Žádné vidle, jen to zase překrucujete. Psal jsem, že do ČT Okamuru zvou, ale on pozvání odmítá. Nepsal jsem, že ho zvou konkrétně do OVM. K OVM jsem psal, že je možné, že je jednou odmítl paušálně, a nebo že se prostě řídí tím, jaký postoj vůči ČT Okamura vyjadřuje.
SPD dostává v ČT takový prostor, jaký odpovídá jejím výsledkům v parlamentních volbách, resp. podle některých statistik dostává dokonce ještě větší prostor. Jediná chyba ČT je, že místo aby měla tvrdá data a podklady, kterými by své jednání obhájila vůči lživým obviněním, podlézá SPD tím, že jim dává větší prostor, než odpovídá jejich významu měřeného třeba volebními hlasy nebo preferencemi.
On taky nikdo žádný zdroj nehledal. Protože není moc lidí, kteří by měli žaludek poslouchat Okamurovi lži a demagogii.
Ta zaznamenání vypadají třeba takto – od času 0:27 se můžete podívat jak Okamura reaguje na oslovení od ČT: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/225452801240002/cast/1089798/
b.o.y: Když vidím, s jakou lehkostí píšete lži, už chápu i ostatní vaše komentáře.
Stejně je pozoruhodné, jak je velmi málo lidí, kteří by byli někde na pomezí dobra a zla. Když se někdo přikloní na temnou stranu síly, postupně se tam dostává v dalších a dalších věcech. Někdo tu přijde s nápady, které by v důsledku znamenaly významné oslabení médií veřejné služby. Říkám si dobře, v tomhle se neshodneme, ale třeba to v ostatních tématech bude myslet dobře – bude pro něj důležitá pravda, bude pro demokracii… Ale nic takového, dotyčný prostě bez uzardění napíše do diskuse lež, a za chvíli další. Napíše něco, pro co nemá sebemenší důkaz, ale přesto to napíše jako fakt, nebo aspoň jako něco možného. Přitom kdyby si dal aspoň trošku práce, zjistil by, že to tak není. Ale to ne – pro takového člověka prostě jenom pravda nemá žádnou hodnotu.
Dříve jsem si říkal, že taková ta mytologie, jak někdo podepíše smlouvu s ďáblem a tím nakonec ďáblu propadne celý, je záměrně dovedená do extrému, protože má lidi od uzavírání smluv s ďáblem odradit. Ale ono to tak prostě v realitě opravdu funguje. Pokud si vezmu postoje jako odmítání principů demokracie, lhaní, podpora Putina, snaha oslabit média veřejné služby, popírání změn klimatu, odpor proti očkování zejména proti Covidu, odmítání univerzálních lidských práv – málokdy se stane, že by někdo zastával jenom jeden z těch postojů. Buď žádný, nebo zdaleka nezůstane jen u jednoho.
Nejde o moje domněnky, zaznamenal jsem to několikrát.
Hele, když se řešily církevní restituce, potkal jsem na internetu asi sto lidí, kteří někdy po roce 1990 zaznamenali, jak kardinál Tomášek říká, že církev nikdy žádné restituce nebude chtít. Každý to zaznamenal při jiné příležitosti, takže to vypadalo, že to pan kardinál trousil, kudy chodil. Zdroj, tedy důkaz, se ale pohříchu nenašel ani jediný.
Tohle je podobné. Všichni to zaznamenali, mnozí několikrát, všichni to ví, ale přestože žijeme v době internetové, nikdo nenašel žádný zdroj. Nikdo to nedoložil. Dokonce naopak - ČT tvrdí, že opravdu zván nebyl.
Vypadá to, že ta vaše "zaznamenání" jsou ze stejné kategorie jako ty restituce kardinála Tomáška. Prostě se to nikdy nestalo. Je to přání otcem myšlenky. Nezaznamenal jste to náhodou někde vlevo dole jako prezident Zeman ten Peroutkův článek? :D
14. 11. 2025, 15:29 editováno autorem komentáře
Rozporem s realitou zřejmě míníte, že k tomu v praxi nedochází. Proto uvedu protipříklad. Napřed je ale třeba vysvětlit, na čem je strategie osočování politického protivníka postavena.
