Ušetřete

Zvýhodněné registrace .EU se blíží k závěru

Žádosti o .eu domény z veřejné sféry v ČR trpí vysokou mírou zamítání. Jaká jsou specifika jejich jmen a schvalování? Jak jisté je schválení jména podle názvu firmy? Po počátečním váhavém tempu hodnocení došlo k provoznímu záběhu. Bude rychlost hodnocení dostačující a jak dlouho bude hodnocení ještě trvat? Má stále ještě smysl podat si žádost v rámci Sunrise II? Komu bude patřit brno.eu?

reklama

V dnešním článku se podíváme na to, jak se zlepšilo tempo hodnocení žádostí podaných v obou obdobích Sunrise, jak vypadají zatímní výsledky hodnocení v soukromé i veřejné sféře a co z toho pro dané typy subjektů asi plyne.

Předně čerstvý pohled na základní statistiku .eu:

Počty žádostí
Počet (elektronických) žádostí 314.706
Počet žádaných doménových jmen 227.336

Stav k 21. březnu 13:07

Vidíme, že celkově již existuje poměrně značný převis žádostí nad počtem požadovaných doménových jmen. Po 7. dubnu lze proto očekávat, že se strhne další mela o zajímavá jména nebo slogany, které nebyly kryty právními tituly, podle nichž bylo, a dosud ještě je možné, žádat v zaváděcím období (pozn.: v Sunrise II lze žádat i ze všech důvodů jako v Sunrise I.).

Firmy, ale i města, obce, kraje a jiné instituce tak mají ještě poslední šanci si podat žádost bez rizik a nejistot elektronického runu na domény. Samozřejmě to má smysl pouze tehdy, pokud o jméno již někdo nežádal, nebo jeho dokumenty byly odmítnuty. Volnost či obsazenost svého jména si můžete ověřit na whois.eu.

Podat si žádost ještě v rámci Sunrise II lze ještě dobře stihnout – elektronickou žádost vám registrátor (viz seznam akreditovaných registrátorů .eu) vygeneruje ihned po zaplacení, tj. zpravidla jste schopni žádost mít elektronicky vyřízenu během dvou až tří dnů a následně máte 40 dnů na vytvoření a zaslání dokumentů (žádost však již musíte pečlivě formulovat tak, abyste byli schopni ony dokumenty pak dodat). Žádat můžete u kteréhokoliv registrátora ze seznamu, lhostejno, zda sídlí v Česku, nebo nikoliv.

Zejména pokud si však nedůvěřujete a potřebujete asistenci, je vhodné si vybrat některého tuzemského. Někteří z nich nabízejí i službu následné přípravy dokumentů. Kvalitně má otázky a odpovědi k přednostní registraci v obdobích Sunrise zpracovány např. firma Czech On Line (COL). Tím vám tuto firmu automaticky nedoporučuji, sám jsem využíval jiného akreditovaného registrátora.

Má to ale smysl, nepovede podání žádosti v Sunrise II. pouze k prodloužení lhůty, kdy vám doména bude schválena? O rychlosti schvalování níže v článku. Nicméně právě nyní je dobře možná strategie dvou žádostí o stejné jméno, první podané ještě v rámci Sunrise II a druhé ve volné fázi po 7. dubnu. Pokud takové dvě vaše žádosti podle whois.eu obsadí dvě první místa, pak prostě stačí k první žádosti nezaslat dokumenty a doména vám již po 40 dnech automaticky propadne na druhou žádost a bude aktivována. Pokud se mezi obě žádosti někdo vklíní (což budete 8. dubna vědět), zapracujete na dokumentech a zašlete je (oživeno: dle informací EURidu z 22. března 2006 tato strategie asi není možná, viz též diskuzi pod článkem). Schválení domény pak sice bude pár měsíců trvat, ale připadne s velkou šancí právě vám a ne konkurentovi.

