Nápady z českých univerzit mají dostat nový kapitál na cestu z laboratoře do byznysu. Rozvoj takzvaných spin-offů, tedy firem, které vznikly na univerzitě, chce podpořit i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vznikl proto fond IP Lab Ventures I, který s penězi Evropského investičního fondu (EIF) a z Národního plánu obnovy dosáhne podle předpokladů spolu se soukromým kapitálem velikosti až 40 milionů eur (skoro miliarda Kč). Investovat má do umělé inteligence, robotiky, polovodičů, biotechnologií nebo nových materiálů.
Fond má podle prezentace zástupců IP Lab Ventures a EIF investovat na úvod až milion eur do jednotlivých firem a podpořit vznik až 40 nových společností. Vedle kapitálu má být součástí jeho práce také pomoc s rozvojem projektů. Do fondu má z Národního plánu obnovy, který spravuje MPO, zamířit 27 milionů eur. To jsou evropské peníze, které doplní soukromý kapitál. Celková velikost fondu pak má podle předpokladů dosáhnout až 40 milionů eur (necelé miliardy Kč).
„Potřebujeme, aby české spin-offy obstály na evropském trhu,“ komentuje nyní ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Naše ambice je pomoci vytvořit nejméně desítku firem, které v dalších pěti letech dosáhnou obratu přes 100 milionů korun ročně,“ uvádí Filip Fingl, spoluzakladatel IP Lab Ventuers.
Popisuje skutečnost, že české univerzity produkují stovky patentů ročně, ale jen zlomek nápadů se promění ve firmu. „Klíčové je systematizovat technologický transfer,“ dodává Jiří Navrátil z IP Lab Ventures, který se předtím podílel na rozvoji spin-offů na britské univerzitě. „Nechceme překrývat akcelerační programy, ale zaplnit mezeru mezi patentem a prvním pilotním prodejem,“ dodává.
V ekosystému ale při distribuci evropských peněz dlouhodobě visí otázka toho, jestli je možné najít dostatečné množství startupů nebo spin-offů, pro jejichž rozvoj by peníze byly smysluplné.
„Deset investovatelných projektů ročně tu zatím nevzniká,“ podivuje se například Jakub Nešetřil, prorektor pro podnikavost a transfer technologií na ČVUT. „Bez lepší struktury financování transferu na univerzitách ani vznikat nebude,“ myslí si. Právě on má konkrétně na této univerzitě za úkol vymyslet, jak vzniku spin-offů dlouhodobě pomoci. Vyjádřením naráží na skutečnost, že je pro ně těžké překlenout období, kdy už sice vyvinuly zajímavé řešení, ale ještě nefungují jako firma. V této fázi na jejich rozvoj už univerzity obecně nemají peníze, ale investoři se ještě nehrnou.
IPL Lab Venturs jako samostatný projekt působí už víc než tři roky, stojí za ním Filip Fingl, Jiří Navrátil a Andrew Hladký, dohromady se můžou pochlubit jak doktoráty a zkušenostmi z univerzit v Česku i zahraničí, tak zkušenostmi ze společností jako Dáme Jídlo, Rockaway Capital nebo v zahraničí SpaceX či Goldman Sachs. Pomáhají převádět projekty z univerzit do byznysového světa jako venture Builder, tedy profesionálně, za finanční vklad si berou podíl a na rozvoji se pak ve firmě aktivně podílejí.
„Stáváme se co-foundery,“ uvedl už dříve pro Lupu Fingl, když jsme podrobně rozebírali aktivity projektu. V tu chvíli se už mohl pochlubit sedmi spin-offy a dalšími deseti projekty v přípravě. IP Lab je například součástí spin-offu MendelFOLD vzešlého z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity, úspěchem je i Atomiver z institutu Catrin při olomoucké Univerzitě Palackého.
Fond navazuje na spolupráci ministerstva a EIF, která začala v roce 2017. IP Lab Ventures je jedním ze dvou fondů vybraných v rámci nástroje Fondu fondů z Národního plánu obnovy. Celkem na podporu venture kapitálu prostřednictvím tohoto nástroje směřuje zhruba 1,3 miliardy korun. Prvním fondem se stal Tensor Ventures Co-investment Fund, který se zaměřuje na nejranější fázi digitálních startupů a podle EIF už ke konci června 2026 investoval do 15 firem. Mezi dříve podpořené správce patří například Credo nebo Kaya.
ČLÁNKY DO MAILU