Po druhé světové válce byly v západních zemích přijaty zákony, které zakazovaly fašistickou ideologii, obvykle v rámci boje proti extremismu. Znění je různé v různých zemích, ale obvykle to funguje tak, že strana, u které je prokázáno, že šíří nebo propaguje fašismus je státem zakázána. Proto není neobvyklé, že političtí protivníci byli nebo jsou označováni třeba jako jako extremisté s nacistickými kořeny nebo ideologií.
Přesně to je případ mnou uváděných stran v předchozích příspěvcích. O tom, zda strana skutečně je nebo není extremistická (splňuje podmínky zákona) pak rozhoduje soud, protože ty strany to řeší soudní cestou. V žádném z případů, které jsem uváděl (AfD, SPD, SD) ale soud nerozhodl, že strana podmínky pro aplikaci zákona o extremismu splňuje.
Tvrzení, že ty strany jsou "extremistické" má dvě roviny: může to být obecná nálepka používaná novináři nebo právní označení.
O nálepce používané novináři nemá význam diskutovat. Zajímavá je druhá rovina.
A teď se vracím k vaší původní výtce: Ty strany byly politickými protivníky a mainstreamem onálepkovány jako extremistické, ale soud tuto klasifikaci nikdy nepotvrdil. (Kdyby potvrdil, tak už jsou dávno ze zákona zrušené). Proto nepovažuji tvrzení: „V rámci politického boje jsou za extrémisty označováni i ti, kteří extremisty nejsou.“ za problematické. Vaši odpověď ve stylu, že extremistické prostě jsou (bez bližšího zdůvodnění), nepovažuji za dostatečnou k tomu, abych na diskutované praktiky změnil názor.
Co se dezinformací a demagogie týče: o to mi zde nejde. Skutečně chci jen pochopit, jakým způsobem o tom přemýšlíte.
Můžete prosím uvést, proč to považujete za nepravdivé?
Protože je to v rozporu s realitou.
Žiji v zemi, kde strategie označování vybraných protivníků termíny jako extremista nebo nepřítel demokracie byla dlouhou dobu součástí politického boje.
Ve které zemi? A kdy to tam platilo?
Nicméně v Německu je tato praxe vůči AfD uplatňována dodnes, i když je to druhá největší strana. Tato strategie byla použita i vůči SPD
Jenže AfD i SPD jsou extremistické strany a jejich představitelé se vyjadřují nepřátelsky o demokracii, popírají základní demokratické principy.
Labeling political opponents as “extremists” or “enemies of democracy” is a common feature of political competition in many countries
Jenže tahle věta říká něco jiného, než jste vy původně tvrdil.
Vaše původní tvrzení: „V rámci politického boje jsou za extrémisty označováni i ti, kteří extremisty nejsou.“ Teď ale řešíte tvrzení: „V rámci politického boje jsou někteří označováni za extrémisty.“ Což je něco podstatně jiného. Označovat extrémisty za extrémisty je naprosto v pořádku. Označovat za extrémistu někoho, kdo extrémista není, by byla chyba.
Tohle je častá chyba, kterou dělají dezinformátoři – původní nepravdivé tvrzení „nenápadně“ upraví na tvrzení, které zní podobně, a pak dokazují to nové tvrzení. Pokud to děláte záměrně, tak vězte, že to zas až tak nenápadné není a s takovou demagogií neuspějete. Pokud to neděláte úmyslně, měl byste začít být pečlivější při práci s informacemi a textem. Lidé, kteří jsou při práci s informacemi nepozorní, často podléhají dezinformacím a přiklánějí se k extrémismu.
Můžete prosím uvést, proč to považujete za nepravdivé?
Žiji v zemi, kde strategie označování vybraných protivníků termíny jako extremista nebo nepřítel demokracie byla dlouhou dobu součástí politického boje. Použití této strategie se obvykle zmírnilo (ale ne zcela odstranilo), když se strana dostala do parlamentu, což jí dalo možnost efektivněji se bránit. Nicméně v Německu je tato praxe vůči AfD uplatňována dodnes, i když je to druhá největší strana. Tato strategie byla použita i vůči SPD (detaily jsou v jiném vlákně).
