Chápu to jako rozumný způsob, jak umožnit divadlům, která vláda cíleně zabíjí, aby se aspoň nějak dostala k divákům a měla šanci přežít.
Na druhou stranu je to vykuchání obsahu a smyslu divadelního představení a jeho ohnutí do naprosto nepřirozeného digitálního světa. Chraň nás Pánbůh, aby se to stalo standardem, který bude sloužit jako alibi pro omezování klasického divadla.
Virtuální realita je to egoistické, asociální a konzumní medium, které popírá společenský a kulturní rozměr klasického divadelního představení.