Názory k článku
DOPLNĚNO: Kvůli financování ČT a ČRo vznikne pracovní skupina. Stát je spojovat nebude

Já akorát vidím každoročně, že to musím zaplatit. Žádný měsíčně, prostě v lednu zaplatím celý rok. Neskutečně mě štve, že musím každý rok zjišťovat, jak to platit rozhlasu a televizi (nemůže to být jedna částka, stejně to změnou zákona pozbylo smyslu). Mě je ta částka úplně šumák, ale prostě ať mi to přilepí k daňovému přiznání za rok a klidně ať to udělají za člověka a ne domácnost.

Ale vždyť to je nesmysl a nic to nemění. Občané to neplatili dobrovolně, stejně jako dobrovolně neplatí daně. Tu částku kterou budou platit určoval stát. Takže se mohlo klidně jako teď odhlasovat, že se bude platit 1 Kč nebo třeba 100 000 Kč za domácnost. Takže už nyní je to ovlivnitelné. Navíc stát jsme my a my volíme lidi, kteří to ovlivňují.

Zásadní problém je v tom, že obecně platí rčení koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Tedy i kdyby se stát tisíckrát zavázal, že nebude do činnosti médií zasahovat, jak se jednou stane tím, kdo to platí, to pokušení diktovat si podobu služby bude příliš velké. I kdyby se to mělo dít prostřednictvím změny zákona a určováním, co vlastně je ta veřejná služba.
Když (si) to platí občané přímo, jsou to oni, kdo si mohou - prostřednictvím mediální rady, nominováním kandidátů, atd... - určit, jak bude vysílání vlastně (v zákonem daných mezích) vypadat. Což je víc, než za srovnatelný poplatek dostanou od kterékoliv komerční TV či VoD služby!

První krůček k redukci na 1 televizní kanál a 1 rozhlasovou stanici s extrémním snížením rozpočtu je snad tady. Děkuji za všechny, pro které byl koncesionářský poplatek jen daň za vlastnictví internetové a elektrické přípojky.

Pokud se poplatky zruší, už je nikdy nikdo znova nezavede.

Kecy o valorizaci a předvídatelnosti financování jsou zcela prázdné, mající za úkol výhradně ukonejšit část veřejnosti, požadující zachovat status quo v kvalitě veřejné služby.

Při hodně ledabylém pohledu zvenčí to může vypadat, že se nic moc nemění, ale opak je pravdou. Mění to tu nejpodstatnější věc: Zrušení poplatků v symbolické rovině přerušuje přímou vazbu občanů s jejich televizí, už každý měsíc neuvidí na výpisu z účtu příslušnou kolonku.

Stane se z toho jeden řádek ve státním rozpočtu, něco jako "financování Státní plavební správy". Jeho snížení (pod jakoukoliv záminkou) či delší stagnace při vyšší inflaci, už nebude skoro nikoho zajímat.

Poplatek je v symbolické rovině naprosto nenahraditelný a kdo není chodící kalkulačka, ten to také chápe.

Takovouto mandatorní položku s valorizačním schématem definovaným zákonem jistě ocení každý další ministr financí.