pdav: Já jsem se ve své reakci držel tématu a reagoval jsem na komentář tumise. Což se o vašem komentáři říci nedá. Jak s nákupem zboží a služeb souvisí adresa předsedy spolku Zahrádkáři Kersko, která je také uvedená ve veřejném rejstříku?
No a že nevíte, že by se dal živnostenský rejstřík jednoduše stáhnout – to má dokazovat co? Kdybyste si vygooglil „živnostenský rejstřík“, najdete třeba https://rejstrik-firem.kurzy.cz/zivnostensky-rejstrik/ nebo https://rejstrik.penize.cz, všechny živnostníky najdete i na https://www.hlidacstatu.cz. Když ta data mají soukromé subjekty a poskytují je zdarma dál, tak asi není zas až takový problém je získat, nemyslíte?
Já pořád nerozumím tomu argumentu. Chcete říci, že existují úředníci, kteří mají přístup do centrální evidence obyvatelstva, ale nemají přístup do informačního systému datových schránek?
Samozřejmě. Co je na tom překvapivého? Do informačního systému datových schránek mají přístup úředníci podatelny.
Pokud se budu držet zde zmíněného příkladu s pokutou: já si nejsem vědom toho, že by se mě kdy nějaký úředník nějak ptal, jakou mám adresu bydliště.
Proč by se vás na to ptal? Adresu si opíše z občanky.
kdyby si nemohl zjistit adresu, že?
Adresu nepotřebuje zjistit, adresu ví. Pokaždé, když vás někdo identifikuje, zjišťuje vaše jméno, adresu a datum narození nebo rodné číslo. Když to pak předává dál, třeba policajt to předává do správního řízení na úřad, předává tuhle trojici údajů.
Já osobně bych od začátku dal přístup do IS DS všem, kdo mají přístup do centrálního registru obyvatel.
To je teď zbytečné, protože ID datové schránky je v registru obyvatel. Ale zase do registru obyvatel nemá přístup každý úředník.
To opravdu ten ohýbák ve formě omezených přístupových práv existuje?
Pokud myslíte to, že ne všichni lidé z institucí, které mají datovou schránku OVM, mají přístup do datových schránek – pak ano, do datové schránky samozřejmě nemají přístup všichni lidé ze subjektu, kterému datová schránka patří. A úplně stejné je to ve firmách. Ve firmě má také přístup do datové schránky nějaký sekretariát ředitele, ale ne každá uklízečka.
Nerozumím tomu, proč by banky (respektive kdokoliv) měly mít možnost komunikovat se mnou bez toho, abychom se předem domluvili na tom, na jakou DS mi psát?
Protože představa tvůrců datových schránek byla, že se co nejrychleji začnou používat pro veškerou oficiální komunikaci. Když chcete někoho tlačit k tomu, aby používal váš systém, aby jím nahradil předchozí způsob komunikaci, musíte mu dát nástroj, jak s informacemi z předchozí komunikace začít používat ten nový způsob. Metodou „chtějte od svých klientů další informace“ nikoho nepřesvědčíte, že má začít používat něco nového a že je to jednoduché.
Proč by to s mou adresou mělo být jiné?
Ale ono to funguje opačně. Ten seznam není pro hledání adresy, je určený pro hledání ID datové schránky. ID datové schránky hledáte pro nějakou osobu. Takže potřebujete jednoznačnou identifikaci osoby. Za (skoro) jednoznačnou identifikaci osoby bylo považováno rodné číslo, ale to se Ministerstvo vnitra snaží už desítky let zrušit. Ovšem nemá za něj náhradu, takže je v tom neúspěšné. Proto se místo rodného čísla začala používat kombinace jméno a příjmení, adresa trvalého pobytu a datum narození. Je to sice horší identifikace, než rodné číslo, ale za to je to komplikovanější, daleko více náchylné na chyby a není to stálé v čase (může se změnit adresa i jméno). Tomu se říká pokrok… No a proto máte v tom seznamu aspoň jméno a adresu, přidat tam i datum narození asi i před těmi 15 lety někomu připadalo moc.
Kdyby se už dávno rodná čísla nahradila bezvýznamovým identifikátorem, mohl v tom seznamu být jen bezvýznamový identifikátor a ID datové schránky, a nebo jen ten bezvýznamový identifikátor, který se mohl používat rovnou jako ID datové schránky občana.
