Názory k článku
Od 2. srpna přichází povinné označování výtvorů umělé inteligence, přizpůsobit se musí řada firem

Čímž končí v EU možnost generovat AI filmové efekty pro zde natáčené filmy?
Jak budou označovány titulky v České televizi, vzniklé S2T aplikací (využívající AI)?

Přijde mi to, jako že (už zase) vyléváme s vaničkou i dítě, navíc ve chvíli, kdy ani ta voda není moc špinavá, protože s mytí se sotva začalo.

Fuj.

Pokud AI systém generuje nebo manipuluje text, obraz, zvuk nebo video, musí poskytovatel zajistit, aby výstupy byly technicky označené ve strojově čitelném formátu a detekovatelné jako AI generované nebo manipulované.
Co jiného je většina speciálních efektů?

Pokud AI obsah naplňuje definici deepfaku (podobá se existujícím osobám, místům či událostem a může se nepravdivě jevit jako autentický) musí osoba, která jej zveřejňuje, označit, že obsah byl uměle vytvořen nebo upraven.
Co jiného jsou virtuální herci ve scénách, kde nahrazují reálné herce?

Pokud AI systém generuje nebo manipuluje text, který je publikován za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, musí osoba, která jej zveřejňuje, označit, že text byl uměle vytvořen nebo upraven.
Co jiného jsou titulky vzniklé AI přepisem konverzace v reálném čase?

A co se tím vyřeší? U zvuku mi to nacpe nějaká binární data do souboru aby to bylo strojově identifikovatelné.. to proženu přes editor a nezůstane tam nic. To stejné u videa či obrazu. Pokud mi tam nacpou vodoznak, nebo tu hvězdičku tak ztrácí AI smysl a přestanu platit. Pokud budu muset já uvést, že to je udělané s AI, tak je to asi na stejné úrovni jako dodržování silničních přepisů. Každý to někdy nějak poruší a někdo si z toho nebude dělat hlavu vůbec.

Ne. Nijak. Mně zase přijde, že zase komentujete něco, o čem nic nevíte. Ani zprávičku jste si nepřečetl.

Buď označíte celý film (například v závěrečných titulcích) nebo budete muset neodstranitelným kódem vygenerovaným přímo použitým modelem označovat každou sekvenci.
To první je čirý formalismus a reálně nemá cenu něco takového vůbec vyžadovat na úrovni EU nažízení/zákonů, to druhé by reálně znesnadnilo či znemožnilo výsledek použít.

Rozumějte: já nezpochybňuji důvody, proč taková regulace vzniká. Ale přijde mi to opět jako řešení problému, který zatím ani pořádně nenastal, prostředky, které zdaleka neodpovídají jeho závažnosti. (Tedy porušení principu přiměřenosti.)

Pamatuji přechod od čistě optických efektů k těm počítačem vytvořených, před necelými padesáti lety (například Star Wars). Pamatuji i příchod onoho morphingu před 30 lety. Pamatuji příchod počítačem generovaných scén se zesnulými herci před cca deseti lety (například opět Star Wars). Každý ten přechod znamenal určité zvýšení kvality, každý ten přechod umožnil tvůrcům používat (či nadužívat) nové postupy v jejich uměleckém vyjádření.
Zhruba před rokem se objevila možnost nechat část scény vygenerovat umělou inteligencí. Je to opět určitý technologický předěl. Před sto lety (!) nechal Buster Keaton spadnout do propasti skutečnou lokomotivu (The General, česky Frigo na mačině, 1926). Po desítky let se - zejména z úsporných důvodů - podobné scény natáčely s různě velkými modely. Před padesáti lety přišla možnost pád nasimulovat v počítači. Dnes (obrazně řečeno) stačí, aby režisér nějakému tomu LLM řekl: ...a teď ta lokomotiva do té propasti spadne. Ušetří to spoustu peněz a výsledek bude lepší.

V čerstvém hitu Odyssea se Christopher Nolan velmi vyhýbá používání počítačových efektů - nemá je rád. Proto při dobývání Tróji vidíme z různých úhlů padat dvě věže (jedna se sklopí a druhá se zhroutí do sebe), ovšem sestříhaná je to tak, aby to vypadalo jako různá místa, různé časy. Pochopitelně by to šlo generovat v počítači - a pochopitelně to mohla připravit nějaká AI. (Jenže by to pak nebyla ta pravá filmařská zábava.)
Ten film se ale Elonu Muskovi nelíbil natolik, že chce zkusit natočit to znovu, po svém..Protože není (zatím) filmař, zcela určitě použije pro podstatnou část práce nějaký LLM na generování scén.

