Já mluvím o přijímačích. DAB i DVB-T vyžadují poměrně složité softwarové zpracování. Takže když začnete řešit nouzovou situaci, tak jak dlouho zvládnete zůstat na příjmu? U starších analogových AM i FM stačila jedna tužková baterie na hodiny až dny provozu.
Samozřejmě, že to částečně bylo kompenzováno výkonem těch vysílačů. Ale v tuto chvíli prostě není ekvivalentní náhrada.
Ano může si to koupit výrobce ocelových lan, která je potřeba nutně vyměnit a jeho zaměstnanci stejně nemají do čeho píchnout, tak je může nahnat na třísetmetrové stožáry s ocelovým kartáčem a kyblíkem barvy jako opatření proti korozi a vpodstatě si to opravi za pár korun. Někteří si myslí, že spravovat takovou stavbu je jako opravovat domek v zahrádkářské kolonii stlučený z bedniček od zeleniny a skleník slepený z flašek od okurek.
Digitální vysílání je zranitelné už tím, že se spoléhá na časovou synchronizaci z GPS, nebo obecně GNSS. Při výpadku příjmu GPS (rušení, spoofing), tak se digitál rozpadne a jste bez vysílání. . . Analog nic takového nepotřebuje. Tak už kvůli tomu by bylo vhodné posilnit odolnost šíření R a TV signálu použitím alternativní technologii.
DVB-T i DAB jsou navíc náročné na energii? Na takovou blbost jste přišel jak? Vypnutí pár rozhlasových stanic v AM se vyrovnalo nákladům na celoplošný DAB+ Multiplex vysílající 16 stanic. Stejnětak DVB-T nebo dnes DVB-T2 vpodstatě s třetinovým příkonem oproti analogu odvysílá místo čtyř programů desetkrát víc obsahu.
K tomu, zda lidi mají nebo nemají potřebné přijímače, neexistují relevantní data. K dispozici jsou pouze data o maloobchodních prodejích nových radiopřijímačů a data o poslouchání rádií na různých distribučních kanálech. Ukončení AM vysílání ČRo ale nejspíš nevedlo k tomu, že by lidi odnesli přijímače do sběru, protože na střední vlně pořád vysílají některé jiné stanice (třeba Country Radio v Jihočeském kraji).
Z maloobchodních dat víme, že naprostou většinu nově prodaných radiopřijímačů stále tvoří ty analogové bez DAB+. Prodeje nových radiopřijímačů zároveň nejsou ve velkých objemech, což nasvědčuje spíš tomu, že domácnosti nemají důvod dosavadní přijímače vyhazovat, pokud nejsou vyloženě nefunkční. A z dat o poslechovosti víme, že poslech přes DAB+ využívá asi 20 procent lidí.
AM tuner je zároveň stále běžnou součástí analogových rádií na trhu, teď jsem například namátkou procházel nabídku největších prodejců a na výběr je řada modelů.
Mobilní síť při loňském výpadku v Praze i během posledních povodní v Jeseníkách postupně vypadla taky.
Moderní mobilní telefon navíc nevydrží déle než den nebo dva a nemá už ani FM. Takže během delší krize máte problém.
Lidé nemají přijímače, protože ČRo ukončilo vysílání už před lety. Ale rozumná náhrada tu moc není. Naštěstí takových krizí není zase tolik. Nicméně se stávají.
A budoucnost je tedy kde? Protože o tom je celý ten problém.
DVB-T, FM i DAB jsou relativně lokální a vysílače v případě lokálního výpadku (kraj) elektřiny vypadnou taky.
DVB-T i DAB jsou navíc náročné na energii.
Výhoda krátkých a delších vln byla v celoplošném pokrytí z větší dálky a v jednoduchém a energeticky nenáročném přijímači.
Vysílač a přívodní vedení už jsou minulostí, zůstaly pouze stožáry ve velmi neuspokojivém stavu s nutností masivních investic. Přitom ČR již má jako páteřní systém pro informování obyvatelstva vybudováno něco zcela jiného - JSVV. Naopak vysílání AM na všech úrovních v informování obyvatelstva vůbec nefiguruje. Ostatně v Evropě mají AM jako systém informování při krizových situacích pouze dva státy - Velká Británie - zde je to dáno historicky, též ukotvené legislativně. A Island, primárně pro pobřežní oblasti a pevninu nepokrytou mobilním signálem.
V tuto chvíli ano. To samé můžete říct (trošku to přeženu) i o armádě. K čemu ji platíme, když nejsou zrovna povodně, ani nic nebrání.
Ten vysílač je opravdu v tuto chvíli nepoužívaný. Je ovšem na státu, aby vytvořil nějakou strategickou koncepci a v ní řekl, jak si představuje nouzový komunikační systém. S dosahem i do sklepů, bunkrů, atd.
Jsou krátké a dlouhé vlny pořád užitečné? V tu chvíli by mohl říct, jestli potřebuje vysílač a organizovat třeba i nějaké testovací dny, kdy ho na chvíli zapne.
Čistě ekonomický argument u strategických staveb nestačí. Zbourat je lze snadno, ale pokud pak jejich potřeba nadejde, tak už je znovu snadno nepostavíte.
16. 7. 2026, 13:02 editováno autorem komentáře
Porovnavat to s vodovodem mi prijde malinko prehnane. Vodovody se pouzivaji a jejich prinos asi tezko muze nekdo zpochybnit. Tenhle vysilac uz nejakou dobu nevysila a svet se nezboril. Pro par lidi jsou mozna dva stozary hezka technicka pamatka, ale nevim jestli je ospravedlnitelne nacpat 200 mega jen do toho, aby to stalo jeste dalsich par let. Kdybyste byl rok bez vodovodu, bylo by to asi malicko horsi, nez kdyz pujdou k zemi dva nevyuzite stozary.
16. 7. 2026, 10:46 editováno autorem komentáře
Nikdo, je to stavba celostátního významu a žádné běžné regionální nebo obecní uskupení nemá prostředky na to, aby to koupilo a opravilo.
Stavby tohoto typu jsou v zájmu státu a nedají se vždy přepočítat na peníze. Stejně jako vodovody v obcích (jak už různé obce s hrůzou zjistily) nebo jakákoliv jiná obecná infrastruktura. Někdy se ta užitečnost projeví až časem... a pak už je pozdě.
Já v tuto chvíli neznám žádný státní plán nouzové komunikace k občanům, spíše mi to přijde, že se doufá, že běžné TV a FM stanice budou fungovat (nebo hůř.. DAB+) a elektřina pojede (protože studia samotná a taky rádií na AA je už málo).