Já se s tím mordoval skoro dva dny. Vždy po přihlášení přes NIA (e-občanka) mě to nechalo všechno vyplnit a pak uložení skončilo chybou. Až jsem zkusil přihlášení přes datovou schránku, a tam to prošlo.
Pravděpodobná příčina: moje adresa v občance (město - městská část) je jiná, než v registru adres (město - katastrální území). Např. Brno-střed a Brno-Trnitá, Brno-sever a Brno-Soběšice. V Praze je tohle taky.
Projeví se to třeba i při vyplňování DPFO, když tam jdete těmito způsoby - jeden vám dá neplatnou adresu.
Není nad konzistentní číselníky státní správy, že?
1) Vy znáte zadání, že tam požadavek na našeptávání adres bylo? Většinou zadání opravdu takto konkrétní nejsou.
2) A jak teda funguje našeptávač Google nebo Seznamu? Zázrak?
Posbírat těch pár údajů od 10 milionu lidí není žádná big data aplikace. Projekty na této úrovni dělají studenti ve třetím ročníku na zápočet. V jiných zemích to zvládli posbírat všechno za jeden den.
Databáze adres pro našeptávání může být přímo na web serveru (se celá vleze do RAM), vůbec není nutné kvůli tomu dělat dotazy po síti. Stačí ji jednou za čas celou zaktualizovat.
To byva casto. V Praze jeste vice. Divil jsem se, kdyz se za me nejdele trvajici prace v jedne firme - cca 7let zmenila 3x mestska cast toho sameho domu ( cedule se ale menila jen 2x ;)
Nastesti pozitivne musim hodnotit to, ze scitani nespojovalo PSC s identifikatorem kraje/obce/mestske casti. PSC samozrejme neni vubec jednoznacnym identifikatorem mista a nemelo by byt ani pomocnym identifikatorem. Mozna jen doplnkovym.
31. 8. 2021, 11:03 editováno autorem komentáře
To jo, ale problém je, že aplikace získala moji adresu z NIA a pak ji považovala za špatnou - ale nikde se to nedalo opravit. A to bez vysvětlení.
Jako třeba "vaše adresa Lovecká 3, Brno-Soběšice není v číselníku" nebo tak něco (protože v jejich číselníku je Brno-sever).
31. 8. 2021, 11:33 editováno autorem komentáře
Ono je to skutečně groteskní, jak se ČSU pokouší oddalovat ještě dalšími posudky (za které musí draze platit) přiznáním faktu, který byl zřejmý už od začátku, ještě předtím než se ta chyba projevila - už jen tím že ta funkce v programu byla k dispozici.
Ta chyba prostě nebyla v nějakém špatném naprogramování, ale už v samotném požadavku té zmíněné funkce - našeptávači adres. v zadání zákazníka (tedy úřadu, státu) Ono totiž, prakticky každý kdo trochu rozumí síťovým aplikacím, by musel okamžitě takový požadavek zákazníka odmítnout - protože taková funkce musí přetížit systém (dotazování se do db serveru po každém stisku klávesy ) zákonitě a vždy, sama o sobě.
Tudíž, z tohoto pohledu je jistě viník znám, a jméno dotyčného "úředniho činitele", co se pod ten požadavek podepsal, se dá jistě dohledat.
vzhledem k tomu, že dodavatel nejspíš takový požadavek akcepoval (když se ho snažil naprogramovat), problém bych v tom neviděl.
I Seznam při zadávání výsledků našeptává a to má řádově vyšší návštěvnost stabilně než měl tenhle formulář. Udělat našeptávač pro 10 mio lidí je dneska už jen problém v penězích a ne technologiích.
Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby celý ten audit stál víc, než kolik pomocí něho vymůžou z OK systému.
To je dost možné, ale kdyby ho neudělali, tak by se naopak některý z úředníků na ČSÚ mohl dopustit trestného činu. Navíc smluvní pokuty jsou příjmem státního rozpočtu, ČSÚ z toho nebude mít ani korunu.
webservery byly v Azure, databázový server byl u státu jako dedikovaném HW. Se studenty z magistra i doktorandy běžně pracujeme a zaškolujeme je, jsou u nás na stážích, by měl zajímalo, kde se nalézají ti, kteří tohle umí. Já je ještě nepotkal....
Jaktoze se databazove servery v pripade vytizeni nad nejakou uroven automaticky nezacaly skalovat na stovky/tisice dalsich instanci? (Navic database adres mi zni jako celkem staticka read-only data). A nebo si nekdo rekl, ze hodi par serveru do sklepa a zbytek penez mu pujde do kapsy?
31. 8. 2021, 17:09 editováno autorem komentáře