Sekvence pádu vlaku z dřevěného mostu trvala ChatGPT na jeden prompt ve free variantě asi 30 sekund, úprava na barevnější variantu dvě minuty. Záměrně jsem použil zcela nevhodný LLM.

Koukám, že jste ze školy pozapomněl kategorii řečnická otázka (která je téměř vždy vědomou manipulací) ;-)

Ta opatření se zcela jistě nedělají kvůli efektům ve filmech. Ale zatím to vypadá tak, že by to mohlo být na filmovou výrobu snadno aplikovatelné - a dovedu si představit, že mnohem snáz vymůžete pokutu z mnohamilionové produkce filmu, než z tisíců falešných anonymních podvodných reklam na internetu.
Ono viděl jsem to na vlastní oči přestalo platit už hodně dávno, nejpozději před 130 lety, kdy si Georges Méliès koupil filmovou kameru. Ani P. T. Barnum neváhal využívat iluzionisty při svých reklamních kampaních.
Ten problém rozhodně není nový. Změnila se míra, rozsah, ale samotný princip nikoliv. Lidé se prostě musí naučit, že ne každý jim předkládaný obsah je pravdivý. A pravidlo falešné je to, co je jako falešné označené je to prostě nenaučí. Místo, abychom je učili rozpoznat podezřelý obsah, učíme je pouze tupě kontrolovat jakési označení, přičemž zároveň uvalíme povinnost na neupřesněný počet zdrojů onoho obsahu.
Kvůli slušným lidem takové pravidlo vznikat nemusí, darebáci je nebudou respektovat. (Pamatuji dobu, kdy - přestože to nebyla zákonná povinnost! - na pracovišti kontrolovali a zaznamenávali, zda pracovník po příchodu hlasitě pozdravil: Čest práci, soudruzi. Možná proto mám k uzákonění pravidel, která každý slušný člověk stejně dodržuje, takový odpor.)

Jeden starý vtip popisuje nevěrnou ženu, která, přistižena manželem, se brání slovy: Tak věříš mně nebo svým očím?
Nemám rád, když mi někdo diktuje, čemu nemám věřit - a komu věřit musím.

V 99% si dovolím tvrdit, že nějaký vodoznak nevadí. A u zbytku se alespoň částečně eliminují situace, kdy se na základě vstupní fotografie dal dotyčný třeba zdiskreditovat. Například vytvořit, jak nějaký politik bere drogy a pak to dát do médií. A nemusí jít zrovna o politika.

tohle nařízení míří na ty, kteří ty zákony chtějí dodržovat. Nastavuje jasnou hranici, kdy třeba noviny mohou použít AI obsah, musí to ale vykřičet. Stejně tak jasně říká, že se AI obsah nesmí vydávat za pravý, " ikdyž by to ve skutečnosti takhle opravdu bylo, jen jsem nechtěl utrácet peníze na natočení", což začínají dělat někteří dokumentaristé.

U filmů to je očividný nesmysl, tam se žádný obsah za pravý nevydává, je to celé fikce už z podstaty. Ta informace může zůstat schovaná tak, že není vidět. Nařízení nemluví o tom, že nesmí jít odstranit či musí být s obsahem pevně svázaná. Ten, kdo daný obsah distribuuje za něj nese odpovědnost, to se převážně týká těch, kdo nejsou anonymní, náhodné falešné příspěvky na sociálních sítích to nejspíš nepostihne.

Odkdy nahozeny efekt treba morfing souvisi s AI? A vybral jsem umyslne efekt ktery se pouziva temer uz 30 let. Rozumite psanemu textu?

30. 7. 2026, 06:11 editováno autorem komentáře

Vyřeší se tím to, že nebude zdaleka tak snadné generovat deep-fake obsah. Bude tam několik vrstev ochrany, takže „prohnat to přes editor“ nebude stačit, abyste se toho označení zbavil. Ta metadata tam musí vkládat přímo nástroje AI, případné vámi vložené označení je až další vrstva.

proč končí? Vždyť to nařízení neříká vůbec nic o nemožnosti, jen takový obsah má být nějak označen (klidně v metadatech, někde).

