Rada Evropské unie po dlouhém vyjednávání schválila svůj návrh nařízení, které má ochránit děti před online riziky. Vypadla z něj původně prosazovaná ustanovení, která dávala provozovatelům online služeb povinnost skenovat na příkaz úřadů či soudů obsah soukromých konverzací (i těch, které jsou chráněny koncovým šifrováním) na možnou přítomnost dětské pornografie. Tzv. chat control nakonec nenašel mezi zástupci členských států potřebnou podporu.
O definitivní podobě nařízení teď budou v tzv. trialogu vyjednávat zástupci Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu.
Návrh Rady EU předpokládá, že online služby budou muset posoudit, jak vysoké riziko šíření materiálů souvisejících se zneužíváním dětí na nich hrozí. Na základě tohoto posouzení se zařadí do jedné ze tří kategorií (nízké, střední či vysoké riziko). Čím vyšší riziko bude hrozit, tím více opatření proti šíření dětského porna budou muset nasadit (článek 4).
Má k nim patřit nasazení funkcí, jejímž prostřednictvím budou uživatelé moci nahlásit případný nezákonný obsah, možnost nastavení, jaké informace o sobě člověk sdílí a kdo ho může kontaktovat, včetně výchozího nastavení pro dětské uživatele, nebo sběr statistických dat, která mají sloužit k posouzení efektivity ochrany před sířením nezákonných materiálů.
Provozovatelé podle návrhu budou také nadále mít možnost dobrovolně skenovat obsah na přítomnost dětské pornografie. V posledních letech to mohli dělat díky legislativní výjimce, jejíž platnost vyprší příští rok na jaře. Nové nařízení jim dává legislativní základ, aby v tom mohli pokračovat.
„Nic v tomto nařízení by nemělo být chápáno tak, že by provozovatelům ukládalo jakoukoli detekční povinnost,“ stojí v jednom z recitálů návrhu. Materiál nicméně připouští (článek 85, odstavec 1a), že Komise by mohla o zavedení povinného skenování uvažovat v budoucích návrzích a ukládá jí, aby provedla posouzení možných technologií, které by se k detekci daly využít.
Kritici v návrhu vidí možné riziko tlaku na plošné skenování. Ustanovení, které poskytovatelům dává povinnost přijmout „všechna přiměřená opatření“ ke zmínění rizika šíření nezákonného obsahu, je podle nich příliš „gumové“ a umožňuje i extenzivní výklad povinností.
„Dánské předsednictví si po dlouhých jednáních prosadilo kompromisní verzi návrhu, která se sice tváří jako méně invazivní, ve skutečnosti ale otevírá cestu k tomu, před čím dlouhodobě varujeme: k plošnému skenování našich soukromých konverzací,“ říká k návrhu europoslankyně za české Piráty Markéta Gregorová.
„Návrh počítá s ‚dobrovolnou‘ možností poskytovatelů online služeb skenovat komunikaci, čímž významně naruší soukromí všech uživatelů. A to bez ohledu na to, zda jsou podezřelí z šíření nevhodného obsahu či nikoliv. Dalším problémem je zákaz aplikací dětem, které pro ně mohou teoreticky představovat riziko obtěžování – což by zahrnovalo sociální sítě ale i třeba WhatsApp nebo videohry. To by obchody s aplikacemi musely provádět ověřováním věku, což nejde udělat jinak, než verifikovat absolutně všechny uživatele dotčených sítí a aplikací, a to například nahráním dokladu totožnosti. To by byl konec anonymity na internetu, což nemůžeme dopustit,“ dodává.