Ve svém předcházejícím článku Registrace .eu domén drhne z 10. února jsem se zabýval tím, jaké množství žádostí došlo v periodě Sunrise I a jevem pomalého průběhu hodnocení důkazních dokumentů obecně a zejména pak v Česku, kde do 7. února bylo zhodnoceno jen 32 žádostí z asi pěti tisíc podaných.

Co odpovědné subjekty na tempo hodnocení

K této situaci dotazovala redakce Lupy po 8. února české zastoupení společnosti Pricewaterhou­seCoopers (PwC). To se však odmítlo oficiálně vyjádřit, přičemž nepřímo poukazovalo na odpovědnost EURid. Při dotazu na EURid bylo tiskovým zástupcem sděleno, že se vše teprve rozbíhá a že hodnotitelé museli čekat na to, až budou k dispozici dokumenty prvního ve frontě. K mé námitce, že k 7. lednu muselo být v Bruselu již asi 1000 dokumentů z ČR, přesto bylo do 7.února zhodnoceno jen 32 dokumentů, tj. asi jeden denně, se EURid již zpětně nevyjádřil.

Obdobný dotaz jsem proto zaslal na belgickou pobočku PwC, která oficiálně tendr vyhrála a zřejmě ho nějakou formou zastřešuje. Zde sice zprávu několik osob četlo, ale odpovědi jsem se opět nedočkal.

Usoudil jsem tedy, že všichni dotyční jsou v situaci, kdy je asi každá odpověď špatná, a že snad tedy můžeme čekat odpověď činem. Ostatně ten je podstatný.

I když nejsem vůči rychlosti hodnocení nekritický, je zapotřebí vidět i druhou stránku věci. Oproti trvale špatné situaci např. na Katastrálním úřadu v Praze se zde jedná o zcela nárazový a dočasný proces, do něhož je zapotřebí vyčlenit, zaškolit a také zaplatit dostatečný počet právních specialistů.

Počty žádostí a průběh hodnocení v CZ

Během počátku druhé fáze krátce po 7. únoru došlo cca 2500 žádostí přiřazených pod CZ. Během zbytku období došlo (do 20. března) dalších 1400 žádostí. Celkový počet žádostí do konce Sunrise II se tedy může dostat na cca 9500. To znamená, že počet žádostí (v CZ) je rozdělen mezi fázi 1 a 2 v poměru asi 55 : 45 procentům.

Hodnocení žádostí

Průběh počtu žádostí a schvalování v CZ

Rozdělení žádostí zhruba na půl mezi obě periody platí i v globálním měřítku domén .eu. Žadatelé se chovají plně racionálně, v Sunrise II dominují žádosti podle nových titulů, tj. zejména názvů firem a organizací.

Rychlost schvalování v CZ a odhady dokončení

Neoficiálně se ví – a lze i odvodit – , že hodnocení žádostí spadajících pod CZ započalo až někdy okolo 25. ledna. Přitom první dokumenty dorazily do Bruselu již okolo 15. prosince. Zpoždění údajně vzniklo v důsledku pozdního školení prováděného EURid. Do 7. února, kdy začala druhá fáze, bylo ale zhodnoceno pouhých 32 žádostí. Teprve později, možná i jako reakce na dotazy redakce Lupy a můj předchozí článek, začalo intenzivnější hodnocení. Poprvé se výrazně pohnulo dne 14. února, kdy během jediného dne narostl počet schválených žádostí o necelé dvě stovky. Ve schvalovacím systému hodnotitele zřejmě existuje postup, jehož završením je nějaké hromadnější uvolňování výsledků.

Nicméně až do konce února probíhalo schvalování tempem asi 200 žádostí týdně. Až v druhém týdnu března se rychlost zvýšila asi dvojnásobně. I když již bylo schváleno několik desítek žádostí z druhé fáze (které nutně předběhly dokumenty z fáze první), nebyl tento nárůst způsoben snazším schvalováním dokumentů z druhé fáze, ale růstem kapacity.