Fuj!
- Nebo vám to osobně vadí, protože jste zvyklý bezostyšně lhát, jak ukazuje i tato diskuse, a tohle opatření je přesně proti takovým lhářům namířené?
Už mi tu jen chybí, abyste mne (stejně jako CAPTCHA a stejně, jako usoudili už i jiní) prohlásil za AI, protože dle dostupných kritérií nejsem člověk - a dožadoval se, abych své příspěvky patřičně označoval. ;D

Že může být informace v titulkách jsem sám psal.
Některé filmové/reklamní triky nelze běžně rozpoznat - už jen chytrý střih dovede divy, o kompozici záběru nemluvě.
Další možností manipulace je vytržení části z kontextu - též hojně používané.
Jak vidno, pro manipulaci obecenstvem je AI jen další z mnoha nástrojů. A troufnu si tvrdit, že to bylo mnohem nebezpečnější, dokud to nebylo tak snadno dostupné.

Stále si myslím, že snaha (v článku, mnou přečteném) tímto způsobem to regulovat není úplně dobrý nápad. Bojovat je potřeba proti manipulativním či lživým videím/obrázkům/zvu­kovým záznamům, nikoliv poškozovat nástroje, které z drtivé většiny produkují zcela nezávadný a užitečný obsah.
Také si (ze zkušenosti) myslím, že k excesům typu pokutujme filmovou společnost, že zapomněla uvést, že některé scény generovala AI prostě docházet bude. A je otázka, jak se pak k tomu ty filmové společnosti budou stavět - a pokud si vyhodnotí, že tu je riziko pokuty nebo zvýšených nákladů...
Zatím jste mne nepřesvědčil, že k něčemu takovému docházet nemůže. (Nařčení, že jsem článek nečetl, případně že lžu, mne ani nepřesvědčí, maximálně pobaví.)

Od kdy „musí označit použití“ znamená „končí možnost použití“?

Platí například to, že se musí označovat filmy nevhodné pro děti do 12 let, do 15 let. Znamená to, že se takové filmy přestaly v EU natáčet? Mimochodem, to označování podle věku platí i v USA a je to tam ještě přísnější. Označování obsahu generovaného AI už vyžadují různé soukromé firmy (třeba sociální sítě), a EU nebude zdaleka jediná, kdo to bude vyžadovat. Jestli to nevyžadují už teď brzy nepochybně začnou i další státy.

Celý problém je zase jen v tom, že je tu něco nového, co jste si totálně překroutil a ta vaše překroucenina se vám nelíbí. Řešení je jednoduché – přečtěte si pořádně zprávičku a nepřekrucujte to.

Vraťme se tedy k vaší otázce:

Čímž končí v EU možnost generovat AI filmové efekty pro zde natáčené filmy?

Podle vašich navazujících komentářů soudím, že to byla vědomá manipulace. Ptal jste se na něco, o čem víte, že to není pravda. Byla to lež zabalená do otázky, abyste se mohl bránit, že jste se přece jenom ptal. Je to tak?

To první je čirý formalismus a reálně nemá cenu něco takového vůbec vyžadovat na úrovni EU nažízení/zákonů, to druhé by reálně znesnadnilo či znemožnilo výsledek použít.
Jenže to nařízení se nedělá jenom kvůli AI afektům ve filmech.

Ale přijde mi to opět jako řešení problému, který zatím ani pořádně nenastal
Nastal a je to vážný problém. Kdybyste sledoval reálný svět místo vašich výmyslů, věděl byste to.

prostředky, které zdaleka neodpovídají jeho závažnosti
Závažnost je velmi vysoká, je to něco bezprecedentního, co nemá v historii obdoby. Poprvé v historii přestalo platit „viděl jsem to na vlastní oči“ jako potvrzení pravdy. Naopak zvolené řešení je velmi mírné, prakticky to jen zakotvuje to, co stejně každý slušný člověk dávno dělá.

Náhodné falešné příspěvky na sociálních sítích budou označené za generované/mo­difikované AI díky technickým opatřením – datům, která budou součástí generovaného videa nebo fotky. Ta data tam budou vkládat přímo AI nástroje, takže sociální síť si to akorát přečte. Provozovatelé AI navíc musí poskytovat službu, která u nahraného obsahu řekne, zda byl vytvořen s danou AI – na základě obsahu, ne jen na základě metadat. Takže i když někdo odstraní nějaké vrstvy zabezpečení ze samotného obsahu, pořád to odhalí tyto služby.

