Hlavní navigace

Anticeny Velkého bratra získalo ministerstvo zdravotnictví, poslanci hnutí ANO či profesor Flegr

Sdílet

David Slížek 12. 3. 2021

Sdružení Iuridicum Remedium vyhlásilo výsledky tradičních Cen Velkého bratra (Big Brother Awards) za rok 2020. Uděluje je ve čtyřech kategoriích firmám, institucím či jedincům, kteří se podle poroty v uplynulém roce nejvíce snažili zasáhnout do soukromí občanů.

Cenu pro Dlouhodobého slídila letos získalo Ministerstvo zdravotnictví za sérii pochybení při nakládání s osobními údaji v průběhu epidemie. Porotě vadil například návrh, aby hygienici měli přístup k lokalizačním údajům od mobilních operátorů, patrně nezákonné předávání údajů o lidech v karanténě Policii ČR či úniky dat z registračních webů na testování a očkování.

Úředními slídily porota označila poslance Moniku Červíčkovou a Jiřího Maška z hnutí ANO. „Ocenila“ tak jejich návrh na zavedení povinného registrování rodných čísel lidí nakupujících anonymní SIM karty.

Firemním slídilem roku je podle porotců česká firma Cogniware. Ta vyvíjí AI software pro podporu vyšetřování, který zahrnuje moduly pro detekci objektů a rozpoznání obličejů. Samotný systém podle poroty není takový problém, jako zákazníci, kterým firma svůj systém dodává. "Hlavními zákazníky této společnosti (mezi něž se nově řadí i česká státní policie) tvoří autokratické či teokratické státy Blízkého východu. Společnost se přitom netají tím, že těží z nízké míry ochrany soukromí v těchto státech, či že neví, k čemu všemu tyto státy její nástroj využívají,“ uvedl k ocenění předseda sdružená Jan Vobořil.  

Výrok Velkého bratra podle poroty pronesl profesor Jaroslav Flegr, který navrhl v průběhu epidemie omezení ochrany soukromí. „Konkrétně, státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizovanou informaci o poloze jednotlivých osob z mobilních telefonů i bankovních transakcí. Právě takový zásah do soukromí totiž umožnil rozvinutým asijským státům neuvěřitelně zefektivnit vyhledávání nově nakažených a porazit tak epidemii covidu,“ napsal podle poroty na Facebooku. 

„Zavedení sledovacích nástrojů, o nichž Flegr mluví, by byl nejen krok, který považujeme za velmi invazivní pokud jde o zásah do soukromí, ale v podmínkách demokratických evropských států i málo efektivní, což je důležitý argument pro nepřijatelnost,“ říká k tomu Vobořil.

Pozitivní ocenění, Cenu Edwarda Snowdena, porota letos udělila ústavní soudkyni Kateřině Šimáčkové za dvě disentní stanoviska k verdiktům týkajícím se ochrany soukromí. „V prvním případě se Kateřina Šimáčková jako jediná vymezila v odlišném stanovisku proti nálezu Ústavního soudu, který posuzoval návrh na zrušení české právní úpravy týkající se plošného shromažďování metadat o elektronické komunikaci. V druhém případě pak šlo o loňský nález týkající se návrhu na zrušení ustanovení zákona o zdravotních službách, který upravuje fungování tzv. zdravotních registrů,“ zdůvodnila svou volbu porota.

Našli jste v článku chybu?