Odpovídáte na názor k článku Dlouholeté nezvaní Okamury do Otázek nevyhovuje Kodexu, uznal ředitel ČT. Rada žádá další data. Názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Nově přidané názory se na webu objeví až po schválení redakcí.
Koncept označování politických protivníků za „extremisty“ se v západních demokraciích výrazně rozšířil po legislativních opatřeních přijatých v rámci politiky "war on terror" po roce 2001. Je to běžně známá věc diskutovaná v odborných publikacích (např. Extremism, Free Speech and the Rule of Law: Evaluating the Compliance of Legislation Restricting Extremist Expressions with Article 19 ICCPR, https://utrechtjournal.org/articles/10.5334/ujiel.405).
Pro lidi je stravitelnější, když se zeptají třeba ChatGPT. Cituji: označování politických oponentů za „extremisty“ nebo „nepřátele demokracie“ je v řadě zemí běžným prvkem politického boje. Slouží jako strategie delegitimizace, kdy se protivník vykreslí jako ohrožení „demokratického řádu“ nebo „liberálních hodnot“. Tento mechanismus není omezen jen na jednu stranu spektra — používají ho jak liberální, tak konzervativní, populistické či levicové proudy." Příklady z Německa, GB, a USA zde nebudu vypisovat.
Čtenář obvykle rozpozná, že tvrzení typu „liberální demokraté začali za extremisty považovat téměř všechny, kdo s nimi nesouhlasili“ je nadsázkou. Výrok totiž neupřesňuje, jaká část liberálních demokratů tak činí, ani jaký typ nesouhlasu má být na mysli. Takto formulované zobecnění slouží spíše k vystižení vnímaného trendu než k přesnému popisu empirické reality. Nicméně akceptuji, že řada lidí má problémy s texty, ve kterých se objevuje nadsázka, ironie, sarkasmus nebo metaforický jazyk.