Jistě, nebude to neprůstřelné, půjde to obejít – ale to už bude vyžadovat nějako znalosti a úsilí. A to je přesně to, co lidé, kteří teď šíří na sociálních sítích falešná videa, nemají.

Co když si nechám od AI vygenerovat několik textů písničky na dané téma a pak napíšu vlastní písničku kde pár těch nápadů od AI použiju? Obdobně tvorba hudby, malování obrazů. Možná i u videa by se dal tento princip použít, nechám si od AI vygenerovat video a pak podle něj vytvořím scénu, rekvizity a kostýmy pro herce a video natočím klasickou kamerou. ;-)

1. Nemám pocit, že bych byl usvědčen ze lži. Už jen z toho důvodu, že šlo optavdu o řečnickou otázku, která měla vést k zamyšlení, zda tomu tak je či není - a vyprovokovala diskusi ad hominem. Ta pravidla se totiž nemají (dle článku) vztahovat na toho, kdo AI použije, ale přímo na ty AI produkty. (Tedy ty titulky jsou de-facto už vedlejší povinnost filmových společností, správně by měl být označený vygenerovaný obsah, tedy přímo ty záběry.) Moje obava je tedy primárně ta, že ty AI firmy - obvykle mimo EU - prostě nebudou chtít riskovat pokuty (že to nedělají správně nebo dodatečně) a prostě odmítnou tuto funkčnost v EU poskytovat. Sekundárně se bude EU vozit po těch filmařích.
   Nicméně: netvrdím, že to k tomu směřuje - jen se obávám. Jak vidíte, neschovávám se za otázku, ale za obavy - abych Vám trochu dodal munici. ;-)
2. Dokud to nebylo tak snadné, že si to může opravdu každý sám zkusit, bylo snadnější tomu podlehnout. Dnes už si spousta lidí řekne: To dokážu taky...!. Tedy: nebezpečnost se snížila.
3. Nevylhal, vyvodil z článku a ze zkušeností. Tohle můžete zpochybňovat, máte-li relevantní argumenty.
4. Povinnost označovat je uvalena na AI generátory, trdy nástroje. Podle mne je takový zásah jednoznačně možné považovat za vědomé poškozování výsledku - tedy i onoho nástroje.
5. Filmaři jsou hodně citliví na to, co lze kde jak dělat. Pokud by se naplnily obavy z prvního bodu, určitě by zvažovali, zda natáčet v EU (kde nedosáhnou na některé nástroje) nebo přenést produkci mimo EU.
6. Souhlasím: nepřesvědčujete. ;-)

Mám opravdu štěstí, že si můžu noční směnu krátit diskusí s Vámi. ;-)

Přeskočím ty části, kde mne osočujete a obviňujete, ty beztak slouží jen k dekoraci.

Sice to nemám exaktně statisticky doložené (a nejspíš ani Vy ne, pokud jste si nedělal rešerši), ale dovolím si polemizovat:
* Více zranění a úmrtí způsobených střelnou zbraní je rozhodně ve státech, kde je jejich držení regulováno.
* Více zranění způsobených automobily bylo v dobách, kdy jich jezdilo jen málo.
* Více spamu bylo v e-mailových schránkách v počátečních dobách.
* Více nesmyslům věřili lidé v dobách offsetového tisku.
Teď, než mne zase obviníte, že žiji v alternativní realitě, se nadechněte, a trochu zapřemýšlejte nad interpretací pojmu více.
Pokud totiž uvažujete v absolutních číslech, počtech, pak máte, samozřejmě, pravdu. Jenže ta čísla o oněch nebezpečích podávají jen částečnou, zkreslenou informaci.
Pro mne je mnohem zajímavější, jaké je to číslo ve vztahu k celku, jaký je to poměr.
Pokud bude v hypotetické zemi, kde má střelnou zbraň prakticky každý byť desetinásobně vyšší počet incidentů, než v zemi, kde se ke zbrani dostane jen jediné procento obyvatel, je v té první zemi desetkrát nižší pravděpodobnost zranění kteroukoliv z těch zbraní. Stejně tak je dnes nižší počet nehod ve vztahu k počtu aut.
V dobách offsetového tisku (což není tak dávno) lidé ochotně věřili kde čemu, jen protože to psali v novinách. (Odtud také rčení: Lže, jako když tiskne.) Ostatně, tenkrát ani nebyly možnosti si zprávy ověřovat z jiných zdrojů.
Úspěšnost spamu byla v dobách, kdy se s ním lidé teprve seznamovali, mnohem vyšší - i proto, že nebyly tak účinné antispamové filtry. Pokud někdo rozesílal spam, měl tenkrát mnohem vyšší šanci, že dorazí zamýšlenému příjemci.
Obdobné to bude i tou AI fake reklamou: na počátku musela být ta (procentní) úspěšnost mnohem vyší, než dnes. Jediný problém je, že to dohání kvantita.
Nicméně je potřeba likvidovat původce falešných zpráv - bojovat s tou kvantitou, nikoliv kvalitou.

