Názory k článku
Evropská aplikace na ověřování věku online je hotová, oznámila Evropská komise

Vaše přirovnání má drobnou vadu na kráse: ten nákup alkoholu obvykle používá ověření věku na ksicht - od chvíle, kdy je zřejmé, že věkové kritérium splňujete, nikoho nezajímá nějaký doklad. Moderně řečeno: ověření věku anonymní biometrickou metodou. A především: nikdo neví, že právě vy si kupujete alkohol (etc...) - jen prodavač zná vaši tvář.
Přesto nelze zabránit tomu, aby mládežník poslal staršího kamaráda pro flašku. (Kromě toho, že se to nesmí a že se nesmí nechat chytit.)

V navrhované podobě by EU/banka věděla, že si kupujete alkohol (a je otázkou, jaké důsledky by z oné informace vyvodila), nicméně by to stále neřešilo, že někdo bude nakupovat na anonymizovanou identitu staršího kamaráda.
Už dnes vám banka s klidem zamítne hypotéku (sníží skóre), pokud vám na konto přišly peníze od sázkové společnosti (nebo je tam posíláte), případně pokud zjistí (pravidelně splácenou!) půjčku od méně serózní nebankovní společnosti - a ani vám neřeknou, proč.
Opravdu je dobrý nápad, aby také věděla, že si kupujete pivo, cigarety, případně koukáte na porno?

Jasně, že je to v procesu.
Bez biometrie to fungovat nebude vůbec, ale k biometrickému ověření nemusíte mít prostředky. (Já pracuji na PC, kde není webkamera - to znamená, že si nekoupím v sámošce s dovozem ani ten šampus na Silvestra?)
(To další je už opravdu spekulace, podrobnosti nemáme...)
Ta biometrie může lhát už od počátku. Například bankovní aplikace dnes umí ověřit (otiskem prstu, rozpoznáním obličeje...), že transakci potvrzuje osoba, která je v té aplikaci ověřená. Problém je, že stačí, aby babička do aplikace vložila vnukův otisk prstu místo svého, aby jí mohl dojít na nákupy nebo objednat a zaplatit dovážku jídla...
Nesmí se to. Ale když vás u toho nechytnou...
Pokud si myslíte, že jde o zřídkavý jev, tak vězte, že se krutě mýlíte.

třeba biometrické ověření, už dnes banky s touhle úrovní umí pracovat a předávat jí dál. Pak dětem nestačí jen pin. Zatím to je v procesu, kritizuješ to, jak kdyby to bylo už v cíli.

U průkazu totožnosti nelze oddělit identifikaci (držitele průkazu) od ostatních údajů
Právě proto ten průkaz totožnosti čte důvěryhodná třetí strana (EU) a tomu, koho zajímá věk, sdělí jen výsledek (do jaké věkové kategorie osoba spadá).

U banky platí totéž: jediné, co reálně brání tomu, aby přístup (aplikaci) používala další osoba, je to, že se to nesmí.
Pro pochopení principu je potřeba zahrnout do kontextu i informace o tom, jak to na planetě Zemi funguje.

Na planetě zemi se v drtivé většině případů používá ověření věku v situacích, kdy by někdo podle věku ještě nemusel být dostatečně způsobilý k posouzení důsledků svého jednání. Tedy omezení se v drtivé většině případů týká dětí a dospívajících. Které za sebou vždy mají nějakého zákonného zástupce, který za ně rozhoduje v těch situacích, které nedokážou sami posoudit.

Jako takový vzorový příklad si můžeme vzít třeba nákup alkoholu. V ČR je zakázáno podávat alkohol dětem a mladistvým. Je to nějaké velmi přísné omezení, protože kdyby se k nějakému mladistvému dostala kapka alkoholu, vymřela by celá ČR? Ne, není (zejména v ČR, kde je alkoholismus považován za národní přednost). Takže je zakázáno nalévat alkohol mladistvým v hospodách, je zakázáno prodávat jim alkohol v prodejnách. Ale pokud nalije trochu alkoholu mladistvému doma rodič, nikdo to neřeší (ponechme teď stranou otázku, zda je to správně). Ten dospělý to dělá na svou zodpovědnost a případné následky ponese on. Úplně to samé platí, když někde na polní cestě předá dospělý mladistvému řízení auta nebo když nechá dítě dívat se v televizi na pořad s hvězdičkou.

No a úplně stejně to má fungovat i v online prostředí. Stejně jako může dospělý na svou odpovědnost dát mladistvému klíčky od auta, nalít mu alkohol nebo mu dát pornočasopis, může mu na vlastní odpovědnost dát přístupové údaje ke svému bankovnímu účtu, zřídit mu účet na pornoserveru nebo ho nechat objednat alkohol.

Ano, to opatření není stoprocentní v tom smyslu, že by zabránilo mladistvému něco udělat, i když ho to dospělý nechá udělat na svou odpovědnost. To opatření funguje jenom tak, jak jsme na planetě Zemi už desítky tisíc let zvyklí.

V jiných vesmírech to možná funguje jinak a je oprávněné tam být skeptický.

Svůj věk uživatel aplikaci prokáže pomocí svého průkazu totožnosti nebo pomocí služeb třetích stran, jakou jsou například banky.
Jsem poměrně dost skeptický.
U průkazu totožnosti nelze oddělit identifikaci (držitele průkazu) od ostatních údajů, navíc není jistota, že ten, kdo ty údaje zadává, je ten, kdo u toho stroje sedí. (Ani každý notebook nemá kameru, o PC nemluvě...)
U banky platí totéž: jediné, co reálně brání tomu, aby přístup (aplikaci) používala další osoba, je to, že se to nesmí. (Přesto jsou případy, kdy za staré rodiče na mobilu vše vyřizují vnoučata, zcela běžné.)