Ale vždyť to je nesmysl a nic to nemění. Občané to neplatili dobrovolně, stejně jako dobrovolně neplatí daně. Tu částku kterou budou platit určoval stát. Takže se mohlo klidně jako teď odhlasovat, že se bude platit 1 Kč nebo třeba 100 000 Kč za domácnost. Takže už nyní je to ovlivnitelné. Navíc stát jsme my a my volíme lidi, kteří to ovlivňují.
Zásadní problém je v tom, že obecně platí rčení koho chleba jíš, toho píseň zpívej
. Tedy i kdyby se stát tisíckrát zavázal, že nebude do činnosti médií zasahovat, jak se jednou stane tím, kdo to platí, to pokušení diktovat si podobu služby bude příliš velké. I kdyby se to mělo dít prostřednictvím změny zákona a určováním, co vlastně je ta veřejná služba
.
Když (si) to platí občané přímo, jsou to oni, kdo si mohou - prostřednictvím mediální rady, nominováním kandidátů, atd... - určit, jak bude vysílání vlastně (v zákonem daných mezích) vypadat. Což je víc, než za srovnatelný poplatek dostanou od kterékoliv komerční TV či VoD služby!
Ano, teď je to ovlivnitelné politiky, a je to špatně – měla by být zavedena automatická valorizace, aby ovlivňování politiky bylo ještě těžší. Návrh platit to ze státního rozpočtu jde právě opačným směrem – dává politikům ještě větší moc nad médii veřejné služby. Což je hodně špatně ve státě s nízkou politickou kulturou, kde zneužití té moci je jen otázka času.
Zrovna současnou vládu opravdu hrozně trápí, když porušuje zákon… Zákon o státním rozpočtu na rok 2026 (ano, přesně ten zákon, o kterém se bavíme) je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Stejně byl schválen. Takže ne, to že je zákonem daná nějaká povinnost pro stát opravdu nezaručuje vůbec nic, alespoň do doby, kdy bude v ČR politická kultura na tak nízké úrovni, jaká je dnes.
A? Mandatorní výdaje tj. ty dané zákonem má povinnost stát zajistit. Jinak porušují zákon. Ano mohou ten zákon změnit, ale stejně tak můžou změnit poplatky už nyní. A pokud se rozpočet neschválí, tak to na to nemá vliv a valorizovalo by se i tak. Takže to, že se schvaluje rozpočet každý rok je irelevantní.
Ne nic to neřeší a stále ta částka záleží na tom co se odhlasuje. Jestli se bude valorizovat poplatek nebo pevně daná částka ze státního rozpočtu je úplně jedno. Pokaždé je možné odhlasovat změnu toho zákona a valorizaci změnit nebo zrušit. Jediné silnější řešení by bylo, kdyby ten zákon byl ústavní.
Tady je otázka, jak definovat to dobrovolně
.
Poplatníkem se stanete tak, ž se - dobrovolně - přihlásíte. Že je to zároveň zákonem daná povinnost, v tom kroku nic nemění, nikdo jiný to za vás udělat nemůže. Navíc se přihlašuje jeden z domácnosti, čili opět ten, kdo se dobrovolně prohlásí za mediální hlavu domácnosti. ;-D
Nicméně se mi moc líbil návrh, jak udržet rozhlas i televizi alespoň částečně na státu a jeho daňových kejklích nezávislé: pokud dojde k přechodu na financování ze státního rozpočtu (a zřejmě i omezení financí), stačí prostě nezrušit trvalý příkaz pro televizní či rozhlasové poplatky. Člověka to nebude stát nic navíc oproti současnosti, rozhlasu/televizi to přinese nezávislý zdroj financí, a žádnému zákonu to neodporuje.
Pokud by to udělala jen desetina poplatníků, měla by třeba Česká televize odhadem půl miliardy korun k dobru. ;-)