Přeskočím ty části, kde mne osočujete a obviňujete, ty beztak slouží jen k dekoraci.
Ne, ty neslouží jen k dekoraci. Ty pojmenovávají podstatu problému – že si vymýšlíte a lžete, a z toho pak odvozujete závěry.

Sice to nemám exaktně statisticky doložené (a nejspíš ani Vy ne, pokud jste si nedělal rešerši), ale dovolím si polemizovat
Tak nepolemizujete, ale zjistěte si fakta. Jsou přesně opačná, než si myslíte.

Pokud totiž uvažujete v absolutních číslech, počtech, pak máte, samozřejmě, pravdu.
No vidíte. A my se tu bavíme o absolutních číslech. Protože to, jestli někdo uvěří deep fake videu, závisí především na absolutním počtu těch videí. Ne na relativním počtu těch videí –vůči čemu vlastně?

Pokud bude v hypotetické zemi, kde má střelnou zbraň prakticky každý byť desetinásobně vyšší počet incidentů, než v zemi, kde se ke zbrani dostane jen jediné procento obyvatel, je v té první zemi desetkrát nižší pravděpodobnost zranění kteroukoliv z těch zbraní.
Jenže ono to bude přesně naopak. Protože čím více lidí má zbraň, tím větší podíl vlastníků zbraně budou lidé, kteří s ní neumí zacházet, špatně ji zajistí a podobně. Takže bude docházet k většímu množství nehod.

V dobách offsetového tisku (což není tak dávno) lidé ochotně věřili kde čemu, jen protože to psali v novinách.
Jo, jenže v těch novinách byl docela přísný výběr toho, co tam napíšou. V porovnání s tím, jaké nesmysly dnes publikují jednotlivci na internetu. Přičemž spousta lidí tomu věří úplně stejně, jako kdyby to psali v novinách. Jednak se některé weby šířící dezinformace tváří jako noviny, jednak spousta lidí očekává od druhých jen dobrý úmysl a přistupují k těm zprávám „přece by si to někdo jen tak celé nevymyslel“.

Úspěšnost spamu byla v dobách, kdy se s ním lidé teprve seznamovali,
Jenže já jsem psal o době, kdy žádný spam neexistoval.

na počátku musela být ta (procentní) úspěšnost mnohem vyší, než dnes
Jenže procentní úspěšnost je absolutně nezajímavá. Když se u nás Rusko snaží ovlivnit volby, nezáleží na tom, kolik procent z vytvořených deep-fake videí uspěje. Záleží na tom, kolik voličů ovlivní.

Nicméně je potřeba likvidovat původce falešných zpráv - bojovat s tou kvantitou, nikoliv kvalitou.
Snažím se vaše falešné zprávy vyvracet, ale jak vidíte, máte tuhý kořínek.

Pak to není obsah generovaný AI, ale obsah inspirovaný obsahem vytvořeným AI. Nehrozí, že tímhle způsobem vytvoříte věrohodné video, ve kterém bude váš neoblíbený politik zobrazen, jak zabíjí štěňátka.

Koukám, že jste ze školy pozapomněl kategorii řečnická otázka (která je téměř vždy vědomou manipulací) ;-)
Ne, řečnická otázka neznamená, že napíšete lež, kterou zaobalíte do otázky.