Pokud otázku: "Is the following claim true or false? Labeling political opponents as “extremists” or “enemies of democracy” is a common feature of political competition in many countries." zadáte do Consensus.app (AI nástroj, který v tomto případě hledá vedecké práce, které tezi podporují a práce, které ji oponují), dostanete výstup, z něhož uvádím jen závěr:
Conclusion
While the majority of research supports the claim that labeling political opponents as “extremists” or “enemies of democracy” is common in political competition, there are notable exceptions—especially in some Western European countries—where such tactics are rare and often discouraged. The prevalence and acceptance of these strategies vary by country, political culture, and electoral context.
Proto by mě opravdu zajímalo, na základě čeho považujete celé tvrzení za nepravdivé. Zdroje běžně používané ve vědecké práci můj závěr podporují. Rád si přečtu vaše konkrétní důvody.
Výborně, to je dobrý odkaz. Teď mi ještě vysvětlete, která část z diskutovaného tvrzení je ovlivněná sycophancy do té míry, že je nepravdivá.
Původní tvrzení vygenerované ChatGPT je: Označování politických oponentů za „extremisty“ nebo „nepřátele demokracie“ je v řadě zemí běžným prvkem politického boje. Slouží jako strategie delegitimizace, kdy se protivník vykreslí jako ohrožení „demokratického řádu“ nebo „liberálních hodnot“. Tento mechanismus není omezen jen na jednu stranu spektra — používají ho jak liberální, tak konzervativní, populistické či levicové proudy.
Na to není potřeba žádná vědecká studie, to zjistí sám každý, kdo ChatGPT párkrát použije a je alespoň drobet sebekritický.
Ale když chcete odbornou publikaci, máte ji mít: AI chatbots are sycophants — researchers say it’s harming science.
české televizi nepřísluší hodnotit, jaké k ní má kdo sympatie. Česká televize má být ze zákona objektivní a pokud koná na základě toho, jaké k ní má kdo sympatie, tak objektivní z principu není
Ale ČT to nehodnotí. Jenom jaksi ČT nemá moc donutit někoho pozvánku přijmout.
není to žádná otočka o 180, ty sympatie bývají jaksi obousměrné. Vy to možná ve své bublině nevidíte, ale je to tam
Obviňujete zaměstnance ČT bez jakéhokoli důkazu.
pokud ČT svévolně rozhoduje jakého politika pozve a jakého ne
ČT samozřejmě musí rozhodovat, koho pozve a koho ne. Nemůže každý večer zvát do diskuse 10,5 milionu lidí. I kdyby ČT rozhodla, že politik je třeba jen volený zastupitel obce, kraje nebo státu (to ale nesplňují třeba ministři, pokud nejsou zároveň poslanci), tak je stejně nemůže zvát neustále všechny.
dejte odkaz na citaci, kde Okamura tvrdí, že do ČT nechce
Veřejný prostor je plný informací, že Okamura se s ČT bavit nechce.
dá se dohledat spousta citací, kde to tvrdí Okamura
Zrovna Okamura s oblibou tvrdí věci, které nejsou pravda.
jediný kdo tvrdí že zván byl jste vy
Já tvrdím, že Okamura opakovaně tvrdí, že se s ČT bavit nebude. Jestli byl přesto zván a odmítl to, nebo jestli rovnou redakce OVM vzala tuto informaci na vědomí a ani ho nezvala, to je vedlejší.
Každopádně pokud má mít ČT povinnost zvát někoho do konkrétního pořadu, měla by dotyčný mít povinnost tam přijít. Protože jinak jsou ty povinnosti dost nevyvážené. Když argumentujete tím, že všichni platíme ČT, tak se má nějak chovat, pak přece úplně stejně musí platit i to, že všichni platíme poslance, tak se poslanec také musí nějak chovat.
