Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) vyhlásil výzvu k podávání návrhů na členy Rady Českého rozhlasu a Rady České televize. V rozhlasové radě jsou aktuálně dvě neobsazené pozice, v televizní jedna. Lhůta pro přihlášky vyprší v úterý 3. února 2026.
Předchozí sněmovna nedokázala na uvolněná místa nikoho zvolit. Kontrolní orgán České televize je nekompletní od 28. června 2024, kdy skončilo funkční období Vladimíra Karmazína. Místo zákonem určených osmnácti členů jich má aktuálně jen sedmnáct.
Radě Českého rozhlasu chybí jeden člen už od 30. května 2024, kdy vypršel mandát Zdeňka Mahdala, a další pak od 13. března 2025, kdy skončilo funkční období Jana Krůty. Ze zákona má rozhlasová rada mít devět členů.
Kandidáti do mediálních rad se nemohou hlásit přímo. Musí je navrhnout některá z organizací, které jsou k tomu oprávněné. V době podání návrhu musí existovat už alespoň 10 let a představovat kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.
Podrobnosti k náležitostem přihlášek jsou na webu Poslanecké sněmovny. Výzvu k podávání návrhů na kandidáty do Rady Českého rozhlasu najdete zde, výzvu k podávání návrhů na kandidáta do Rady České televize najdete zde.
Doručené návrhy zkontroluje sněmovní Výbor pro mediální záležitosti. Poslanci z tohoto výboru zpravidla pořádají také veřejné slyšení všech zájemců. Po něm odhlasují předvýběr uchazečů, z jejichž jmen sestaví finální kandidátky. Podle zákona bude tento předvýběr tvořit počet kandidátů odpovídající trojnásobku volných míst, na seznamu tedy zůstanou tři finalisté do Rady ČT a na neobsazené pozice v Radě ČRo bude na výběr ze šesti finalistů.
O tom, zda a kdo bude nakonec do rad zvolen, rozhodnou poslanci v průběhu březnové schůze sněmovny. Hlasovat budou tajně, pokud neodhlasují jiný postup. V případě, že kandidáti získají potřebný počet hlasů, ujmou se mandátů na následujících šest let.
V průběhu roku 2026 vyprší mandáty dalším členům Rady České televize zvoleným v době koronavirové pandemie. Na konci března vyprší mandáty Romana Bradáče a Jiřího Šlégra, na konci května například Pavla Matochy nebo Luboše Xavera Veselého.
Na konci května vyprší také mandát Ladislava Mrklase, jehož sněmovna v roce 2022 vybrala na místo po odvolané Haně Lipovské. Jeho funkční období je proto zkrácené na dobu původního mandátu odvolané radní.
Podobná situace je u radního Tomáše Řeháka, jehož sněmovna sice zvolila v roce 2023, jeho mandát ale vyprší už na konci března 2026, protože nahradil původně zvoleného ekonoma Pavla Kysilku, jenž se funkce vzdal.
Letos tedy aktuální sněmovní většina rozhodne o obsazení hned sedmi postů z celkových osmnácti.
V březnu kromě toho končí mandát člena Rady Českého rozhlasu Marka Pokorného, jeho nástupce ovšem vybere Senát. V září vyprší funkční období rozhlasového radního Ondřeje Matouše, o jeho nástupci rozhodne sněmovna. Volba členů mediálních rad je ze zákona rozdělena mezi obě komory parlamentu, přičemž poslanci vybírají vždy dvě třetiny členů a senátoři zbývající jednu třetinu.
