Názory k článku
Ředitelé ČT a ČRo odmítají změnu systému financování, po ministru kultury žádají odbornou diskusi
-
Ministru kultury toto téma sice věcně přísluší, ale na tuhle změnu je příliš malý pán. V kampani se na toto téma totiž utratilo příliš mnoho politických bodů, aby se teď od zestátnění ustoupilo.
Můžeme se na tento proces ovšem dívat i pozitivně. Až se zase za několik málo volebních cyklů bloky vymění, tak ti noví přijdou k ovládnuté, poslušné instituci. -
Ne, neni. Stat drzi pod palcem prijmy i dnes. O zmene statutu CT nikdo nemluvil. Jestli je medium verejnopravni, nebo statni neurcuje to, kudy tam tecou na zaklade zakona penize. Nebo snad jsou ve vsech statech(treba pulka Evropy), kde nemaji koncesionarske poplatky, tato media "statni"? Samozrejme, ze nejsou.
-
Pokud „způsobem financování“ myslíte jen „skrze státní rozpočet“ / „mimo státní rozpočet“, pak ne. Nicméně pokud to začnete rozlišovat detailněji, tak médium, u kterého by každoročně o jeho rozpočtu rozhodovala vláda bez nějakých dalších pravidel, by těžko bylo možné označovat jinak, než státní. Zejména pokud by vláda měla ještě vliv třeba na obsazení vedení.
-
A takovou zmenu zakona navrhoval kdo? Asi mi neco uniklo.
Za prvé, vy sám jste argumentoval půlkou Evropy, takže se tu asi nebavíme jen o ČR. Za druhé, vy víte, jaký způsob financování médií veřejné služby koalice plánuje? Pokud vím, stále platí, že řekli akorát to, že chtějí zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Ale zatím vůbec neřekli, jak je chtějí nahradit. Takže změny zákona, jaké si představujete vy, jsou stejně hypotetické, jako jakékoli jiné změny. -
Ja jsem argumentoval pulkou Evropy, kdyz jsem vyvracel nesmysl, ze zruseni koncesionarskych poplatku znamena statni TV.
Pokud vím, stále platí, že řekli akorát to, že chtějí zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
Nakecali toho spoustu(inspirace Australii, castka zavisla na HDP), ale nevidel jsem zadny navrh, ze ktereho by vyplyvalo vase "u kterého by každoročně o jeho rozpočtu rozhodovala vláda bez nějakých dalších pravidel". Dokud nekdo nepredlozi tu variantu co jste si vybajil, tak nema moc smysl o tom diskutovat.
-
Doporučil bych vám rozlišovat vliv formání a neformální. Například v polsku má TVP formálně status "veřejnoprávní korporace", leč ve skutečnosti si s ní obě velké strany (PiS brutálnějí) vytírali zadek. Už jsem to tu postoval několikrát https://pasteboard.co/QG16xeJYbIT5.jpg
-
Jenže v Polsku vedení TVP i dozorčí radu jmenuje ministr.
Nikdo netvrdí, že nezávislost médií veřejné služby závisí jen na financování z poplatků placených občany a firmami. Máme tu demokracii, takže ta nezávislost závisí na více prvcích, na některých více, na některých méně.
My některé ty prvky máme velmi pokažené (jmenování členů rad) a některé dost pokažené (chybějící valorizace poplatků). Místo toho, aby se řešilo, jak tohle spravit, řeší se, jak pokazit další část. A mnozí tomu tleskají.
-
Nevýhodou financování ze státního rozpočtu je, že i když by byla zákonem zaručená částka, tak reálně ji na přelomu roku (před schválením rozpočtu...) nemáte
jistou
a nemůžete reálně třeba plánovat investice. Veškeré finanční plány tak máte vždy jen maximálně na jeden rok - nebo si musíte pomoct dofinancováním (překlenutím
) od bank, což ovšem znamená, že část peněz nakonec odevzdáte té bance.
