V Česku je konkrétně technický rozdíl v tom, že zákon o poplatcích projednávají a schvalují obě komory parlamentu, kdežto zákon o státním rozpočtu podle ústavy projednává a schvaluje jenom sněmovna.
Přesně proto je dobné mít rozhlas a televizi placené z koncesionářských poplatků!
(Byť si o jejich výši a rozložení výběru myslím svoje.)
Jaký je rozdíl mezi:
1) Upravit zákon, který definuje výšku koncesionářského poplatku
2) Upravit zákon, který definuje výšku příspěvku ze státního rozpočtu
V obou dvou případech se mění speciální zákon.
RRŠ:
Pro mne je to jedno, protože ten, kdo to skutečně zaplatí, je v obou případech občan. U nás zaplatí koncesionářský poplatek, na Slovensku se mu to započítá do daní. Jediný rozdíl je v tom, že slovenský občan nemusí tyto poplatky řešit osobně, takže má o starost míň a slovenským médiím zbude ve finále více peněz protože u nás padne část těchto poplatků na přebujelou agendu,která je s jejich správou spojena.
Jedno to není. Hlavní rozdíl je v tom, že omezováním financování rozhlasu/televize u nás nijak neovlivníte schodek státního rozpočtu - a naopak to nesvádí ke škrtům v rozpočtu ve stylu však ten rozhlas a televize stejně nejsou potřeba, tak tolik nepotřebují
.
Nejde tolik o samotnou vybranou čásku, jako o její stabilitu. Ta média s tím prostě mohou počítat.
A měnit to zákonem by bylo vyloženě ze zlé vůle
, protože jinak to nemá vliv (ani na funkci rostlináře).
A právě změna u RTVS je udělána přesně tak, jak píšete, tedy změnou příslušného jiného zákona, který ten výdaj stanovuje, v rámci celkového konsolidačního balíku zákonů.
rozpočet se schvaluje každý rok, je možné tam daleko snadněji komponovat změny a hejbat s rozpočtem RTVS. Zatímco, když na to je samostatný zákon, jeho změna vyvolá daleko větší ohlas, neschová se to tak snadno v houšti státního rozpočtu.
Zazrak ... kazda domacnost, kazda firma, dokonce i ten stat funguji presne stejne. Vubec netusi, jake budou jejich prijmy a musi pocitat i s variantou,ze potencielne zadne, ze?
Ale na SK je to taky speciální zákon, který by u nás také projednávaly obě komory parlamentu. Rozdíl žádný.
Samozřejmě se můžeme ptát, co by se stalo, kdyby rozpočet tomuto zákonu odporoval.
Soucasti statniho rozpoctu jsou tzv mandatorni vydaje. Snemovna rozpocet sice schvaluje, ale v ramci toho nemuze menit mandatorni vydaje, to by musela zmenit jine zakony.
Takze v tom naprosto zadny rozdil neni.
Úderka z ČT by to jistě nenechala bez povšimnutí. Včetně zpřátelených médií. I ty naivo.
Jenže o to ani tak nejde.
Problematické je samo navázání na rozpočet (a ještě na HDP...). To prostě nedává rozumnou možnost plánovat cokoliv dopředu a dostáváte se do situace: na začátku roku čekám na peníze, celý rok šetřím, aby to vyšlo, na konci roku dostanu o něco víc - a do Silvestra to musí bejt utracený
. (Obrazně řečeno, samozřejmě!)
Nezdá sa mi, že by RTVS zrovna trpela nejakými zásadnými suchotami. V prípade nutnosti sa dá zrušiť športový kanál, ten tu nebol odjakživa.
Dělal jste v poslední době něco pro stát? Někdy to funguje, jindy...
...jindy odvedete práci na jaře a čekáte do předvánoc na zaplacení. Případně vyhrajete výběrko v létě, ale práce začnou v listopadu, protože dřív nejsou peníze - a hotovo musí být do prosince. Nebo naopak dostanete práci na leden, ale fakturovat se musí v prosinci předchozího roku, dokud jsou peníze.
Domácnost má obvykle nějaký pravidelný příjem, pravidelné výdaje, a obecně alespoň trochu přehledu o financích. Firmy (zejména ty soukromé a úspěšné) mají o příjmech a výdajích přehled dost podrobný. Ale hlavně: není problém převádět plusy či mínusy do dalšího roku.
Ve státním v lednu nevíte, klik peněz dostanete, ale na konci roku musíte skončit s nulou - cokoliv jiného je špatně.
Rozdíl je, že u 1)
řešíte jen ten poplatek, takže to děláte jen z populismu či zlé vůle, případně protože to je potřeba, ale u 2)
to může být motivováno vazbou na ten rozpočet (ušetření/rozhazování...).
Obecně ten rozpočet řešíte pravidelně (minimálně každý rok), zatímco koncesionářský poplatek jen málo kdy.
Snad nechceš, aby žili v nejistotě? Nemyslíš ani na spřátelené firmy, kamarády, kamarády kamarádů. To od tebe není pěkné. Měl by ses nad sebou zamyslet. Aspoň na pár vteřin.
Ale u státu, máte mnohem vyšší pravděpodobnost, že dostanete nakonec zaplaceno. V soukromé sféře stále přetrvává nešvar placení faktur po splatnosti. Pokud jde o rodinný rozpočet, tak ten musí být často flexibilní. Ztráta zaměstnání, zdražování energií, nečekané výdaje. S tou nulou na konci souhlasím. Jenže rozpočet je plánován na kalendářní rok. S tím nic nenaděláme. Tímto nechci zpochybňovat předešlý příspěvek. Abych nezapomněl, velkým nešvarem jsou "motivační "provize, čti úplatky. Ve dvojí sazbě pro státní a soukromý sektor. Z tohoto důvodu třeba předal soused stavební firmu synovi, protože už na to neměl žaludek.