- české televizi nepřísluší hodnotit, jaké k ní má kdo sympatie. Česká televize má být ze zákona objektivní a pokud koná na základě toho, jaké k ní má kdo sympatie, tak objektivní z principu není
- není to žádná otočka o 180, ty sympatie bývají jaksi obousměrné. Vy to možná ve své bublině nevidíte, ale je to tam
- pokud ČT svévolně rozhoduje jakého politika pozve a jakého ne, pokud s různými politiky vede rozhovory různým způsobem, tak tím dělá politiku
- dejte odkaz na citaci, kde Okamura tvrdí, že do ČT nechce
- já jsem netvrdil, že nebyl pozván, já tvrdím, že veřejný prostor je plný informací, že zván nebyl, zmiňuje to i článek pod kterým diskutujeme, dá se dohledat spousta citací, kde to tvrdí Okamura, to že by byl zván netvrdí ani ČT a jediný kdo tvrdí že zván byl jste vy.
České televizi jako veřejnoprávní instituci by mělo být úplně jedno, kdo s ní jak sympatizuje
Proč?
my si jí neplatíme proto, aby o jejím fungování rozhodovali sympatie zaměstnanců.
Vážně si myslíte, že tuhle vaši demagogii nikdo neprohlédne? Že si nevšimne, že jste během jedné věty sympatii politiků vůči ČT otočil o sto osmdesát stupňů na sympatie zaměstnanců ČT vůči politikům?
ČT tu neni od toho, aby dělala vlastní politiku.
Však ji také nedělá.
Na tom že se mu nelíbí fungování ČT a přesto v ní chce vystupovat není nic rozpolceného
Ale on v ní vystupovat nechce.
To že nedostal možnost je odmítnout je jenom vaše naprosto irelevantní spekulace.
Stejně jako je vaše naprosto irelevantní spekulace to, že nebyl pozván.
tímto postupem si ovšem pan Moravec tak trochu privatizuje občany povinně financované veřejnoprávní médium. Možná by se s ním měl přestěhovat do nějakého privátního.
České televizi jako veřejnoprávní instituci by mělo být úplně jedno, kdo s ní jak sympatizuje, my si jí neplatíme proto, aby o jejím fungování rozhodovali sympatie zaměstnanců. ČT tu neni od toho, aby dělala vlastní politiku.
Na tom že se mu nelíbí fungování ČT a přesto v ní chce vystupovat není nic rozpolceného, dokud je ČT povinně financována občany navíc způsobem, aby byla významným hráčem na mediálním trhu.
To že nedostal možnost je odmítnout je jenom vaše naprosto irelevantní spekulace.
Tohle bych trošku upřesnil.
Předpokládám, že už pár let Okamuru do OVM nikdo nepozval - ale to mi nepřipadne nijak závažné, p. Moravec si může pozvat, koho chce (a kdo mu připadá zajímavý/relevantní pro jeho pořad). Na pozvání do konkrétního pořadu prostě není nárok.
Že Tomio Okamura rozhodně nesympatisuje s Českou televizí dával opakovaně najevo, včetně toho, že odmítal odpovědět redaktorům (pamatuji si například z doby kolem bojů o navýšení koncesionářských poplatků nebo předvolební aféru s importem chirurgů
- obyčejné Bez komentáře
mu zřejmě nestačilo).
Přijde mi, že mu na ČT vadí její veřejnoprávnost, takže je poněkud rozpolcený: nechce s ní spolupracovat, nemá rád její redaktory, ale vadí mu, že ho nezvou.
Vůbec bych se nedivil, kdyby to bylo ve stylu: Nepozvali mne, takže mi nedali možnost pozvání spektakulárně odmítnout.
Pro lidi je stravitelnější, když se zeptají třeba ChatGPT.
Jenže rozumní lidé vědí, jak s ChatGPT pracovat. Ti nerozumní si pořád myslí, že je chyba ve všech ostatních, když s nimi nesouhlasí. Nenapadne je přemýšlet o tom, zda náhodou není problém v jejich názorech. A tak si hrozně rádi povídají s ChatGPT, protože ten je utvrdí v každé hlouposti. Ne proto, že by to byla pravda, ale proto, že je ChatGPT trénován tak, aby uživatelům podlézal.
Čtenář obvykle rozpozná, že tvrzení typu „liberální demokraté začali za extremisty považovat téměř všechny, kdo s nimi nesouhlasili“ je nadsázkou.
Ano, klasická výmluva dezinformátorů – když se poukáže na to, že něco, co napsali, není pravda, začnou se vymlouvat, že to byla nadsázka nebo vtip.
