Strategie Evropy k tomu, jak uvést umělou inteligenci do praxe, přichází s několikaletým zpožděním za konkurenty. Kontinent věří, že se může i tak stát na tomto poli centrem vědeckých inovací a praktického využití.
Evropská komise představila balíček strategií, jak urychlit zavádění řešení spojených s umělou inteligencí do praxe i vědy. Plány mají EU vrátit na vedoucí pozice v tomto oboru.
Mezi největší patří „Apply AI“ – program na podporu umělé inteligence užité v praxi. Ten mimo jiné podporuje politiku umělé inteligence na prvním místě. Umělá inteligence má být tedy považována za první řešení vždy, když organizace přijímají strategická nebo politická rozhodnutí, „přičemž pečlivě zvažují přínosy a rizika této technologie“. Přednost přitom mají získat právě evropské technologie, a to zejména ve veřejném sektoru.
EU chce podpořit zavádění AI v řadě sektorů včetně zdravotnictví, léčiv, energetiky, mobility, výroby, stavebnictví nebo obrany, ale také třeba kultury. Konkrétní opatření zahrnují zřízení pokročilých screeningových středisek pro zdravotní péči využívajících umělou inteligenci a podporu rozvoje hraničních modelů a agentů umělé inteligence přizpůsobených odvětvím, jako je výroba, životní prostředí a léčiva.
Mezi hmatatelnější plány pak patří posilování vývoje AI technologií, podle strategie má například vzniknout až pět AI gigatováren vybavených cca 100 tisíci AI čipy, které mají pomoci například při trénování AI modelů.
Odstartovat má i iniciativa, která spojí přední evropské aktéry v oblasti umělé inteligence. A Komise zmiňuje mimo jiné i obnovu a zavedení sítě evropských center pro digitální inovace, která se ovšem mají přeměnit na Centra zkušeností s umělou inteligencí. A umožnit tak společnostem přístup do evropského inovačního ekosystému. Pro sdílení poznatků má fungovat centrum RAISE (Resource for AI Science in Europe, Zdroj pro vědu o umělé inteligenci v Evropě), virtuální evropský institut pro sdružování a koordinaci zdrojů AI a její uplatňování.
„Nástroj RAISE bude katalyzátorem, bude sdružovat zdroje, mobilizovat investice a přilákat špičkové talenty z celé Evropy i mimo ni,“ věří Ekaterina Zacharieva, komisařka pro začínající podniky, výzkum a inovace. Pro koordinaci výše zmíněného pak startuje fórum s názvem Apply AI Alliance, které má k jednomu stolu přivést firmy, veřejný sektor, vědce a další zástupce společnosti.
Ze stávajícího rozpočtu EU má na tyto plány směrem k umělé inteligenci zamířit zhruba miliarda eur, další miliardy pak z jednotlivých programů unie. Cílem je například zdvojnásobit roční investice programu Horizon Europe do AI na víc než tři miliardy eur, včetně zdvojnásobení financování AI ve vědě. V budoucnu by tato odvětví mohly doplňovat nové iniciativy v oblastech, jako jsou finance, cestovní ruch a elektronický obchod. A další peníze od soukromých investorů, které AI sektor také mají podpořit.
„Chci, aby budoucnost umělé inteligence vznikala v Evropě,“ prohlašuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Dát AI na první místo znamená také dát bezpečnost na první místo. Tento přístup „AI na prvním místě“ budeme prosazovat ve všech našich klíčových odvětvích, od robotiky po zdravotní péči, energetiku a automobilový průmysl,“ vypočítává.
K plnému využití potenciálu AI chce Evropa otevřít přístup k vysoce strukturovaným datům, na konci října tak má komise předložit strategii datové unie s cílem lépe sladit politické směřování s podniky i veřejným sektorem.
Evropská komise s plánem přichází dlouhé roky po svých konkurentech – například Čína prohlásila už v roce 2017, že se chce stát do roku 2030 světovým lídrem v AI, a skutečně na této cestě je. Podle samotné Evropské komise starý kontinent investuje do umělé inteligence jen 4 procenta toho, co Spojené státy.
Například Evropská inovační rada měla loni k dispozici rozpočet 256 milionů eur (6,2 miliardy Kč), zatímco Spojené státy přes šest miliard dolarů (přes 125,6 miliardy Kč). Čísla nevylepšují ani počty Evropského parlamentu, který nasčítal, že mezi roky 2018 a 2023 získaly evropské AI společnosti 32,5 miliardy eur (téměř 800 miliard Kč), zatímco ty americké celkem 120 miliard eur (přes 2,9 bilionu Kč). A sám uvádí, že od té doby se rozdíly díky investicím do OpenAI nebo Anthropicu ještě zvětšily.
