Vlákno názorů k článku
Policie zveřejnila video z posledních vteřin před nehodou autonomního auta Uberu
od A.S. Pergill - Tady si dovoluji nesouhlasit. Lidské oko je pořád...
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Tady si dovoluji nesouhlasit. Lidské oko je pořád kvalitnější než videokamery (a zejména šunty, které ta, podle kvality videa mají). Řidič by ji postřehl periferním viděním (tedy, pokud by zrovna nemobiloval nebo se nevěnoval něčemu jinému) a začal by s předstihem přibržďovat. Navíc by asi strhl volant, což pro střet s autem vhodné není, ale chodec má při šikmém nárazu více šancí.
Prostě je to jakási beta verze, která by se měla testovat a vylepšovat na zkušebních drahách s figuranty a plastovými modely ještě celá léta, a ne to pouštět rovnou do ostrého provozu.
-
JT (neregistrovaný)
To je bohužel keketismus co je třeba zlikvidovat, pokud někdo vleze před rozjetý auto , je mu houby platný že má přenost nebo ne a u soudu taky. Jasně , řidič si nejspíš pujde sednout ale to není správně. Kolik lidí leze do křižovatek slyší li sirénu ? Vlečeme dvě auta .. lidi jsou schopný nalézt i do té dvoumetrové mezery mezi auta spojená lanem... to je čistý Darwin. Máte pravdu, soudy to bohužel vidí jinak.
-
mark5165 (neregistrovaný)
To je samozřejmě správný technický postřech, lidaru je přece ŠUMÁK nějaká viditelnost a neřeší to zda má člověk na sobě reflexní bundu nebo je v černé kápi ... lidar ji měl registrovat bez problémů, pokud tedy uber neudělal stejnou ptákovinu jako kdysi Tesla a nevsadil jen na poloslepé/oslnitelné kamery.
-
Karel (neregistrovaný)
Lidar tohle nerozezná. Jestli je to člověk, zvíře velké jako člověk, spadlý strom nebo porouchané auto. A ono je to dost jedno, auto má začít okamžitě brzdit.
Navíc mám pocit, že jste nikdy žádné zvíře nesrazil. Ono je vážně lepší vzít to do škarpy, než napálit to do divočáka. A do jelena už to opravdu nechcete, protože ten vám vletí oknem do auta a z toho bývají ošklivé smrťáky. Pravdu máte leda tak u těch zajíců a koroptví, ale i tam je lepší spomalit.
-
Karel (neregistrovaný)
Přesně. Byly tam lampy, kolo bylo bílo-růžové, paní měla bílé boty a světle modré kalhoty. Pokud řidiče neoslnilo protijedoucí auto, není šeroslepý nebo nemá jinou vadu zraku, tak ji musel vidět na desítky metrů daleko. Tohle prostě nebyl opilec v černém v zatáčce. Kamera to samozřejmě nedá, ta nemá takový expoziční rozsah jako lidské oko. Proto na kameře jen svítí pár bodů a zbytek je černý.
Ještě bych připustil extrémně špatně nastavené světlomety. Pokud jsou přepálené a svítí těsně před auto, tak to může oslnit i samotného řidiče. Jenže tak bude jezdit málokdo, protože je vážně strašně nepříjemné, když v noci nevidíte nic než kruh světla 20 metrů před vámi, to pak do zatáček jedete poslepu.
-
Karel (neregistrovaný)
Co jsem změnil zaměstnání a pracuji teď v centru, tak mě až mrazí kolik těch sebevrahů skákajících pod sanitky a požární vozy je. Prostě mají na semaforu zelenou, tak jdou. Auta musí sanitce dát přednost, ale chodci zjevně ne. Sanitka počká, chodec má přednost, protože jinak mu přeci padne červená a on nemá čas čekat další minutu na zelenou, no ne?
A to jsem si dřív myslel, že pro sanitky jsou největší brzdou ucpané ulice. Teď už si to nemyslím, protože mezi auty se protáhnou, ale na křižovatkách vždy stojí, dokud si chodci nepřejdou. A nejlepší jsou ti, co dojdou do poloviny přechodu, pak se zastaví, otočí se na houkající sanitku a stojí a čumí. V autoškole nám říkali, že srny apod. když je v noci na silnici osvítíte, tak často neutíkají, ale naopak stojí a koukají. Zjevně ten reflex mají i lidé. Když jsem to viděl poprvé, tak jsem si vybavil tu fotku z povstání na náměstí Nebeského klidu. Akorát tam místo číňana stojícího před tankem byl postarší pán stojící před požárním autem. Tašku měl a nechtěl se hnout.