Výrok totiž neupřesňuje, jaká část liberálních demokratů tak činí, ani jaký typ nesouhlasu má být na mysli.
Když to výrok neupřesňuje, má se za to, že je to tak podstatné, že to stálo za zmínku.
Takto formulované zobecnění slouží spíše k vystižení vnímaného trendu než k přesnému popisu empirické reality.
Když vnímáte něco, co nejste schopen doložit a co nemusí být tak docela s empirickou realitou, měl byste spíš řešit, proč vnímáte něco jiného, než realitu – a ne se pokoušet realitu slovy překrucovat.
Nicméně akceptuji, že řada lidí má problémy s texty, ve kterých se objevuje nadsázka, ironie, sarkasmus nebo metaforický jazyk.
Přesně, chyba přece v žádném případě nemůže být ve vás, vždycky je v těch ostatních.
Koncept označování politických protivníků za „extremisty“ se v západních demokraciích výrazně rozšířil po legislativních opatřeních přijatých v rámci politiky "war on terror" po roce 2001. Je to běžně známá věc diskutovaná v odborných publikacích (např. Extremism, Free Speech and the Rule of Law: Evaluating the Compliance of Legislation Restricting Extremist Expressions with Article 19 ICCPR, https://utrechtjournal.org/articles/10.5334/ujiel.405).
Pro lidi je stravitelnější, když se zeptají třeba ChatGPT. Cituji: označování politických oponentů za „extremisty“ nebo „nepřátele demokracie“ je v řadě zemí běžným prvkem politického boje. Slouží jako strategie delegitimizace, kdy se protivník vykreslí jako ohrožení „demokratického řádu“ nebo „liberálních hodnot“. Tento mechanismus není omezen jen na jednu stranu spektra — používají ho jak liberální, tak konzervativní, populistické či levicové proudy." Příklady z Německa, GB, a USA zde nebudu vypisovat.
Čtenář obvykle rozpozná, že tvrzení typu „liberální demokraté začali za extremisty považovat téměř všechny, kdo s nimi nesouhlasili“ je nadsázkou. Výrok totiž neupřesňuje, jaká část liberálních demokratů tak činí, ani jaký typ nesouhlasu má být na mysli. Takto formulované zobecnění slouží spíše k vystižení vnímaného trendu než k přesnému popisu empirické reality. Nicméně akceptuji, že řada lidí má problémy s texty, ve kterých se objevuje nadsázka, ironie, sarkasmus nebo metaforický jazyk.
Na co si pan ředitel nechal udělat stanoviska drahých ( za naše peníze!) expertů? Dohledat to mohla každá sekretářka, a nepozvání je zkrátka nepozvání. To má za sebou Moravec tak mocné přímluvce? Už dávno měl letět a s ním všichni, kteří jeho zjevnou neveřejnoprávnost podporovali nebo vědomě tolerovali.
13. 11. 2025, 10:07 editováno autorem komentáře
Každopádně ublock to snadno řeší:
lupa.cz,root.cz##li.js-opinions-comments__item:contains(Jirsák)
lupa.cz,root.cz##li.js-opinions-comments__item:contains(Danny)
Úplný balzám pro duši, díky.
EDIT: Ale asi by to chtělo ještě doladit. Ten filtr je, zdá se, poněkud agresivní a požere víc než jen výplody těch dvou trollů.
13. 11. 2025, 00:21 editováno autorem komentáře
Myslím, že tenhle komentář je dokonalý dodatek k vašemu komentáři o svobodě slova výše. Jak typické, že svoje přísná pravidla vždy uplatňujete jenom na druhé, ale vás samotných se netýkají.
Děkuji za názornou ukázku toho, jak odpůrci demokracie překrucují fakta.
Vy jste tvrdil, že „liberální demokraté začali za extremisty považovat téměř všechny, kdo s nimi nesouhlasili“. Což není pravda a to jsem také rozporoval. Vy ve své reakci ale píšete úplně o něčem jiném.
Že některé politické texty na Wikipedii nejsou zcela objektivní, dnes zřejmě nikdo nezpochybňuje.