Pokud vezmeme v úvahu interpolaci rychlosti schvalování z doby mezi 5.-20. březnem (zhodnoceno cca 880 žádostí za 15 dnů), pak zhodnocení bude trvat ještě asi 4,5 měsíce, tj. skončí asi v půlce srpna. Polovina žádostí by měla být hotova někdy okolo Dne dětí, tj. 1. června. Pokud uvážíme, že dokumenty z druhé fáze budou asi celkově snazší na hodnocení (vesměs názvy firem), pak je možné čekat, že valná část (řekněme 95 procent žádostí z fází I a II) bude zhodnocena ještě před prázdninami a poloviny se dočkáme do konce dubna. Pokud by kapacita dále geometricky rostla, mohlo by být hodnocení dokončeno i dříve.

Co se časování startu website týče, žadatelé o doménu pouze musí počítat s tím, že od schválení dokumentů plyne ještě 40denní lhůta na námitky a teprve potom je doména aktivována.

Od 7. dubna začne volná etapa registrace. Do počátku „volného ringu” bude tedy zhodnoceno odhadem cca 25 procent žádostí z rozběhových fází.

Platí tedy, že cesta žádostmi v Sunrise I a II je jistější a mírně dražší, ale pomalejší cestou k získání domény .eu. Nicméně se nabízí výše uvedená možnost dvojité žádosti.

Přeshraniční srovnání a žádosti komerční sféry

V Česku máme nyní (20. března) zhodnoceno asi 17,3 procenta žádostí z obou fází. To se shoduje naprosto přesně s německým stavem (17,5 procenta) a je obdobné Dánsku (19,8 procenta). Lepší je situace na Slovensku, které má zhodnoceno 33 procenta žádostí. To je ovšem dáno jejich malým počtem, vůči Česku relativně asi jen pětinovým.

Ohledně počtu domén nadále platí mé dříve uvedené optimistické závěry, že český zájem o .EU je mimořádný, intenzitou srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi západní Evropy.

Nenaplnil se můj rezervovaný postoj o nejistotě úspěšnosti hodnocení dokumentů. U českých dokumentů je poměr schváleno – zamítnuto asi 10:1. Přitom z toho většina zamítnutí spadá na žádosti o názvy veřejných institucí a regionů (viz níže). V oblasti národních ochranných známek je úspěšnost již 100:1 a v oblasti názvů firem zatím dokonce absolutní. Obecně lze říci, že žádosti z komerční sféry z CZ mají vysokou úspěšnost schválení.

V tom se ČR velmi liší např. od Německa, kde je zamítáno asi 40 procent žádostí z titulu ochranné známky. Pravděpodobně si Češi svých peněz za registrační poplatky více váží a nežádají bezhlavě.

Schvalování jmen z veřejné sféry v CZ

Na závěr drobné překvapení. Hodnocením dokumentů žádaných podle právního titulu pojmu z veřejné sféry (tj. úřady, obce, města, území, regiony atd.) a spadajících do České republiky bylo pověřeno Ministerstvo informatiky (MI) ČR. Dokumenty se však stály musejí posílat na bruselskou adresu PwC, která je zaznamená a předá k hodnocení platnosti nároku na MI ČR.

Žádostí z veřejné sféry je jen asi desetina celkového počtu. Drtivá většina pochází od krajů, měst a obcí ČR, spolu s orgány státní správy ČR. Kvůli počtu je MI ČR relativně rychlejší při jejich hodnocení, má schválenou přes polovinu došlých žádostí. Zároveň ale tyto žádosti mají vysokou úroveň zamítání, 21. března byl poměr přesně 153:153, tj. přesně 50 procent žádostí bylo odmítnuto!

Důvodem je někdy nezpůsobilost subjektu (žádá např. komerční firma), někdy se žádá o jméno, na které není podle podmínek Sunrise I/II nárok (např. název činnosti), někdy jsou vadné přiložené dokumenty, nebo chybí zcela. Ze závad u dokumentů se může jednat např. o chybějící hlavičkový papír příslušné veřejné instituce, podepsaný statutárním orgánem, včetně oficiálního razítka dané veřejné instituce. Veřejné instituce, jejichž žádosti teprve budou hodnoceny, nebo byly zamítnuty, by proto měly věnovat velkou pozornost tomu, zda byly/jsou jejich dokumentové podklady připraveny správně. Do 6. dubna mají možnost podat si ještě další, rezervní žádost a popř. dokladovat znovu.