-
ddfsdfsd (neregistrovaný)
jasne ze po bitve je kazdy general ale i na tom spatnem videu je ta zenska pri trose snahy videt cca 3-4 vteriny pred narazem - ted ho nemuzu akutne najit ale v zahranici si dali praci s frame by frame analyzou... a ano, chapu, ze tohle asi neni mozne u bezneho ridice za bezneho provozu
ale tady jde proste o nekolikavrstve selhani.....
to auto proste neudelalo vubec nic
to auto ani nepredpoklada takovou situaci, coz zodpovednejsi ridic ano
pravd. spatne serizena svetla
cuza za volantempokud byste na te silnici byl vy, asi byste chtel v nejhorsim tuto loterii - ale vam se to samozrejme stat nemuze
nevim proc, ale mam pocit, ze mate hobby prejizdet zvirata - tak s tim prosim prestante
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Pokud není řidič šeroslepý (a pak by asi neměl dostat řidičák vůbec, nebo jen na řízení ve dne), tak má periferie sítnice (a tudíž i zorného pole) vyšší citlivost na světlo (což je dáno rozložením citlivějších. ale černobíle pracujících tyčinek s maximem na periferii a méně citlivých, ale barvy rozeznávajících čípků v centru sítnice, na tzv. žluté skvrně). Takže periferním viděním za téměř absolutní tmy můžete postřehnout nějaké objekty, a když se na ně podíváte zpříma (přesunete je do centra zorného pole), tak vám zmizí. Tento fenomén je popsán i ve slušnějších učebnicích fyziologie smyslů.
Jinak jsem kdesi četl, že autonomní auta si "nemají hrát na boha" a např. rozhodovat o tom, koho na tom přechodu smetou, když to neubrzdí (což asi ne vždy je ok). A pokud nejsou tato zařízení s to se stoprocentní jistotou rozpoznat zvíře od člověka (což zřejmě nejsou), tak by vůbec neměla nějak "rozlišovat mezi potenciálními cíli kolize".
A ten záznam zcela jednoznačně ukazuje, že auto svou roli v podstatě nezvládlo, protože lidský řidič by brzdil a uhýbal.
To, že nereagovala dáma, která v tom autě seděla na postu pátého kola u vozu, je vcelku logické. Nehledě na tom, že je otázka, zda vůbec zareagovat mohla, tj. jak dlouho trvá dialog s autem ve stylu "Opravdu chceš přepnout na ruční řízení? Jestli ano, stiskni A, jestli ne, stiskni N", "Potvrď že jsi si vědom, že odteď zodpovídáš za všechny nehody" atd.
A Darwinovu cenu dostala před pár lety dáma, které řekli, že tempomat je cosi jako autopilot, a tak pustila volant a šla si za jízdy "s autopilotem" do vnitřku karavanu uvařit kafe. -
mexiko (neregistrovaný)
Ikdyž na záznamu paní s kolem nejde vidět dříve, než si na ni posvítí reflektory, ale to je spíš nekvalitním záznamem kamery, protože paní přecházela kousek od pouliční lampy.
Jde poznat, že neodhadla situaci a nestihla přejít silnici, ale průměrný řidič by se ji vyhnul, nebo alespoň následky by nebyly tragické. -
fd (neregistrovaný)
Jiste mr jirsak, jiz si bezim koupit vuz, ktere srazi vse co se na silnici objevi, protoze to neni zrovna vyhodnoceno jako clovek. Ten vuz mel nejmene 5, spise ale 10s na naprosto bezproblemove zastaveni, alternativne dostatek prostoru na manevr ktery by se stretu zcela vyhnul. Coz by tak nejak kazdy pricetny clovek ocekaval ze ten vuz udela. A ne ze srazi divocaka a necha se cely znicit proste proto, ze divocak neni clovek a netreba to preci resit.
Dotycna v aute se rizeni nevenovala z proste duvodu - bylo ji receno ze se vuz ridi sam. Vy snad v autobuse ridite nebo spolehate na ridice? Neni v tom zadny rozdil. Libovolny ridic vuz skutecne ridici by minimalne zacal brzdit, a to nejpozdeji v okamziku, kdy se dotycna objevi na zaznamu kamery coz je cca 2s do stretu, protoze clovek by ji v ten okazik uz nemene 1-2s videl.