Zcela objektivní nemohou být nikdy, z principu. Nicméně je snaha tu neobjektivitu minimalizovat a není to posunuté systematicky žádným směrem. Zpochybňují to pouze lidé, kteří se pohybují někde výrazně daleko od středové části politického spektra, často extremisté. Zpochybňují to proto, že si odmítají připustit, že to oni jsou ti, kteří jsou daleko od středu.
Situace dospěla tak daleko, že Elon Musk oznámil a již spustil alternativní projekt k Wikipedii, jehož cílem je – jak tvrdí – minimalizovat levicové či kulturně-liberální zaujatosti Wikipedie.
Přičemž už se ukázalo, že to zkreslení, které do Grokipedie vložil (Grokipedii píše Muskova AI), samozřejmě má dopady na obsah článků v Grokipedii – které jsou v mnoha případech ve zjevném rozporu s fakty. Jenom proto, aby text vyhověl názorům Muska. Takže článek na Grokipedii o Muskovi je výrazně pozitivní a opomíjí všechny sporné momenty, třeba konflikty s investory. Článek o vakcínách naznačuje mnohokrát vyvrácenou hypotézu o souvislosti s autismem. Stránka o útoku na Kapitol v lednu 2021 zpochybňuje výsledky voleb. Prostě jeden na vlně klasických dezinformací.
Když někdo dá přednost ideologii před pravdou, dopadá to holt vždycky stejně špatně.
Podobné absurdity se objevují i v Německu. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) oznámil dne 2. května 2025, že stranu AfD klasifikuje jako „pravicově extremistické uskupení“. Krátce poté však soud v Kolíně nad Rýnem vydal předběžné opatření, na jehož základě BfV dočasně pozastavil používání této klasifikace vůči AfD. Podobné příklady bychom našli i v jiných zemích.
Souhlasím s Klausovou kritikou pojmu „liberální demokracie“ jako údajně nadřazené formy vlády. Podle něj takové pojetí vede k omezování pluralismu a k morálnímu paternalismu elit. Právě to můžeme pozorovat na příkladu přístupu k SPD a AfD.
Tohle je nesmysl - asi jako půlhodinovou besedu s astronautem povinně vyvážit minutovou prezentací zastánce teorie o placatosti Země, protože tento názor zastávají tři procenta diváků.
Předpokládám, že celé to mohlo být na úrovni telefonátu:
- Chcete do pořadu OVM na ČT?
- Do ČT nikdy, není nestranná!
Tohle opravdu nemá cenu nějak dokumentovat, ukládat nahrávky, apod. Řekl bych, že celé je to jen nafouknuté, nejspíš záměrně.
Ostatně, pokud by skutečně chtěl p. Moravec ze svého pořadu Okamuru vyšachovat, předpokládám, že by tak udělal opakovaným zdokumentovaným pozváním, které by p. Okamura opakovaně (zdokumentovaně) odmítl. Vhodná forma a vhodné načasování dokáže divy!
Předně si myslím, že OVM není zpravodajství, ale diskusní pořad (o politice). Takže tam bych ani neočekával, že bude dokonale vyvážený a nestranný
- už proto, že je to pořad jednoho (hlavního) autora, a ten si zve hosty podle svého uvážení
.
Každopádně SPD získala ve volbách nějaká 4 procenta, takže teoreticky by měl dostat prostor na obrazovce zhruba z jedné pětadvacetiny. A to si myslím, že celkově měl ten prostor (napříč domácím zpravodajstvím) mnohem vyšší!
Vzhledem k tomu, že p. T. Okamura se veřejně opakovaně stavěl odmítavě ke spolupráci s ČT, nedivím se, že ho nejspíše nikdo nezval.
Zajímalo by mne, zda tohle šetření bylo na jeho žádost, nebo jde o aktivitu některého z jeho příznivců, či jen prostou snahu najít co nejvíce špíny na ČT.
Sakra na chvíli se mi vypnul spamblocker a zahlédl jsem dojmologické peklo nechvalně známého spemmera... On ví všechno lépe a když ředitel ČT něco řekne o ČT, tak je nejlepší jít se zeptat Jirsáka co si to tom myslí :D
Každopádně ublock to snadno řeší:
lupa.cz,root.cz##li.js-opinions-comments__item:contains(Jirsák)
lupa.cz,root.cz##li.js-opinions-comments__item:contains(Danny)
Pokud vím noční Okamůra se zval a odmítal přijít, tak proč se s ním zabývat. Místo něj tam chodil ten druhý výlupek z SPD, který ještě dokáže složit větu rozvitou, takže to není tak, že by do televize zástupce fašistů nezvali. I když za mě by se tahle banda měla zvát maximálně tak k výslechu za kolaboraci s nepřítelem.