S tím, že se vaše adresa trvalého pobytu bude objevovat všude možně, se smiřte. Je to výsledek práce ochránců osobních údajů – ti nechtějí ani rodné číslo, ani jiný bezvýznamový jednoznačný identifikátor. Jenže jednoznačná identifikace osoby je potřeba, tak se používá ta kombinace jméno, adresa a datum narození. Není to ideální, v čase se to mění, mohou tam být duplicity, ale nic lepšího nemáme. (Poslední varianta je, že se to nahradí číslem občanského průkazu. Které má ale stejnou vadu, že se to v čase mění – a to ještě častěji, než jméno nebo adresa trvalého pobytu. Takže je to zase k ničemu.)
Chcete mít poslední slovo nebo se držet tématu?
Podle mě je seznam živnostníků prospěšný a lze tady spatřovat oprávněný/veřejný zájem, kdy občan si může sám zkontrolovat, jestli podnikatel, od něhož si kupuje zboží nebo služby podniká legálně. A já osobně nevím o tom, že by se dal stáhnout tak jednoduše, jako seznam DS (který byl a je k ničemu, jak jsem vysvětlil výše).
Já pořád nerozumím tomu argumentu. Chcete říci, že existují úředníci, kteří mají přístup do centrální evidence obyvatelstva, ale nemají přístup do informačního systému datových schránek?
Pokud se budu držet zde zmíněného příkladu s pokutou: já si nejsem vědom toho, že by se mě kdy nějaký úředník nějak ptal, jakou mám adresu bydliště. To aby věděl, kam poslat pokutu. Tak nějak předpokládám, že ten úředník tu informaci dohledává v centrálním registru. Ostatně to by musel i s tím veřejným seznamem DS, protože jak by mohl vyhledávat podle adresy, kdyby si nemohl zjistit adresu, že?
Já osobně bych od začátku dal přístup do IS DS všem, kdo mají přístup do centrálního registru obyvatel. V čem je pohled do IS DS nebezpečnější, než pohled do toho registru? Navíc proč to komplikovat tím, že se bude muset jít přes dva systémy: registr obyvatel + nějaký veřejný seznam, ze kterého mi beztak půlka lidí zmizí jakmile si cosi odškrtnou v DS?
Zatím mi to přijde, že obhajujete existenci rovnáku na ohýbák. To opravdu ten ohýbák ve formě omezených přístupových práv existuje?
Co se zpráv od banky týká, tak těm jsem dal své nacionále, adresu, telefonní číslo i email. Dokonce pro mě zajišťují i eIdentitu, tolik informací o mně mají. Na požádání jim klidně dám i číslo mé DS, kam si přeji, aby mi něco posílali. Nerozumím tomu, proč by banky (respektive kdokoliv) měly mít možnost komunikovat se mnou bez toho, abychom se předem domluvili na tom, na jakou DS mi psát?
Doba Zlatých stránek, kde bylo jméno, adresa a telefonní číslo, jsou pryč. Já nechci, aby si kdokoliv mohl najít moje telefonní číslo. Když mi volá někdo s nabídkou výhodnější elektřiny, přepočítání ceny za pojištění, revizi kotle apod., tak se jako první ptám, odkud má moje telefonní číslo. Proč by to s mou adresou mělo být jiné?
"že do toho jde s vědomím"
Osobne se domnivam, ze takova silenost nikoho, kdo si dobrovolne zrizoval DS ani nenapadla. Mate samozrejme pravdu, pokud chcete napsat, ze si mel precist zakon pred tim, nez si DS zridil. Ale asi tusite, jak to je s tim, ze si lide ctou zakony. Dle meho nazoru by stat nemel podobne "pasti" na lidi delat.
29. 3. 2023, 00:30 editováno autorem komentáře
Co vas vede k domence, ze to nikdo nezneuzil. Personalizovane dopisy se jmenem a adresou slibujici nejakou vyhodnou exkluzivni nabidku lide dostavaji, malokdy je tam uvedeno, kde adresu odesilatel vzal.
Ano, dostávají je všichni lidé. Ne jen vlastníci datové schránky fyzické osoby. Což mne vede k domněnce, že to nikdo nezneužil, protože si ty údaje umí obstarat jinak a v daleko větším množství.