-
Niemand (neregistrovaný)
"Pokud není řidič šeroslepý (a pak by asi neměl dostat řidičák vůbec, nebo jen na řízení ve dne), tak má periferie sítnice (a tudíž i zorného pole) vyšší citlivost na světlo (což je dáno rozložením citlivějších. ale černobíle pracujících tyčinek s maximem na periferii a méně citlivých, ale barvy rozeznávajících čípků v centru sítnice, na tzv. žluté skvrně). Takže periferním viděním za téměř absolutní tmy můžete postřehnout nějaké objekty, a když se na ně podíváte zpříma (přesunete je do centra zorného pole), tak vám zmizí. Tento fenomén je popsán i ve slušnějších učebnicích fyziologie smyslů."
Jen bych doplnil, že tenhle princip (samozřejmě bez podrobného biologického upřesnění z dnešního pohledu, jak jste jej uvedl vy) znali už minimálně ve středověku japonští ninjové, kteří samozřejmě byli cvičeni i na akce v noci. Pokud chtěli něco dobře vidět v noci, měli se dívat kousek nad pozorovaný objekt/cíl a lehce hýbat očima ze strany na stranu, čímž se právě aktivuje vámi popsaný princip.
-
Karel: Není to jedno. Auto má sice začít okamžitě brzdit, ale tím to „jedno“ končí, protože pouze brzděním se ta situace nezachrání. Pokud se jedná o člověka, mělo by se auto pokusit o úhybný manévr – takový, kterým neohrozí vážně posádku, ale který může vést třeba ke zranění posádky. Pokud se jedná o zvíře, mělo by být prvotní bezpečí posádky – a pokud by úhybný manévr mohl vést ke smyku nebo k boční srážce s tím zvířetem, je pořád lepší se zvířetem se srazit čelně. Vzít to do škarpy je lepší jedině tehdy, pokud si tím výrazně prodloužíte brzdnou dráhu a tedy mnohem více zpomalíte (a autonomní auto pravděpodobně bude schopné v takovém případě zůstat na silnici, pokud mu v tom nezabrání nějaké poškození – nebude v šoku a bude schopné dál se řídit). Pokud máte na výběr ve stejné rychlosti napálit divočáka nebo do škarpy, je samozřejmě lepší ten divočák, protože škarpa je pevná překážka, která vás zastaví na místě.
O tom, že je lepší zpomalit, není sporu – ale z toho videa není patrné, zda se o to auto pokusilo, protože video končí příliš brzy po objevení překážky. Řídící systém auta sice reaguje podstatně rychleji, než člověk, ale brzdový systém reaguje pořád stejně.
-
Průměrný řidič by se jí nevyhnul, protože manévr auta řízeného průměrným řidičem by začal zhruba v okamžiku nárazu. Reakční doba průměrného řidiče je kolem jedné sekundy, a to se ještě týká té nejjednodušší možné situace, kdy řidič jednoznačně rozpozná nebezpečí a začne brzdit. V tomto případě by průměrný řidič reagoval ještě později, protože by mu trvalo vyhodnotit situace a rozhodnout se, jakým způsobem zareaguje.
-
Periferním viděním by ji člověk postřehl za dne. Autonomní auto má senzory i mimo oblast viditelného spektra, takže mělo větší šanci, že chodkyni zaznamená, než člověk. Otázka ovšem je, jestli to auto chodkyni vyhodnotilo jako člověka, kterého by také mělo chránit. Jestli objekt nevyhodnotilo třeba jako zvíře, které je lepší obětovat v zájmu bezpečnosti posádky, pro kterou je lepší čelní srážka než boční náraz.
Ta betaverze řídí bezpečněji, než lidští řidiči, takže to testování v ostrém provozu bezpečnost zvyšuje. Ostatně v tom autě seděla řidička a zasáhnout nedokázala – ano, evidentně se dění na silnici moc nevěnovala, ale to je pro lidské řidiče běžné. Takže je sice možné, že dobrý zkušený řidič, pokud by měl štěstí, by dokázal zmírnit následky té srážky, akorát že to by bylo jako výhra v loterii.