A chce vubec chodit Okamura do toho platenyho ementalu? Nedavno jsem si vyhledal vysilani regionalnich televizi v Ugande, protoze to byval primer nejnizsi kvality tv vysilani. Nu, i tam maji normalni studia. Tehle extremni derovany unikat ma asi opravdu jen verejnopravni tv ve vyspele Evrope. Do toho tu mame jeste hlavni komercni zpravodajskou relaci, kde moderatori sedi u plastovyho klobouku. Vizualni kreativitu nam opravdu mohou zavidet i v Ugande.
Na zmíněné stránce je první odstavec o KSČM a druhý o Sládkovi. Není tam ani slovo o tom, že při sestavování vlády Andreje Babiše v roce 2017 mu volala tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že vláda s podporou SPD je nežádoucí. (Podrobnosti byly zveřejněny v německém tisku.) Nešlo o žádný ojedinělý exces, ale o součást systematického tlaku vytvářeného evropskými liberálními demokraty ve větším měřítku. Podobné mechanismy fungovaly i v Německu (AfD), Švédsku (SD) a Francii (FN). V praxi se to projevovalo vytvářením tzv. „názorového koridoru“ (termín často používaný ve Švédsku) a uplatňováním „sanitárního kordonu“. (Například opoziční Švédští demokraté byli do státní televize zváni, aby vysvětlovali jednotlivé excesy, nikoli však svou politiku.)
Že některé politické texty na Wikipedii nejsou zcela objektivní, dnes zřejmě nikdo nezpochybňuje. Situace dospěla tak daleko, že Elon Musk oznámil a již spustil alternativní projekt k Wikipedii, jehož cílem je – jak tvrdí – minimalizovat levicové či kulturně-liberální zaujatosti Wikipedie.
Pokud v roce 2017 pozvánku odmítl třeba tak, že nepřijde a ať už ho takovými pozvánkami dál neotravují, tak by mi připadalo logické, že další pozvánky nedostal.
Pokud v roce 2017 pozvánku odmítl tak, že nepřijde a ať už ho takovými pozvánkami dál neotravují, tak bych předpokládal, že takové odmítnutí bude mít redakce zdokumentováno, aby ho mohli kdykoli doložit.
Je kouzelné, že jste se podstavil do role protistrany proti demokracii. Tak vězte, že to, že demokrati brání demokracii a brání těm, co jsou proti demokracii, je naprosto v pořádku – a je to v souladu s demokracií.
Ještě jednou upozorňuju, že nepíšu o názorových střetech mezi demokraty (kde mimochodem není žádná univerzální „protistrana“). Reaguju čistě na tu vaši protistranu demokracie.
Cože, vy o tom máte data a rada ČT ne?
To není zas až tak překvapivé, vzhledem k tomu, že v Radě ČT jsou někteří lidé, kteří se dat štítí.
Ostatně zaznělo toto: „Informaci o tom, že byl naposledy pozván v roce 2017, mám z osobního jednání s Václavem Moravcem. Dál zván nebyl,“ prohlásil Chudárek.
Pokud v roce 2017 pozvánku odmítl třeba tak, že nepřijde a ať už ho takovými pozvánkami dál neotravují, tak by mi připadalo logické, že další pozvánky nedostal.
Bod 1 může fungovat i v opačném gardu, jak jsme viděli třeba u nás za covidu: 90-95% odborníků má na věc stejný nebo hodně podobný názor a zbytek zastává různé jiné "nekonvenční" postoje. Televize ale kvůli "reprezentaci odlišných názorů" pozve do debaty za ten drtivě většinový mainstream jendoho zástupce a pak vícero zástupců různých názorů z toho zbytku. Takže divák místo "drtivá většina odborníků se shodne na té a té pozici" získá dojem zmatku a "kdo ví jak to je, když se na tom ani odborníci neshodnou".