Ale zatím to vypadá tak, že by to mohlo být na filmovou výrobu snadno aplikovatelné - a dovedu si představit, že mnohem snáz vymůžete pokutu z mnohamilionové produkce filmu, než z tisíců falešných anonymních podvodných reklam na internetu.
Tak si také zkuste představit, že tvůrce filmu prostě dá do závěrečných titulků informaci, že byla použita AI. Stejně jako tam dává informaci o product placementu. To vás tak jednoduchá věc nenapadla? A když se zase budete vymlouvat, že napadla – tak o čem celou dobu píšete?

Ono viděl jsem to na vlastní oči přestalo platit už hodně dávno, nejpozději před 130 lety, kdy si Georges Méliès koupil filmovou kameru. Ani P. T. Barnum neváhal využívat iluzionisty při svých reklamních kampaních.
Nikoli, kamera na tom nic nezměnila. Dubléry bylo možné rozpoznat, stejně jako kamerové triky. Možná to nedokázal poznat každý, ale to nebylo možné ani předtím – různé optické iluze nebo selhání lidského mozku existovala odjakživa. Ale pořád to bylo možné eliminovat tím, že se na to podívalo víc lidí. Ale výtvory AI jsou už tak dokonalé, že už je nerozpoznají ani odborníci.

Lidé se prostě musí naučit, že ne každý jim předkládaný obsah je pravdivý.
Tohle spousta lidí chápe. Jenže ještě před dvěma roky bylo možné falešný obsah rozpoznat. Dnes to možné není.

A pravidlo falešné je to, co je jako falešné označené je to prostě nenaučí.
Taky nikdo takové pravidlo nevytváří.

Místo, abychom je učili rozpoznat podezřelý obsah,
To je nesmysl. Podezřelý obsah je ten, který nesouhlasí s vaším světonázorem. Jenže on může být pravdivý. Ale jak to zjistíte, když ho hned odmítnete? Na druhou stranu nemůžete detailně zkoumat každý falešný obsah, když je tak snadné ho vytvořit.

učíme je pouze tupě kontrolovat jakési označení
Tak to lidi neučte. Nikdo jiný, než vy, je to učit nechce.

přičemž zároveň uvalíme povinnost na neupřesněný počet zdrojů onoho obsahu
No a co? To je naprosto normální.

Kvůli slušným lidem takové pravidlo vznikat nemusí, darebáci je nebudou respektovat.
Zase lžete. To, co popisujete, není to opatření EU, o kterém je zprávička. Je to nějaký váš výmysl. A vy to dobře víte.

Pamatuji dobu, kdy - přestože to nebyla zákonná povinnost! - na pracovišti kontrolovali a zaznamenávali, zda pracovník po příchodu hlasitě pozdravil: Čest práci, soudruzi. Možná proto mám k uzákonění pravidel, která každý slušný člověk stejně dodržuje, takový odpor.
Jak to souvisí s celou diskusí? Vůbec nijak. Něco jste si vymyslel, z toho svého výmyslu jste volnou asociací přešel k této vzpomínce – a snažíte se ty negativní emoce, které vyvolává ona vzpomínka, nalepit na AI Act. Takže klasický postup dezinformátora a profesionálního lháře, který počítá s tím, že i když se předloží fakta a ukáže se, že jste lhal, ten stín podezření už zůstane.

Celou dobu se tváříte, že popisujete nějaké problémy. A když to začneme rozebírat, tak se ukáže, že jsou to vlastně jen vaše lži, výmysly a konstatování triviálních věcí, které žádné problémy nezpůsobují. Tak k čemu vaše komentáře jsou? Jste proruský troll, který má za úkol vytvářet dojem spousty problémů, i když žádné neexistují?

Nebo vám to osobně vadí, protože jste zvyklý bezostyšně lhát, jak ukazuje i tato diskuse, a tohle opatření je přesně proti takovým lhářům namířené?

Že může být informace v titulkách jsem sám psal.
Až po té, co jste byl usvědčen z toho, že lžete: „Čímž končí v EU možnost generovat AI filmové efekty pro zde natáčené filmy?“

A troufnu si tvrdit, že to bylo mnohem nebezpečnější, dokud to nebylo tak snadno dostupné.
To by mne zajímalo, jak jste na něco takového přišel.

Stále si myslím, že snaha tímto způsobem to regulovat není úplně dobrý nápad.
Kdybyste si to myslel na základě faktů, bylo by to v pořádku. Jenže vy si něco vymyslíte a vylžete, na základě toho dojdete k nějakému závěru. Pak vám to dokážu, že jsou to lži a výmysly, vy to uznáte – ale setrváte na stejném závěru.

nikoliv poškozovat nástroje
K žádnému poškozování nástrojů nedochází.

