na odkazech? Pro právníky a provozovatele internetových verzí tištěných médií jsou však podobné otázky zřejmě stejně absurdní…
Aleš Miklík: Přestaňte na nás odkazovat!

Ivo Lukačovič, majoritní vlastník a předseda představenstva Seznam, a.s. (provozující stejnojmenný portál), v roce 2003 navýšením kapitálu zvýšil bez povšimnutí médií svůj akciový podíl v Seznamu ze 70 procent na 90,32 procenta. Menšinový akcionář, investor z roku 2000 (Spray), se totiž úpisu nových akcií nezúčastnil. V roce 2005 pak opět v tichosti Lycos odkoupil 20,32% podíl v Seznamu. Jaká byla vlastně historie majetkových podílů v Seznamu a co k ní říká sám Ivo Lukačovič?
Libor Nováček: Lycos loni odkoupil pětinu Seznamu

Anketa

Starají se podle vás úřady dobře o své internetové služby?

Školení: Tvorba a šíření videoobsahu

  •  
    Jak video vytvořit a na co si dát pozor
  • Jakým vhodným obsahem ho naplnit
  • Kam ho umístit a jak mu získat diváky

Detailní informace o školení Tvorba a šíření videoobsahu »