Na pochybnou praxi vydavatelství VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. (dále jen VLP) poukázali diskutující v diskusní skupině Mediální mrdky na serveru Okoun. Zde se objevilo několik příkladů článků, které VLP v Deníku zdrojovalo jako „zdroj: internet“. V redakci nás zaujalo, kdo je oním „internetem“ a po původcích textů jsme začali pátrat. Nejdříve jsme se domnívali, že takto vydavatel ozdrojoval například Wikipedii, kde by sice bylo nemilé neuvedení zdroje a věc by byla eticky problematická, právně ale by mohla být kvůli licenci Wikipedie v pořádku. Zákon ovšem uvedení autora vyžaduje. K našemu překvapení jsme zjistili, že články pocházejí z řady internetových serverů.
Když jsme mezi původci článků našli i server Měšec provozovaný vydavatelem Lupa.cz, bylo už snadné zjistit, že článek vyšel bez souhlasu majitele autorských práv. Podle šéfredaktora Měšce Dalibora Chvátala nebyl nikomu souhlas k převzetí článků udělen a i kdyby byl, podle podmínek pro přebírání našich redakčních článků do tištěných médií by musel být zdrojován serverem, kde vyšel a jménem autora článku. Uvedení jako „zdroj: internet“ by rozhodně nestačilo ani v případě našeho souhlasu.
Příkladem „zdroje internet“ může být následující článek, jenž byl vydán v regionálním Deníku 4.3.2009. Stejný článek ovšem vyšel na Motožurnálu Českého rozhlasu o více než rok dříve. Podle našich informací jeho převzetí do tisku Český rozhlas nepovolil. Hana Hikelová, ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu, jakékoliv svolení k vydání článků popírá: Vydavatelství VLP se na nás nikdy neobrátilo s žádostí o přebírání textů. V minulém týdnu jsme zjistili, že bez uvedení zdroje přebralo vydavatelství v poslední době minimálně 10 článků z našich webových stránek. Situaci řešíme s naším právním oddělením a tento týden se oficiálně obrátíme se stížností přímo na vydavatelství VLP.
Jak přežít cestování s dětmi? Článek vyšel v Deníku 4.3.2009. Na webu Českého rozhlasu 30.6.2008.
Stejně tak článek k vydání nepředala autorka článku Eva Kézrová: Samozřejmě mě nikdo o svolení k publikaci nepožádal, vůbec jsem netušila, že něco takového vyšlo, ale zřejmě právě na to vydavatelství VLP spoléhá.
A proč jsme se ptali ještě jí? Teoreticky by se totiž mohlo stát, že článek bez vědomí média, v němž vyšel poprvé, znovu autor nabídl jinému vydavatelství. To by jej v tomto případě vydalo v dobré víře. Ale také by jej v tomto případě zaplatilo a vydalo se jménem autora. To se v případě přebírání článků z VLP nestalo, přesto jsme se pro jistotu ptali vždy nejenom serveru, na němž článek vyšel, ale i autora.
V jiných případech je to taktéž jednoznačné. Stejným způsobem si „zdroj internet“ pro Deník vypůjčil články ze serveru Rodina.cz, jenže Jiří Pavlín, provozovatel serveru, nic o tom, že by článek povolil převzít, neví.
Porovnání článku Deníku s článkem Každý začátek je těžký aneb jak připravit dítě na školní docházku z Rodina.cz (vydáno 3/2006)
Stejně tak Marie Krausová ze společnosti Home Deco SMP, a.s., která vydávala server (a časopis) Living, netušila, že z jejich serveru si VLP vypůjčilo další článek a vydalo jej před Vánoci 2009. Článek je datován 2003. Protože Living byl k 31.12. 2008 zastaven, nemohl jim nikdo dát povolení,
připomíná Marie Krausová.
Krása Vánoc původně vyšla na serveru Living.cz vydavatelství Sanoma v roce 2003. O šest let později je stále dobrá pro Deník.
Stovky článků
Mohlo by se zdát, že jde o ojedinělé případy. Bohužel nejde. Jde o čtyři konkrétní vyjádření od čtyř společností, které si nejsou vědomy, že by svolily k publikaci svého obsahu v Deníku vydávanému VLP. Pokud se podíváme do databáze Newtonu Mediasearch (placená databáze monitorující česká média), která umožňuje vyhledávat v databázi periodik, můžeme si vyhledat počty ozdrojování zdroj internet
| Rok | Počet článků |
|---|---|
| 2009 | 1119 |
| 2008 | 769 |
| 2007 | 964 |
| 2006 | 1032 |
| 2005 | 940 |
Zdroj: Newton MediaSearch 15.1.2010
K těmto číslům je třeba přistupovat s určitou rezervou vyplývající z charakteru Deníku. Ten je totiž vydáván ve více jak sedmdesáti regionálních mutací, kde velkou část obsahu dělá „globální obsah“ shodný pro celé vydání, další část pak obsah regionální. A tyto články se objevují vždy v globální verzi zpráv, tedy v řadě regionálních novin. I tak jsou ale podobně ozdrojovaných unikátních článků zhruba stovka ročně.
V minulých letech navíc nebyla situace tak nápadná. Ještě v roce 2007 se „zdroj internet“ používal především pro zahraniční bulvární zprávy, kde někdo z redaktorů zjevně přeložil, tedy „převzal“ zprávu o zahraniční celebritě ze zahraničního serveru. Druhou skupinou jsou informace přebrané z databází Pražské informační služby a jiných agentur o různých pamětihodnostech, svátcích a zvycích, kde vzhledem k hromadnému šíření takové informace různými oběžníky a databázemi je dnes zpětně obtížnější vypátrat původce zprávy. Od roku 2008 ale přebírání přitvrdilo. Už nejde o inspirované překlady, případně životopisná data vzatá z Internetu, ale rovnou slovo od slova odcitované články. V řadě případů i s chybkami ve jménech, nebo naopak s úpravami, kde je zřejmé, že redaktor Deníku dobře věděl, co dělá. Například ve článku věnovanému Schwarzenberské hrobce byl původně odkaz na zvukovou ukázku, protože vyšel na serveru Českého rozhlasu. Věta „Každý z nich skrývá zajímavý příběh, ale více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.“ se ovšem do článku v tištěných novinách nedostala, redaktor zřejmě pochopil, že tolik multimediality papír neskýtá. Ten, kdo článek editoval, tedy zřejmě musel vědět, že článek nebyl pro jeho médium určen.
Český rozhlas po stopách Schwarzenberské hrobky vyrazil v dubnu 2006. V srpnu 2008 použil tentýž text Jindřichohradecký deník.
Problémy s ČTK
Situaci dokreslují problémy, které mělo VLP s Českou tiskovou kanceláří. V roce 2007 přestalo VLP odebírat zpravodajství od ČTK a po několik měsíců odebíralo zprávy od Aktuálně. Jenže ČTK si stěžovala, že mezi přebrané zprávy se dostávají i její zprávy, což nechce. Aktuálně.cz v srpnu 2007 podle svých slov spolupráci s VLP ukončilo a to zůstalo bez agenturních zpráv ČTK, tedy bez pohodlného přístupu k hotovému obsahu. Od té doby se zjevně zvyšuje počet článků přebíraných z Internetu kompletně a beze změn. To s sebou neslo problémy, protože někdy se podařilo „přebrat“ zprávu, která byla původně zprávou agenturní. A protože ČTK používání svých zpráv monitoruje, docházelo ke konfliktům. Ty nakonec vyvrcholily znovupodepsáním smlouvy o nákupu zpráv pro Internet i tisk, kterou s platností od letošního roku VLP a CTK podepsalo, čímž VLP předešlo žalobě ze strany ČTK. Příkladem podobných přehmatů může být agenturní zpráva publikovaná na Novinkách, která se ovšem opět dostala do Deníku.
V tomto případě jde o agenturní článek, který vyšel například na Novinkách.cz dne 15.12.2009, 23.12.2009 je v Domažlickém deníku se zdrojem: internet
„Stát se to mohlo“
O vyjádření jsme žádali redakci VLP od 12. ledna, kdy jsme poprvé kontaktovali Moniku Schidlofovou z Pražského deníku. Ta nám nejprve sdělila, že „stát se to mohlo“, ale když z námi zaslaného seznamu materiálů převzatých bez povolení původního autora pochopila, že nejde o ojedinělý problém, postoupila problém šéfredaktorce Pražského deníku Janě Heřmánkové, od ní událost doputovala k vedení a nakonec se nám vyjádřila výkonná ředitelka VLP Mgr. Jitka Bosáková:
Z informací, které mám k dispozici, jasně vyplývá, že jsme se stali „obětí“ externí spolupracovnice, jež nám dodávala /již mohu užít minulý čas/ texty do komerčních příloh. Vedení společnosti nejenže takové „postupy“ neschvaluje, ale okamžitě jsme s externistkou rozvázali jakoukoli spolupráci. Sami víme, jak je nám nepříjemné, jsme-li „vykrádáni“ jinými médii – a věřte, že právě naše deníky a náš web jsou vítaným zdrojem, protože nikdo nemá takové geograficky rozsáhlé redakční zázemí jako právě my. Přestože se nejednalo o našeho zaměstnance, jenž se tohoto nekorektního jednání dopustil, budeme se Vašim e-mailem zabývat i na poradě inzertních manažerů z regionů, aby více dbali na kvalitu externistů pro své projekty.
Odvolávání se na externího dodavatele nemusí být v případě VLP hrou na oblíbenou obezličku „může za to brigádnice, která u nás již nepracuje“. VLP skutečně do svého Deníku nakupuje pro přílohy texty od externích dodavatelů, aby ušetřilo náklady na provoz přílohových redakcí. To ale Deník neomlouvá. Ze zákona za obsah u něj publikovaný zodpovídá vydavatel a je lhostejné, zda mu jej dodal interní redaktor, někdo se živnostenským listem nebo nějaká forma „outsourcingu“. Také se nedá říci, že VLP si obsah jen nezkontrolovalo. Povinnost uvádět autora u článku platí a nelze ji obejít uvedením „zdroj: internet“, už samo toto spojení mělo u zodpovědných osob ve vydavatelství vzbudit pozornost. Nevzbudilo. Přebírání článků z cizích médií procházelo několik let nepovšimnuto.
Šéfredaktorka Pražského Deníku Jana Heřmánková toto vyjádření ještě později doplnila o konkrétní opatření, která budou následovat: „Spolu s advokátní kanceláří, která nás zastupuje, jsme nechali vyhotovit manuál, jak postupovat při práci s weby a veřejnými zdroji obecně. Ten právě rozesílám kolegům šéfredaktorům do regionů a prostřednictvím vedení inzerce také našim obchodním zástupcům. Současně budou na problém upozorněni také regionální ředitelé. Věřím, že podobné chování bylo výjimkou a do budoucna už se nebude opakovat.“
A co bude dál? Uvidíme. Český rozhlas již potvrdil, že věc bude řešit právní cestou. Celé je to snad spíše smutný příběh šetření a chybějících kontrolních mechanismů, než zlé vůle. Ačkoliv se může snadno stát, že jednotlivé články utečou, když nezodpovědný autor podepíše cizí dílo svým jménem, podepisovat léta články jako „zdroj: internet“ by mělo v redakcích v někom vzbudit zvědavost a celý problém měl během pár týdnů dobublat na stejná místa ve firmě, jako dobublal po několika letech nyní. Celá trapná záležitost se jednoduše nemusela stát.