A je otázka, jak se pak k tomu ty filmové společnosti budou stavět - a pokud si vyhodnotí, že tu je riziko pokuty nebo zvýšených nákladů...
Budou se k tomu stavět úplně stejně, jako ke všem ostatním povinnostem, které mají. Kolik filmových společností už se stáhlo kvůli povinnosti označovat producet placement nebo filmy nevhodné pro děti? Přitom to klade na ty filmové společnosti daleko větší nároky.

Zatím jste mne nepřesvědčil, že k něčemu takovému docházet nemůže.
Já vás o tom také nepřesvědčuju. Ono k tomu totiž docházet může. Akorát to riziko je tak zanedbatelně malé, že vůbec nemá smysl to řešit.

Nemám pocit, že bych byl usvědčen ze lži.
Napsal jste něco, o čem jste později sám uznal, že to není pravda. Co byste chtěl víc?

Už jen z toho důvodu, že šlo optavdu o řečnickou otázku, která měla vést k zamyšlení, zda tomu tak je či není
Pak ale nevíte, co je řečnická otázka. Protože od faktů uvedených v článku k tezi předkládané ve vaší řečnické otázce vede několik mezikroků, které jste nepopsal, a některé z nich jsou nepravdivé, některé nesmyslné. Takže jediné zamyšlení, k čemu to vedlo, bylo: „Co to sakra mele za blbosti? Nečetl článek, vědomě lže, nebo je jenom tak mimo?“

Moje obava je tedy primárně ta, že ty AI firmy - obvykle mimo EU - prostě nebudou chtít riskovat pokuty (že to nedělají správně nebo dodatečně) a prostě odmítnou tuto funkčnost v EU poskytovat.
Pokud máte nějakou obavu, musíte ji explicitně formulovat. Zejména vy. Protože vaše obavy obvykle vycházejí ze smyšlenek a neznalosti fungování tohoto světa. Takže nikdo jiný nemůže zreplikovat, jakým myšlenkovým pochodem jste k té obavě došel.

prostě odmítnou tuto funkčnost v EU poskytovat.
Komu pak budou poskytovat své služby? Africe? Protože obdobná opatření budou i v dalších státech. Stejně jako mají další státy třeba ochranu osobních údajů nebo přístup k sociálním sítím.

Dokud to nebylo tak snadné, že si to může opravdu každý sám zkusit, bylo snadnější tomu podlehnout. Dnes už si spousta lidí řekne: To dokážu taky...!. Tedy: nebezpečnost se snížila.
Kam na tohle chodíte? Kde je víc zranění a úmrtí způsobených střelnou zbraní – tam, kde může mít střelnou zbraň prakticky každý, nebo tam, kde je to regulované? Kdy je víc zranění a úmrtí způsobených autem – teď, když auto řídí skoro každý, nebo před sto lety, když auto byla vzácnost a řídili je v drtivé většině případů ti, kteří to uměli? Kdy bylo v cílových schránkách víc spamu – před třiceti lety, když byl přístup k internetu vzácnost, nebo dnes, kdy spam může snadno rozesílat každý? Kdy lidé věřili většímu množství nesmyslů – v době, kdy nejmasovější médium byl offsetový tisk, nebo v době blogů a později sociálních sítí, kdy může jedním kliknutím publikovat úplně každý?

Nemohl jste si před tím, než jste napsal takový nesmysl, udělat takovou malou rešerši a dát dohromady pár věcí, kdy se nějaká technologie dostala z rukou odborníků do rukou laiků, a ověřit si, které potvrzují vaši teorii a které ji vyvrací? Snad by vás trklo, že když ji všechny příklady vyvrací, že je ta teorie asi špatná.

vyvodil z článku
V článku se ale nepíše nic o tom, že by skončila možnost v EU generovat AI filmové efekty. To jste si vy vylhal – ta možnost dál existuje.

ze zkušeností
Problém je, že vaše zkušenosti nejsou z tohoto světa.

Filmaři jsou hodně citliví na to, co lze kde jak dělat.
Jenže pro filmaře se prakticky nic nemění.

Pokud by se naplnily obavy z prvního bodu
Jenže to nejsou obavy. To jsou výmysly v rozporu s realitou.