Vetsina tech udaju pro benze soukrome osoby nikde uvedena neni, u zivnostniku, statutaru firem a podobne je to jinak, ale nejsem si jist, zda se treba zivnostensky rejstrik da jednoduse stahnout jako celek a nemusim hledat jednotlive.
Přičemž živnostníků a statutárů je daleko víc, než držitelů DS FO. Existuje mnoho soukromých vyhledávačů v živnostenských rejstřících, takže je úplně jedno, jak obtížné je to získat – protože spousta subjektů evidentně ty seznamy má a nemá problém je poskytnout (třeba za úplatu) dál.
Proc by podobne prikori mel strpet bezny clovek.
No třeba proto, že do toho jde s vědomím, že bude uveden ve veřejném rejstříku.
Nic proti, ale přijde mi, že se pořád točíte na tom, že před 15 lety to bylo "správné" řešení. Doba ale pokročila, jestli jste si nevšiml.
To je zvláštní výklad tvrzení, že dnes už je to přežitek.
Ochrana osobních údajů pokročila a takový seznam, který je v podstatě neužitečný, nemá šanci obstát před GDPR. Jen se divím, že ÚOOÚ nezasáhl včas.
Vzhledem k tomu, že povinnost publikování toho seznamu je daná zákonem, který je vůči GDPR zákonem speciálním, před GDPR to samozřejmě obstojí a ÚOOÚ akorát konstatuje, že zákon je nevhodný a stálo by za zvážení ho změnit, ale MV dodržuje platnou legislativu. Že je ke zrušení seznamu potřeba změna zákona máte napsané i v nadpisu zprávičky, kterou komentujete…
Pokud DS nemám, ten seznam se mi k p.... (ničemu), protože do DS zprávu jinak než z DS nepošlu.
Díváte se na to jako jednotlivec. Ve větších institucích je ale ten, kdo rozhoduje o způsobu poslání (protože to třeba musí buď vytisknout a podepsat vlastnoručně, nebo podepsat elektronicky), někdo úplně jiný, než kdo vyřizuje poštu z a do datových schránek.
k tomuhle má přístup kde kdo včetně cizích zpravodajských služeb
Zato k živnostenskému rejstříku cizí zpravodajské služby přístup nemají… Když už se něco v této oblasti má řešit, tak náhrada rodných čísel a DIČ podnikajících fyzických osob.
Za celou dobu jste neuvedl jediný argument o potřebnosti takového seznamu v dnešní době.
Za to jsem několikrát uvedl, že ten seznam považuju v dnešní době za přežitek.
Nic proti, ale přijde mi, že se pořád točíte na tom, že před 15 lety to bylo "správné" řešení. Doba ale pokročila, jestli jste si nevšiml.
Ochrana osobních údajů pokročila a takový seznam, který je v podstatě neužitečný, nemá šanci obstát před GDPR. Jen se divím, že ÚOOÚ nezasáhl včas.
V případě, že FO nechá svůj údaj ze seznamu smazat, tak to nezbavuje povinnosti OVM doručovat písemnosti této FO do její DS.
Pokud DS nemám, ten seznam se mi k p.... (ničemu), protože do DS zprávu jinak než z DS nepošlu. Pokud ji mám, tak je tam adresář, kde si adresáta, jehož ID DS neznám, najdu.
A přidávat tam ještě datum narození je do nebe volající blbost. Tady se bavíme o veřejném seznamu FO. Na rozdíl od písemnosti "s pruhem", kde je datum/rok narození, k tomuhle má přístup kde kdo včetně cizích zpravodajských služeb. Kdežto na té obálce to vidí jen pošta a její zaměstnanci, kterým ta obálka projde rukama. A navíc je to chráněné listovním tajemstvím.
Za celou dobu jste neuvedl jediný argument o potřebnosti takového seznamu v dnešní době. To už by stát mohl publikovat data ROB.
Ale ja pro ne ani bez souhlasu prijemce nic resit nechci. Pokud s tim prijemce souhlasi, tak jim ID da, stejne jako jim dal postovni adresu, e-mail nebo treba telefonni cislo. Nebo se necha nekde uverejnit. Uz se navic opakuji, ale ten seznam je stejne k nicemu, pokud jsem treba banka, tak nemuzu posilat s rizikem, ze pisi jinemu cloveku se stejnym jmenem na stejne adrese.
To uz je problem statu, jak si to udela aniz by zaroven naprosto rezignoval na ochranu osobnich udaju. Pravdepodobne to nejak udelat lze, kdyz povinnost posilat DS existuje a zaroven se da ze seznamu odhlasit.
Co vas vede k domence, ze to nikdo nezneuzil. Personalizovane dopisy se jmenem a adresou slibujici nejakou vyhodnou exkluzivni nabidku lide dostavaji, malokdy je tam uvedeno, kde adresu odesilatel vzal. Samozrejme je zrejme, ze aslespon zatim to bylo vetsinou nekde jinde, protoze DS si zalozilo malo lidi, ale to samozrejme neznamena, ze si ten seznam nikdo nestahl a nevyuzil jako dalsi zdroj adres k tem, ktere uz mel odjinud.
Vetsina tech udaju pro benze soukrome osoby nikde uvedena neni, u zivnostniku, statutaru firem a podobne je to jinak, ale nejsem si jist, zda se treba zivnostensky rejstrik da jednoduse stahnout jako celek a nemusim hledat jednotlive. Kazdopadne tito lide (zivnostnici, statutari, atd.) do toho jdou s vedomim, ze budou uvedeni v nejakych verejnych rejstricich. Proc by podobne prikori mel strpet bezny clovek.
Pro fyzické osoby, firmy a podobně jste nic nevyřešil, protože řešený problém je „mám poštovní adresu a chci poslat datovou zprávu“.
Problém v tom „možnost to nějak zjistit dáte 100 000 úředníků“ je v tom slově „nějak“.
Marketingové organizace nebo podvodníci pro to jistě lobovali a pak to 15 let nezneužili. To dává smysl. Já bych se ptal spíš opačně – je to reálný problém, když to 15 let nikomu nevadilo? Je to reálný problém, když většina těch údajů je stejně uvedená v jiných veřejných rejstřících? Daleko víc adres včetně data narození je uvedeno v živnostenském rejstříku než v tomhle seznamu.
Pro zaslani dopisu ale opravdu potrebuji adresu a jejich seznam mi nikdo neda. Mohu se na ni zeptat. Uplne stejne na zaslani DS potrebuju ID prijemce a mohu se zeptat a stejne jako treba v dobe, nez byly bezne e-maily, jsem se lidi neptal na jejich budouci e-mailovou adresu, tak se jich nemusim ptat na ID budouci schranky, to si vyzadam, az s nimi budu potrebovat timto zpusobem komunikovat. Na tom nemuze byt nic k nepochopeni. To je tedy stav pro fyzicke osoby, firmy a podobne.
OVM maji povinnost posilat do DS, takze potrebuji nejak ID zjistit, v tom nejsme ve pri, ale porad je rozdil, kdyz tu moznost, nejak to zjistit date 10000 uredniku, pokud ji skutecne nezbytne potrebuje tolik z nich a nebo, kdyz seznam proste zverejnim. Ono samozrejme lepsi by bylo vyhledavani omezene pouze pro uredniky a logovani, kdo, kdy a koho hledal. Takze ani oni by nemeli pristup k adresam lidi, po kterych jim nic neni a ve forme, ve ktere to mohou snadno predat dal.
Pro zverejneni seznamu neexistoval zadny duvod a kdybych spise neveril v neschopnost, tak si musim myslet, ze k nemu doslo na zaklade lobbingu nejake marketingove organizace, snad ne primo nejakych podvodniku.
Pouzite reseni neni kompromisem mezi ochranou osobnich udaju a potrebami OVM, ale naproste potreni ochrany osobnich udaju.
Na OVM uz jsem se mrkl, za neznalost, ze mezi ne patri i skoly se omlouvam.
28. 3. 2023, 21:30 editováno autorem komentáře
Já vám jenom vysvětluju, jaká byla situace. A vy pořád odmítáte přijmout fakt, že když je něco desítky let nastaveno „pro zaslání dopisu potřebuju poštovní adresu“
a najednou máte pro posílání začít používat jiný identifikátor, potřebujete nějaký převodník z poštovních adres, minimálně do doby, než se podaří ty identifikátory většině subjektů posbírat. Protože korespondence holt funguje na principu „dnes posílám dopis někomu, jehož adresu jsem získal před týdnem, měsícem, rokem, deseti roky“.
Mohl se zvolit jiný způsob zavádění datových schránek, který by třeba takový seznam nevyžadoval. Ale ve zvoleném modelu, kde měly datové schránky rychle nahradit papírovou poštu (v některých případech dokonce povinně) byl ale takový seznam přijatelným kompromisem mezi použitelností a ochranou osobních údajů. Ani vy jste s žádným použitelným řešením nepřišel, protože vaše řešení, že všichni měli několik let dopředu sbírat identifikátory datových schránek, když ještě neexistovaly, je mimo realitu.
Veřejná škola je OVM, což byste zjistil třeba tak, že byste si v tom seznamu zkusil školu vyhledat.
Přístup do seznamu provozovatelů vozidel má pár desítek, možná stovek úředníků. Vy byste ten seznam potřeboval nasdílet desítkám tisíc zaměstnanců orgánů veřejné moci. Ne jim ho jednou poslat, ale dát jim přístup k aktuálnímu seznamu. Lidem na obecních úřadech obcí, které mají 200 obyvatel. Základním a středním školám, mateřským školám.
Seznam jmen a adres nepotřebujete, protože jméno a adresu už máte. Už stovky let, když někomu chcete poslat dopis, potřebujete znát jeho poštovní adresu. Takže jsou na to všichni zvyklí, vyměňují si tyhle údaje. A do toho teď vznikla nová situace, že chcete někomu poslat dopis, takže znáte jeho poštovní adresu, ale potřebujete znát jeho ID datové schránky, abyste mu mohl poslat datovou zprávu. Proto potřebujete nějaký převodník z poštovních adres na ID datové schránky.
Po 15 letech už se to všichni naučili, vedle poštovní adresy chtějí i ID datové schránky. Ale v době spuštění datových schránek to tak nebylo a spousta subjektů byla v situaci „mám poštovní adresu a potřebuju ‚na ni‘ poslat datovou zprávu“.
Marně se vám už několik komentářů po sobě snažím vysvětlit, že dnes je situace jiná než před 15 lety a banka se mne těžko mohla před 20 lety při založení účtu ptát na ID mé datové schránky, když datové schránky neexistovaly.
Pokud urednik nema pristup do systemu DS, tak to nutne neznamena, ze musi byt seznam verejny, stale muze existovat neverejny seznam, ktery je pristupny urednikum, kteri ho ke sve agende potrebuji. Kdyz jste treba zminil ty pokuty, tak vyzvy k uhrazeni urcene castky chodi provozovatelum vozidel i bez verejneho seznamu provozovatelu vozidel. Urednici si proste mohou v nejakem systemu na zaklade RZ najit provozovatele, aniz by nutne musel existovat verejne pristupny seznam provozovatelu motorovych vozidel.
Klasicka papirova posta take slouzi i obcanum a firmam, presto stat zadny seznam jmen a adres obcanu neuverejnuje. Banka se svych klientu bezne pta, jak s nimi ma komunikovat a kam jim ma posilat postu. Stejne jako se jich pta na korespondencni adresu, ktera je mnohdy jina nez adresa trvaleho bydliste, tak se jich muze zeptat na ID datove schranky. Nevim, zda banky pouzivaji tento seznam, aby samy bez domluvy s klientem presly na zasilani do DS. Myslim si, ze se tak nedeje, castecne kvuli tomu, ze v tom seznamu neidentifikujete cloveka s dostatecnou jistotou a castecne kvuli tomu, ze je normalni se s klientem na zpusobu zasilani dokumentu dohodnout.
28. 3. 2023, 15:05 editováno autorem komentáře
Ten vyhledávací systém existuje – ale je součástí informačního systému datových schránek, takže se k němu dostane jenom ten, kdo má přístupové údaje. A to, že má datovou schránku úřad, opravdu neznamená, že má přístupové údaje každý úředník na úřadě.
Datové schránky byly myšlené tak, že pomocí nich bude navzájem komunikovat i soukromý sektor, tj. firmy a občané. Proto by nedávalo smysl uzavřít ten seznam jenom pro OVM. Protože kdyby třeba banka chtěla rozeslat informace o změnách obchodních podmínek datovou schránkou, potřebuje vyjít z toho, co už zná – což jsou jména a adresy.
Že se to tak nepoužívá svědčí o tom, jak „dobře“ je celý systém navržen. A to je ten největší problém, ostatní problémy jsou jen důsledek. Kdyby celý systém datových schránek byl řešen jako opt-in a byl navržen tak, aby uživatele motivoval k tomu, aby ho používali, vypadalo by to celé jinak – a žádný veřejný seznam by nebyl potřeba ani jako nouzové řešení.
I kdybych pripustil, ze stat nejaky seznam potrebuje a to neni tak tezke pripustit, byt si umim predstavit, ze by stacil nejaky vyhledavaci system, kam da urednik inicialy osoby a vyplivne mu to ID nebo informaci, ze nema schranku, tak proste nelze pripustit, ze dany seznam musi byt verejny. K tomu neexistoval a neexistuje legitimni duvod.
Ten důvod jsem vám popsal. Můžete si myslet, že v porovnání se zásahem do práv lidí je ten důvod nedostatečný. Ale nemůžete tvrdit, že neexistuje.
To, že tam není datum narození, je problém – možná jste slyšel o případech, kdy dostal zprávu někdo jiný, jmenovec.
To je zase důsledek toho, že se Ministerstvo vnitra snaží už spoustu let zrušit rodné čísla, ale nemá za to adekvátní náhradu. Datové schránky vznikly právě pod tímto vlivem, takže rodná čísla neznají.
Neexistuje duvod, aby kvuli poslani pokuty ci cehokoli jineho pres DS existoval verejny seznam.
Ten seznam byl spatny v dobe vzniku uplne stejne jako dnes a jeho existence byla a je neobhajitelna, alespon dokud nebude opt-in.
Pokud stat nebyl pripraven na nasazeni DS bez znacnych zasahu do soukromi obcanu, tak je nemusel zavadet. Pokud navic existovala moznost se odhlasit, coz nevim jiste, zda byla od zacatku, tak ten seznam byl pro stat stejne k nicemu. Pokud ma stat plnit povinnost posilat do DS, tak musi videt i DS lidi, kteri si nepreji byt zverejneni.
Navic ten seznam neumozni identifikovat osobu dostatecne presne pro potreby statu. Neni nikterak vyjimecne, ze na stejne adrese ziji 2 lide (nejcasteji asi otec a syn nebo matka a dcera) stejneho jmena a stat proste nemuze posilat pokuty pro syna do DS otce a podobne.
Když vám stát chce poslat pokutu, nemůže spoléhat na to, že se vás nejdřív bude ptát, jestli mu prozradíte ID datové schránky. Pořád zapomínáte na to, že v soukromoprávních vztazích komunikujete, s kým chcete a s kým se dopředu domluvíte, ale stát musí komunikovat i se subjekty, se kterými před tím vůbec nekomunikoval. A všechno je založené na tom, že znáte název subjektu a jeho adresu. Když budete někoho žalovat u soudu, uvedete jeho jméno a adresu trvalého bydliště, jeho datovou schránku znát nemusíte. Když vás chytne revizor v MHD, opíše si z občanky jméno a adresu trvalého bydliště, ne ID datové schránky.
Auta se 3 koly nejsou běžná. Speciálně proto, abych předešel téhle námitce, jsem tam to slovo „běžná“ napsal.
Já netvrdím, že stát nezbytně potřebuje veřejně dostupný seznam DS. Vysvětloval jsem, k čemu ten seznam sloužil v době vzniku. A explicitně jsem napsal, že ten seznam v dnešní době považuju za přežitek.
Veřejný seznam adres není potřeba, protože adresa je součástí obvyklé identifikace subjektů.
Této diskusi by velmi pomohlo, kdybyste pořádně četl, co jsem napsal.
Ano, pokud jsem si s nekym psal, tak jeho adresu pravdepodobne mam, pokud s nim do budoucna chci komunikovat pres DS, tak se na ni zeptam, stejne, jako bych si s nim chtel zatelefonovat nebo mu treba poslat e-mail, neni nutno, aby byl zarazovan automaticky na nejaky verejny seznam telefonu nebo e-mailovych adres. Nakonec i na tu postovni adresu jsem se muzel prapuvodne zeptat, s jeji znalosti jsem se nevyskytl a zadny verejny seznam adres obcanu neexistuje.
Auta se 3 koly existuji, takze i v takovem pripade byste spise vystupoval jako fanda 4kolovych nez jako clovek uvadejici nepresne informace na pravou miru, ale rekneme, ze by to byl poctivy omyl. Ale tvrdit, ze stat nezbytne potrebuje verejne dostupny seznam DS, je nesmysl, coz lze ilustrovat na neexistenci verejneho seznamu adres. Obhajoba verejneho seznamu DS je tedy pouze obhajobou nesmyslneho postupu statu,
Pokud jste si dříve s člověkem dopisoval, znáte jeho adresu. Pokud úřad potřeboval něco poslat člověku, znal jeho adresu.
Já vám pouze vysvětluji fakta. To nemá nic společného s tím, jaký mám názor na datové schránky nebo na ten seznam. Když budete tvrdit, že běžné osobní auto má tři kola, také vám napíšu, že má kola čtyři – a neznamená to ani že jsem fanda aut ani že jsem fanda čtyř kol.
Pokud cloveka znam z drivejska a neznam jeho adresu, tak jsem ve stejne situaci, jako kdyz neznam jeho aktualni ID datove schranky. Pritom snad nikdo netvrdi, ze kvuli tomu, ze se lide stehuji nebo nekteri drive treba ani korespondencni adresu nemeli, musime mit verejny seznam lidi a jejich adres.
Aby urady mohly komunikovat, tak nepotrebuji verejny seznam dryitelu datovych schranek. Nakonec jejich povinnost komunikovat pres DS, nemylim-li se, nezanika vyrazenim cloveka z verejneho seznamu, predpokladam tedy, ze ho ke sve praci realne nepotrebuji.
Vy jste vramci sveho neochvejneho presvedceni, ze co stat cini, dobre cini, schopen neuveritelnych demagogii.
Pokud bych Vám chtěl poslat dopis, musím se Vás zeptat na adresu, pokud email, emailovou adresu. Úplně stejně by to mělo být u DS.
OVM mají přístup k adresám i k ID datové schránky, takže pro ně ten seznam není.
A pokud chci někomu poslat PDZ, tak si ho v ISDS najdu.
Asi se shodneme na tom, že dnes je to zbytečnost.
Ten důvod jste právě popsal. Když si s někým chcete psát, víte jeho adresu – a tu potřebujete převést na ID datové schránky. Nezapomeňte, že ten seznam vznikl současně se vznikem datových schránek, takže mnohdy bylo pozdě říct si „to jsem se měl před několika týdny, měsíci či roky zeptat na ID datové schránky“ (které dotyčný stejně před založením DS neměl). Úřady měly (a mají) povinnost komunikovat datovou schránkou, pokud ji dotyčný má.
Dneska už je ten seznam přežitek, protože každý, kdo komunikuje datovou schránkou, už má možnost vyhledávat adresáta přímo přes ISDS. Ale dříve ta možnost ve spoustě případů nebyla, protože o tom, zda má jít „dopis“ datovkou nebo poštou, se rozhodovalo někde úplně jinde, než kde byl přístup do DS.
Ten seznam slouží pro zjištění ID datové schránky. Když ID znáte, seznam vůbec nepotřebujete. A na úřední dopisy nebo složenky se třeba datum narození nebo rok narození tiskne. Výhoda dopisů je v tom, že je nakonec doručuje pošťák, který si s nejednoznačností nějak poradí. To počítače neumí. Navíc datovou schránku nemají všichni, takže to, že nemáte druhého Jana Nováka z Horní Lhoty v seznamu držitelů datových schránek, neznamená, že neexistuje – a že to není ten Jan Novák, komu chcete poslat zprávu, otec Jana Nováka, který datovou schránku má, a kterého jste v seznamu našel.
Pak nerozlišíte lidi se stejným jménem narozené ve stejném roce. Pořád je to tak, že čím méně údajů se zveřejní, tím více lidí nedokážete rozlišit. Když zveřejníte jméno a příjmení, nerozlišíte ani otce a syna se stejným jménem. Když přidáte rok narození, otce a syna odlišíte, ale neodlišíte shody jmen narozené ve stejném roce. Když přidáte i datum narození, nerozlišíte už „jenom“ lidi se stejným jménem narozené ve stejný den. Pak můžete přidat ještě adresu trvalého bydliště, kombinací jméno, příjmení, datum narození a adresa trvalého bydliště už dokážete odlišit skoro všechny občany ČR, duplicita v tomhle případě je raritní (ale existuje nebo existovala).