Nehledě na to, že jakmile hospodaříte se státními penězi, začnou se na vás vztahovat i patřičná pravidla, takže reálně začnou cifršpióni rozhodovat o věcech, kterým vůbec nerozumí. (Proč chcete kupovat tenhle přenosový vůz, když tady vám nabízí jiná firma podobný za polovinu a papírově to vypadá stejně - jen ty komponenty nejsou značkové...
.) -
Hlavně teď uvidíme, jak velká překážka při schvalování rozpočtu je to, že rozpočet porušuje jiný zákon. Protože vláda schválila na rok 2026 návrh rozpočtu, který porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jsou tady v diskusích někteří, kteří věří, že Poslaneckou sněmovnou nemůže projít rozpočet, který by porušoval zákon. Tak uvidíme. Já tomu nevěřím a myslím si, že rozpočet porušující zákon projde. Stejně jako by prošel rozpočet, který ČT přizná míň, než kolik by nařizoval speciální zákon o financování ČT.
-
To je hodne zoufaly pokus o priklad. Zakon urcuje vykupni bonus(a moznosti jeho snizovani) a vlada ted zmenila kdo to vypalne bude platit. Jenze ten prijemce je porad na svem. Tenhle "priklad" je o to pikantnejsi, ze parlament chtel pred par lety zmenit zakon, aby se ten solarni tunel trochu pribrzdil a ustavni soud jim to zatrhl.
-
Vami odkazovany rozsudek ovsem rusi podzakonne opatreni, nemeni zakon. A soucasne zde stale plati, ze se nebavime o mandatornim vydaji statniho rozpoctu (kterymi se ohanite), ale o ryzim populismu soucasne vladni koalice.
Ono to jde klidne pojmout i tak, ze dnesni premier, sam v duchodovem veku vedom si toho, ze to ma stejne "za par" zije a funguje systemem "po me potopa". Ty dluhy, ktere se nasekaji dnes se jednou zaplatit budou muset a hadam, ze borci prdicimu do hliny to uz bude jedno, zeano...
-
Mas pravdu, to neni zakon. O snizeni zeleneho vypalneho se kdysi asi jenom mluvilo, ale nikdy na to nedoslo, protoze by hrozily arbitraze. Omlouvam se za mystifikaci, uz je to dost davno.
O potope bych v tomto pripade nemluvil. Potopa je treba prave ta podpora OZE, kde se vysavaji penize z ekonomiky za nic. Jenze jestli tech 10 miliard za CT vyplaznou obcane, nebo je vyplazne stat, ktery je sebere obcanum, je ve vysledku celkem jedno.
-
A ono je na poradu dne nejake "sebrani" navic? Protoze jsem si nejak nevsimnul, ze by se nejak z druhe strany navysil vyber dani, aby se ta nove vznikajici dira take necim zamazla. To je tu deset miliard, tamhle tricet... ktere si nekde pujcite... ale on je taky nekdo bude chtit nekdy zpet. A i samotna obsluha tech dluhu neco stoji... "se to samo" nezaplati.
-
Treba tady to prepocitavas na cigara. Kdyz si lidi za ty penize co jim zustanou v kapse koupi cigarety, tak se 80% vrati hned ;)
-
Akorat ze spotreba cigaret ma sestupny trend. Ze by lidi nove zacinali vic kourit je nepravdepodobne, ten klesajici trend je uz od doby, kdy se omerilo koureni v putykach. Aneb, jestli hledate nove zdroje takto... tak jste stejne neschopny jako Dluzena :-)
-
Naposledy neměla na konci roku 2025 na platy nepedagogických pracovníků ve školství. Nakonec to vyřešila tak, že stáhla peníze odjinud, včetně mandatorních výdajů, které mohla odložit.
Nebo výdaje na obranu, ke kterým jsme se zavázali vstupem do NATO.
Každopádně už pár let vám odpovídám, že vaše otázka je zavádějící. Ptáte se na jednu konkrétní věc, a je vám úplně jedno, že dochází k mnoha podobným případům, které ovšem nezapadají do vaší účelově vymezené otázky.
Ptát byste se měl opačně. V čem by se zákon o financování ČT lišil třeba od zákona o rozpočtové odpovědnosti nebo od smlouvy o přistoupení k NATO, že tenhle zákon by všechny vlády dodržovaly?
-
Ano, zakon o rozpoctove zodpovednosti tato vlada zrejme porusujila. Ale nestalo se to, ze by nevyplatili nejaky zakonny vydaj.
A jak je to s tim zavazkem NATO uz jsem vam davno vysvetlovat. Skoncil jste u veseleho tvrzeni
"Je to nějaká dohoda v rámci NATO, takže to určitě musel slíbit někdo, kdo to slíbit může, takže je to minimálně pro vládu závazné."
Takze porad nemame zadny priklad, kdy "vlade proslo nevyplaceni nejakeho jasne daneho mandatorniho vydaje".
dochází k mnoha podobným případům, které ovšem nezapadají do vaší účelově vymezené otázky.
Co je na tom uceloveho? Jestli bude vyse platby CT jasne dana ze zakona a vy si mysliste, ze to vlada bude moct porusovat, tak je na miste se ptat, jestli vlada neco takoveho muze udelat. A argument, ze se porusuje jakysi zavazek co si nekde nekdo rekl a neni v zakone, je proste uplne mimo misu. Ale pockejme si na zneni zakona.
-
Účelové je to, že to bezdůvodně omezujete na strašně úzkou skupinu případů. Div že se neptáte, kdy vláda ČR nevyplatila z rozpočtu částku ČT.
Financování obrany ve výši 2 % HDP stanovuje zákon č. 177/2023 Sb. Vy ovšem stejně najdete nějakou výmluvu, proč je to něco jiného, než případné financování ČT ze státního rozpočtu.
-
Je to účelové, protože nehledáte všechny možné podobné příklady, ale jen velmi omezenou množinu případů.
Je to jako kdybychom se bavili o tom, že někdo projel autem křižovatku na červenou – a vy byste chtěl příklad, kdy někdo projel v úterý modrým autem trojramennou křižovatku na červenou ve stotisícovém městě, přestože den, barva auta, tvar křižovatky ani velikost města s problémem vůbec nesouvisí.
Výdaje na obranu se zvýšily rozpočtovým trikem, kdy se za výdaj na obranu najednou počítá kde co.
-
Jenže to vymáhání a obsluha plateb jsou relativně levné, a celé financování je dlouhodobě předvídatelné, průběžné, není (zjednodušeně!)
od ledna do prosince
, a pokud s těmi penězi ty organizace hospodaří rozumně, nikdo jim do toho nekecá.
(Poslední, co potřebují, je, aby nějaký úředník s představou o účetnictví diktoval, kolik za co smí utratit, nebo jak má vypadat výběrové řízení.) -
No, ze by kolem soudu problemy s penezi nebyly bych netvrdil. A ano, muze za to nastaveni prislusne kapitoly statniho rozpoctu, zeano :-)
-
Protože soudy jsou úplně něco jiného, než média veřejné služby. Soud nemůže ovlivnit, jestli se k němu nějaký případ dostane – prostě soudí to, co k němu přijde. U médií je podstatné to, zda něco vysílají či nevysílají. Kolik politických stran stojí za rok před soudem, a kolikrát se o nějaké politické straně vysílá? Vidíte ten diametrální rozdíl, jak mohou politici ovlivňovat veřejnost a volby přes média a jak maličko přes soudy?
Proč jsou podle vás poplatky za média veřejné služby blbost? Proč jsou i ve spoustě jiných států, od kterých jsme se inspirovali?
Když by se média platila ze státního rozpočtu, tedy z daní, aparát na kontrolu a vymáhání daní potřeba nebude?
-
Soud rozhoduje o tom jestli pujde Babis do teplaku, nebo ne. A co mu muze udelat CT? Natoci o nem nehezkou reportaz, kterou stejne 99% jeho volicu neuvidi. Babis ma daleko vetsi bobky ze soudu a proto se ted horko tezko snazi hrat mrtveho brouka, zatimco jeho vlada predvadi absurdni cirkus. Hlavne prezit do hlasovani o vydani.
ČLÁNKY DO MAILU