Souhlasím s tím, že jde o komplexní problematiku. Počet pozvánek a účastí je jen malou částí toho, co skutečně odráží objektivitu. Sleduji televizní diskuse i v jiných zemích (často považovaných za vzorové demokracie) a nezřídka se tam objevují následující techniky (výběr dle ChatGPT 5):
1. Selektivní výběr hostů
Jak funguje: Do diskuse jsou pozváni pouze zástupci jedné části spektra (např. tři zastánci určité politiky a jeden kritik), nebo jsou „kritici“ vybíráni tak, aby byli málo přesvědčiví, nekompetentní nebo marginální.
Efekt: Divák získá dojem, že existuje konsensus, i když ve společnosti reálně není.
2. Rozdělení času a prostoru
Jak funguje: Host „nepohodlného“ názoru dostane méně prostoru — buď kratší čas na odpovědi, nebo je častěji přerušován moderátorem či jinými hosty.
Efekt: Jeho argumenty působí nedokončeně, zmateně nebo nedůvěryhodně.
3. Způsob kladení otázek
Jak funguje: Moderátor volí rozdílný tón a styl otázek – vůči jedné straně vstřícný („Jak si představujete řešení?“), vůči druhé útočný („Jak můžete něco takového tvrdit?“).
Efekt: Divák si podvědomě vytváří dojem, kdo je „rozumný“ a kdo „problémový“.
4. Rámování tématu (framing)
Jak funguje: Samotné vymezení tématu ovlivňuje, co je považováno za „normální“ a co za „extremní“. Například debata není o tom, zda určitý krok má smysl, ale jak rychle ho prosadit.
Efekt: Jedna pozice je implicitně vyloučena z legitimního diskurzu.
5. Výběr vizuálního a doprovodného materiálu
Jak funguje: Ilustrační záběry, grafika či titulky jsou voleny tak, aby podporovaly určité vyznění (např. u jednoho řečníka klidné prostředí, u druhého rozrušený dav nebo nešťastné záběry).
Efekt: Nevyslovená, ale silná emocionální manipulace diváka.
6. „Expert bias“
Jak funguje: Do studia je pozván „nezávislý expert“, který však zastává ideologicky blízké pozice jako redakce.
Efekt: Vyvolává dojem objektivity, ale posiluje jednostranný narativ.
7. Postprodukční úpravy a střih
Jak funguje: V sestřihaných verzích pořadů se mohou vynechávat klíčové pasáže nebo ponechávat reakce, které vyznívají neobratně.
Efekt: Divák slyší jen fragmenty a ztrácí kontext.
8. Moralizující rámec („good vs. evil“)
Jak funguje: Jedna pozice je prezentována jako morálně správná („obránci demokracie“), druhá jako nebezpečná nebo extremistická.
Efekt: Racionální diskuse je nahrazena morální polarizací.
Až budete příště sledovat televizní diskusi, zkuste si všímat, zda redakce nebo moderátor některou z výše uvedených technik nepoužívají.
Jako běžná politická praxe v západních demokraciích je tento jev popsán na Wikipedii v heslu Cordon sanitaire (https://en.wikipedia.org/wiki/Cordon_sanitaire_(politics)
). Stávající text je bohužel zastaralý a plně neodráží skutečnost, že liberální demokraté začali za extremisty považovat téměř všechny, kdo s nimi nesouhlasili.
Podobný přístup jako BBC zaujímaly i německé a švédské televize. Po řadu let byly Trumpovy výroky často dezinterpretovány a on sám byl systematicky zesměšňován. Ke změně jejich přístupu je nyní vede především hrozba finančních postihů v podobě žalob.
Nechápu, jak je možné, že se v celém tématu (i od Rady) míchají dvě věci, jako by to bylo to samé. Jedna věc je počet pozvánek, ten skutečně má odpovídat významu dané strany. Druhá věc pak je reálná přítomnost hostů – ta ale nezáleží jen na tom, kolikrát ČT koho zve, ale také na tom, zda dotyčný to pozvání přijme. No a pokud pozvání odmítne, jako Okamura, tak má holt smůlu – to je problém na jeho straně, ne na straně ČT.