MI ČR funguje částečně i v druhé roli – informační. Připravilo k tomu několik webových stránek, z nichž nejhodnotnější jsou postupy a potvrzující dokumenty. V případě zájmu lze MI ČR kontaktovat i přímo.

Jelikož je úspěšnost zájemců z veřejné sféry neobyčejně malá, shrnu pro ně výslovné zásady. Předně žadatel musí být veřejnou institucí. Taxativní výčet variant typů veřejných institucí však neexistuje, takže má-li vaše organizace jen trochu veřejnoprávní nádech, asi to můžete zkusit.

Požadované jméno domény (bez diakritiky, před .eu) pak může být pouze jedna z variant:

  1. Plný název veřejné instituce. Slova v názvu se oddělují pomlčkou, nebo se název píše dohromady slitě, případné dodatky jména (analogie s.r.o., a.s. u firem apod.) se neuvádějí.
  2. Akronym názvu instituce, podle kterého je veřejná instituce běžně známa. Zkratka nemusí sestávat nutně jen z počátečních písmen, je-li tento akronym vytvořen jinak. Např. s akronymem ČTK lze a bylo úspěšně žádáno o „ctk.eu”.
  3. Plný název teritoria, obecně regionu či oblasti, oficiální nebo pod kterým je území všeobecně známo, přitom musí celé spadat pod správu dané veřejné instituce. To znamená, že podle této zásady lze alternativně žádat i o různé krátké a vžité názvy měst, obcí, krajů a regionů s nimi souvisejících, např. „praha.eu“, „trebic.eu“ ale i „trebicsko.eu“, „beskydy.eu“ atp.

Zatímco první dva případy jmen jsou celkem jasné, ve třetím se požaduje, aby žádající instituce měla svěřeno teritorium celé do své působnosti. Tím se brání tomu, aby o nějaké rozdělené území žádaly dvě různé instituce zároveň, žádat pak asi může instituce je obě zastřešující.

Může se naopak stát i to, že určité území mají celé svěřeno do své působnosti dvě různé instituce, každá ale z pohledu jiné funkční kompetence. Mezi nimi platí, že kdo dříve přijde, dříve mele.

Právně zajímavá je situace, pokud název z veřejné sféry koliduje s nárokem některé firmy coby ochranné známky nebo jiného titulu. Např. „brno.eu” si jako první v pořadí nárokuje soukromá firma a její dokumenty byly již schváleny. Podle názoru některých právníků je vlastnictví ochranné známky na takové názvy ale sporné a nemělo být vůbec vydáno. Pokud Statutární město Brno (čtvrté v pořadí) v patřičné lhůtě tuto registraci napadne, můžeme se nadít oficiálnějšího výkladu.

I množství žádostí z veřejné sféry je po přepočtu obyvateli řádově srovnatelné s množstvím, které je podáváno v Německu, pouze úspěšnost je horší. Žádat má zřejmě smysl o názvy těch území a institucí, jejichž činnost nebo propagace je z úrovně zahraničí nějak významná. Nicméně to je na úvaze každého žadatele jednotlivě, nic nebrání doméně typu „hornilhota.eu”. Do 6. dubna mají veřejné instituce ještě přednost.

Celková statistika

Celkovou aktuální statistiku žádostí o EURid můžete sledovat v konsolidované statistice.

Anketa

Co je podle vás nejčastější aktuální motiv v dosavadních českých žádostech o jméno v doméně .eu?

       

Autor se několik let specializuje na Elektronický podpis v ČR aj. konzultace v oblasti počítačové bezpečnosti.

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »

       
6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 3. 2006 15:57

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem