Vlákno názorů k článku
Dlouholeté nezvaní Okamury do Otázek nevyhovuje Kodexu, uznal ředitel ČT. Rada žádá další data
od Filip Jirsák - Nechápu, jak je možné, že se v celém...
-
Nechápu, jak je možné, že se v celém tématu (i od Rady) míchají dvě věci, jako by to bylo to samé. Jedna věc je počet pozvánek, ten skutečně má odpovídat významu dané strany. Druhá věc pak je reálná přítomnost hostů – ta ale nezáleží jen na tom, kolikrát ČT koho zve, ale také na tom, zda dotyčný to pozvání přijme. No a pokud pozvání odmítne, jako Okamura, tak má holt smůlu – to je problém na jeho straně, ne na straně ČT.
-
Souhlasím s tím, že jde o komplexní problematiku. Počet pozvánek a účastí je jen malou částí toho, co skutečně odráží objektivitu. Sleduji televizní diskuse i v jiných zemích (často považovaných za vzorové demokracie) a nezřídka se tam objevují následující techniky (výběr dle ChatGPT 5):
1. Selektivní výběr hostů
Jak funguje: Do diskuse jsou pozváni pouze zástupci jedné části spektra (např. tři zastánci určité politiky a jeden kritik), nebo jsou „kritici“ vybíráni tak, aby byli málo přesvědčiví, nekompetentní nebo marginální.
Efekt: Divák získá dojem, že existuje konsensus, i když ve společnosti reálně není.2. Rozdělení času a prostoru
Jak funguje: Host „nepohodlného“ názoru dostane méně prostoru — buď kratší čas na odpovědi, nebo je častěji přerušován moderátorem či jinými hosty.
Efekt: Jeho argumenty působí nedokončeně, zmateně nebo nedůvěryhodně.3. Způsob kladení otázek
Jak funguje: Moderátor volí rozdílný tón a styl otázek – vůči jedné straně vstřícný („Jak si představujete řešení?“), vůči druhé útočný („Jak můžete něco takového tvrdit?“).
Efekt: Divák si podvědomě vytváří dojem, kdo je „rozumný“ a kdo „problémový“.4. Rámování tématu (framing)
Jak funguje: Samotné vymezení tématu ovlivňuje, co je považováno za „normální“ a co za „extremní“. Například debata není o tom, zda určitý krok má smysl, ale jak rychle ho prosadit.
Efekt: Jedna pozice je implicitně vyloučena z legitimního diskurzu.5. Výběr vizuálního a doprovodného materiálu
Jak funguje: Ilustrační záběry, grafika či titulky jsou voleny tak, aby podporovaly určité vyznění (např. u jednoho řečníka klidné prostředí, u druhého rozrušený dav nebo nešťastné záběry).
Efekt: Nevyslovená, ale silná emocionální manipulace diváka.6. „Expert bias“
Jak funguje: Do studia je pozván „nezávislý expert“, který však zastává ideologicky blízké pozice jako redakce.
Efekt: Vyvolává dojem objektivity, ale posiluje jednostranný narativ.7. Postprodukční úpravy a střih
Jak funguje: V sestřihaných verzích pořadů se mohou vynechávat klíčové pasáže nebo ponechávat reakce, které vyznívají neobratně.
Efekt: Divák slyší jen fragmenty a ztrácí kontext.8. Moralizující rámec („good vs. evil“)
Jak funguje: Jedna pozice je prezentována jako morálně správná („obránci demokracie“), druhá jako nebezpečná nebo extremistická.
Efekt: Racionální diskuse je nahrazena morální polarizací.Až budete příště sledovat televizní diskusi, zkuste si všímat, zda redakce nebo moderátor některou z výše uvedených technik nepoužívají.
-
Bod 1 může fungovat i v opačném gardu, jak jsme viděli třeba u nás za covidu: 90-95% odborníků má na věc stejný nebo hodně podobný názor a zbytek zastává různé jiné "nekonvenční" postoje. Televize ale kvůli "reprezentaci odlišných názorů" pozve do debaty za ten drtivě většinový mainstream jendoho zástupce a pak vícero zástupců různých názorů z toho zbytku. Takže divák místo "drtivá většina odborníků se shodne na té a té pozici" získá dojem zmatku a "kdo ví jak to je, když se na tom ani odborníci neshodnou".
