Ani konkurence nemá to bez Ai mnohdy lepší.
Dost často kontrola automatické pokladny vážením musí u určitého zboží a množství narazit na hranici přesnosti měření.
Hlavně voznačovat rozpoznávání zboží na pokladnách za „umělou inteligenci“ je z velké části hlavně marketing. Prodejci rádi používají zkratku AI, protože zní moderně a převratně, jenže realita bývá často mnohem prozaičtější.
Když systém u ovoce, zeleniny nebo pečiva využívá váhu, velká část té údajné „inteligence“ spočívá v tom, že si z katalogu nejdřív vyfiltruje většinu položek. Funguje to jednoduše: váha změří hmotnost, systém podle ní vyřadí třeba 90 % možností a zůstane jen několik kandidátů. Kamera pak už nemusí dělat žádné zázraky. Často stačí porovnat základní tvar a barvu – červené kulaté ovoce bude nejspíš jablko, žluté citron a podobně.
Ve výsledku tak nejde o žádné samostatné „uvažování“ umělé inteligence, ale spíš o kombinaci databáze, několika filtrů a jednoduchého rozpoznávání obrazu. Označovat takový systém za AI je často podobné, jako kdyby se pokročilejší kalkulačka napojená na katalog vydávala za revoluční technologii. Je to hlavně způsob, jak starší a poměrně běžné postupy zabalit do moderně znějícího marketingového obalu.
12. 6. 2026, 19:28 editováno autorem komentáře
Umělá ano, inteligence asi ne. V tomto novém systému mi samoobslužná kasa u Alberta vždy po položení ovoce nebo pečiva ukáže tlačítko „spustit rozpoznávání zboží“ (jiná možnost než ťuknout na toto tlačítko není), a po chvíli pokaždé napíše, že rozpoznávání se nezdařilo – a zadejte ručně. Takže nic jiného než zbytečné zdržování. (Nemluvě o tom, že v případě problému například v Bille přiběhne obsluha hned, kdežto v Albertu až po několika minutách.)