Webové hry díl 1.: jak vznikly

Narazíte na ně prakticky všude. Pokud nevypínáte cookies, kompletně neblokujete reklamu, nepoužíváte diskusní fóra a sociální sítě a na Internet nechodíte výhradně za prací, pak jste na některou z nich již nepochybně také narazili. Máme na mysli MMO hry (Massively multiplayer online - hromadně hrané online) s rozhraním přes prohlížeč - my jim v tomto článku budeme zkráceně říkat webové hry, ačkoliv to není zcela přesné, neboť mezi ně by patřily i například Flash hry pro jednoho hráče (a o těch dneska řeč nebude).

V posledních čtyřech letech se jich vyrojilo tolik a jsou si často tak neuvěřitelně podobné, že se nutně nabízí otázka: Jsou snad webové hry neprávem opomíjeným zlatým dolem nebo jaká je vlastně motivace jejich tvůrců k tvorbě dalších a dalších derivátů téhož?

Evropa hraje hry přes web

Zatímco Amerika dala světu po roce 1995, kdy se Internet začal rychle komercionalizovat, první MMORPG - Meridian 59 a o pár let později mimo jiné legendární Ultimu, Evropa drží v oblasti multiplayerových internetových her také jedno prvenství. Svým způsobem je možná dokonce významnější. Vynalezla totiž strategické hry hrané přes webový prohlížeč. Prvenství opět souvisí s rokem 1995, tentokráte ovšem ještě z jiného důvodu. Tím je příchod server-side skriptování. Od něho byl k myšlence na masovou zábavu bez nutnosti instalace klientské aplikace již jen malý krůček. Dnes je z (MMO) webových her fenomén, generující zajímavé zisky a slušnou hráčskou základnu. Co stojí za jejich úspěchem?

Základní předností z pohledu hráče je fakt, že nemusí nic stahovat ani instalovat, případně se doprošovat administrátora o otevřené porty. Stačí se prostřednictvím HTML formuláře zaregistrovat a vrhnout se skrze prohlížeč do hry. Díky Flashi, Ajaxu a Javě se jich najde dostatečně rozmanité množství, které by mělo uspokojit každého. Na výběr jsou pasivní tahové strategie s finálním propočtem tahu na konci dne, ale také akčněji pojaté hry s interakcí v reálném čase. Pokud váš prohlížeč obsahuje Flash player verze 10, který obsahuje podporu 3D akcelerace, můžete si dnes zahrát třeba původního Dooma, až na některé limity v ovládání a chybějící síťový kód je zcela autentický. To jsme však již zabrousili do oblasti úplně jiných her, vraťme se tedy k webovým MMO hrám.

Začalo to v Německu

Skrytý potenciál nástrojů pro tvorbu webových aplikací si nejprve uvědomili v Německu. Tradice fenoménu webových her je zde nejsilnější dodnes, přestože tento druh herních titulů s jistým zpožděním dnes zachvacuje celý svět. V Německu se objevuje první hra tohoto typu, kterou je pasivní tahová scifi strategie SOL , jež spatřila světlo světa v říjnu 1995. Hra, původem z Hamburku, byla na Internet vypuštěna v německé a mezinárodní anglické verzi a snad z jakési nostalgie, která je ostatně charakteristická i pro některé méně úspěšné české projekty, běží dodnes.

Přestože byla SOL první vlaštovkou, díru do světa příliš neudělala. Za otce moderních prohlížečových her tak lze považovat spíše až britský Planetarion, projektové skupiny Fifth season. Jeho skutečně masový úspěch naznačil ostatním, kudy se mají ubírat dál, herní systém si totiž získal tisíce příznivců a poprvé ukázal, kam až může sahat potenciál původně nevinné a problematicky monetizovatelné zábavy. Ani Planetarion ovšem kromě své popularity již žádné další prvenství nedrží. Je to dáno částečně šlápnutím vedle co se týče pokusu hru zpoplatnit a také tím, že po celé Evropě od dob SOL vznikají další a další amatérské i profesionální pokusy prorazit na Internetu s vlastní prohlížečovou hrou.

V roce 1999 se například objevuje první ryze česká hra Red dragon, a jiné, které v této době jen čekaly na šanci se zviditelnit na úkor konkurence. Planetarion měl zkrátka to štěstí, že se v rekordně krátkém čase vyšplhal na neuvěřitelných 70 000 aktivních hráčů v jednom "herním věku". Kombinace masivního úspěchu u hráčské komunity a ruku v ruce s tím rostoucí náklady na provoz přivedly jeho provozovatele na myšlenku poměrně drastického obchodního modelu hry v podobě zpoplatnění hráčských účtů. Masový exodus byl téměř okamžitý. Když Planetarion opatření zavedl, většina hráčů odpadla a začali pro sebe hledat jiné obdobné hry, nebo rovnou vytvářet vlastní napodobeniny (Bushtarion, Planetia a StarSphere).

