Michal Pěchouček dnes oficiálně nastupuje do rektorské funkce na ČVUT a zároveň s tím představuje svůj tým. Mezi prorektory se nově řadí kromě dříve avizovaného Jakuba Nešetřila také mimo jiné Ladislav Krištoufek, specialista na kryptosvět a dosavadní prorektor Univerzity Karlovy, který patří k nejcitovanějším vědcům na světě. Zvnějšku pochází celá polovina prorektorů, což je podle ČVUT historický unikát.
V týmu je také Lenka Burgerová, někdejší prorektorka Technické univerzity v Liberci, Pavel Ripka, bývalý děkan Fakulty elektrotechnické, Tomáš Svoboda, bývalý vedoucí Katedry kybernetiky na Fakultě elektrotechnické, nebo bývalý zástupce proděkana pro vědeckovýzkumnou činnost na Fakultě stavební Jan Zeman.
„ČVUT pod mým vedením by se mělo stát technickou univerzitou první volby v našem regionu,“ představuje si Pěchouček. Chce přitom využít svých zkušeností z byznysu i roků působení na ČVUT. „Během následujících let chci univerzitu řídit tak, aby se dostala mezi sto nejlepších technických univerzit světa, podle žebříčku QS World University Ranking by Subject: Engineering and Technology. Pro srovnání, nyní je na 189. místě,“ říká.
Prvním krokem vedoucím k naplnění mise nového rektora je zahájení programu pro excelentní mladé vědce a vědkyně ČVUT Starting Grant. Cílem je podpořit začínající akademiky se zahraniční zkušeností a špičkovými výsledky, aby zahájili svou samostatnou vědeckou dráhu právě na ČVUT. Do programu se už mohou hlásit a pokud uspějí, získají až čtyři miliony korun ročně po dobu tří let. Peníze jsou určené k založení výzkumné skupiny, kterých může vzniknout až deset.
„Cílem je získat pro univerzitu nejlepší mladé vědce a vědkyně a pomoci jim naplno rozvinout jejich potenciál. To se vyplatí nejen ČVUT, ale i celé společnosti,“ věří Zeman.
Podle ČVUT je součástí změn také snaha systematicky odstraňovat bariéry, které brání plnému zapojení talentovaných lidí do výzkumu, včetně těch souvisejících s rodičovstvím.
ČLÁNKY DO MAILU