Velká část klientely Planetarionu také objevila konkurenční německý projekt Galaxy Wars. Tato hra představuje prvního úspěšného epigona. Vznikla v německém Carlsruhe na přelomu února a března 2001 a ve svém nejlepším období měla přes 100 000 hráčů. Problémem GW byl ovšem naprosto zoufale neprofesionální management. Kombinace vzrůstající hráčské poptávky po obdobném typu her a postupného poklesu zájmu o titul vedla postupně k silné diversifikaci německého trhu a k opravdu masové explozi webových MMO her. Nakonec, velké množství tehdy vzniklých titulů je úspěšná dodnes.

Paralelní historie českých projektů

Prvním dochovaným českým pokusem o webovou strategii se stal v roce 1999 projekt dvou gymnasistů, který nesl název Red dragon. Hra si díky své jednoduchosti a chybějící lokalizaci zahraničních titulů našla poměrně rychle slibnou uživatelskou základnu, ale velké množství bugů prakticky znemožňovalo efektivní hraní. V roce 2000 tak vznikla druhá varianta hry, na kterou většina hráčů postupně přecházela a první RD bylo po čase odpojeno. Ve stejné době také začal vývoj konkurenčního DarkElfa, který je dnes se svým počtem více jak 30 tisíc aktivních účtů pravděpodobně nejúspěšnějším českým titulem. Red dragon v této době postrádá smysluplný obchodní model a jediné, co mohlo autorům vrátit vynaložené investice, byl kromě bannerové reklamy rychlý exit.

Ten se podařilo zrealizovat až v roce 2002, kdy hru koupil (v té době ještě významný) český herní distributor, společnost Cenega. V době exitu (červen 2002) měl Red dragon II 3500 hráčů. Cenega se pokusila popularitu hry napumpovat masivní bannerovu kampaní a vylepšením její grafické stránky. Efekt se však pravděpodobně nerovnal vynaložené investici, po tomto zásahu se do hry dočasně připojilo údajně zhruba tisíc hráčů. Situaci značně komplikovala rodící se slibná konkurence, v roce 2001 spatřila světlo světa textová fantasy strategie Melior Annis propagovaná pod křídly BonusWebu, vzniká Webgame a přibližně ve stejný čas se také objevila první veřejná verze, ve srovnání s předchozími dvěma, graficky mnohem atraktivnější hry Dark elf. Hráč si opravdu mohli vybírat, na jaře následujícího roku vzniká další úspěšná (a v předznamenávání věcí příštích opět vizuálně atraktivnější) web-based strategie Insect world.

Rok 2003 byl pro Cenegu rokem lámáním chleba a to nejen proto, že pomalu začala sestupovat z pozice české jedničky v oblasti herní distribuce, ve snaze dostat svoji investici do RD2 zpátky přišla s novým obchodním modelem. Vedle bannerové reklamy se tak zde objevilo zpoplatnění hry. Platit bylo možné jednorázově, pak hra vyšla na 100 Kč za jeden herní věk (mezidobí před restartem hry) nebo si pořídit výhodnější permanentku za 300 Kč. Cenega tak v českém prostředí zopakovala chybu provozovatele Planetarionu.

Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat, prudký úbytek hráčů se nezastavil ani po nasazení benevolentnější poplatkové politiky a Cenega, která se v té době zmítala v dalších vnitřních problémech, musela hře ukončit podporu. Před definitivním zánikem práva na hru s vývojovým kódem ji odkoupila společnost JRC Computers. Ta vcelku rozumně okamžitě zrušila povinnost placení za hru a přiklonila se raději k modelu zvýhodnění pro platící hráče. Od té doby jejich počet opět utěšeně narůstá. Že by se však technologicky zastaralý Red dragon po zahlcení trhu masově orientovanými zahraničními tituly po roce 2005 vrátil na výsluní v pozici nejhranější webové hry, není již příliš pravděpodobné. V té době se na trhu již začínají objevovat další webové hry především německé provenience, ovšem již lokalizované, s velmi pokročilou grafikou a herním komfortem. Dalo by se říci, že to už začínala éra Travianu.