Ale u státu, máte mnohem vyšší pravděpodobnost, že dostanete nakonec zaplaceno. V soukromé sféře stále přetrvává nešvar placení faktur po splatnosti. Pokud jde o rodinný rozpočet, tak ten musí být často flexibilní. Ztráta zaměstnání, zdražování energií, nečekané výdaje. S tou nulou na konci souhlasím. Jenže rozpočet je plánován na kalendářní rok. S tím nic nenaděláme. Tímto nechci zpochybňovat předešlý příspěvek. Abych nezapomněl, velkým nešvarem jsou "motivační "provize, čti úplatky. Ve dvojí sazbě pro státní a soukromý sektor. Z tohoto důvodu třeba předal soused stavební firmu synovi, protože už na to neměl žaludek.
Dělal jste v poslední době něco pro stát? Někdy to funguje, jindy...
...jindy odvedete práci na jaře a čekáte do předvánoc na zaplacení. Případně vyhrajete výběrko v létě, ale práce začnou v listopadu, protože dřív nejsou peníze - a hotovo musí být do prosince. Nebo naopak dostanete práci na leden, ale fakturovat se musí v prosinci předchozího roku, dokud jsou peníze.
Domácnost má obvykle nějaký pravidelný příjem, pravidelné výdaje, a obecně alespoň trochu přehledu o financích. Firmy (zejména ty soukromé a úspěšné) mají o příjmech a výdajích přehled dost podrobný. Ale hlavně: není problém převádět plusy či mínusy do dalšího roku.
Ve státním v lednu nevíte, klik peněz dostanete, ale na konci roku musíte skončit s nulou - cokoliv jiného je špatně.
Snad nechceš, aby žili v nejistotě? Nemyslíš ani na spřátelené firmy, kamarády, kamarády kamarádů. To od tebe není pěkné. Měl by ses nad sebou zamyslet. Aspoň na pár vteřin.
Zazrak ... kazda domacnost, kazda firma, dokonce i ten stat funguji presne stejne. Vubec netusi, jake budou jejich prijmy a musi pocitat i s variantou,ze potencielne zadne, ze?
Jenže o to ani tak nejde.
Problematické je samo navázání na rozpočet (a ještě na HDP...). To prostě nedává rozumnou možnost plánovat cokoliv dopředu a dostáváte se do situace: na začátku roku čekám na peníze, celý rok šetřím, aby to vyšlo, na konci roku dostanu o něco víc - a do Silvestra to musí bejt utracený
. (Obrazně řečeno, samozřejmě!)
Nezdá sa mi, že by RTVS zrovna trpela nejakými zásadnými suchotami. V prípade nutnosti sa dá zrušiť športový kanál, ten tu nebol odjakživa.
Úderka z ČT by to jistě nenechala bez povšimnutí. Včetně zpřátelených médií. I ty naivo.
A právě změna u RTVS je udělána přesně tak, jak píšete, tedy změnou příslušného jiného zákona, který ten výdaj stanovuje, v rámci celkového konsolidačního balíku zákonů.
Soucasti statniho rozpoctu jsou tzv mandatorni vydaje. Snemovna rozpocet sice schvaluje, ale v ramci toho nemuze menit mandatorni vydaje, to by musela zmenit jine zakony.
Takze v tom naprosto zadny rozdil neni.
Rozdíl je, že u 1)
řešíte jen ten poplatek, takže to děláte jen z populismu či zlé vůle, případně protože to je potřeba, ale u 2)
to může být motivováno vazbou na ten rozpočet (ušetření/rozhazování...).
Obecně ten rozpočet řešíte pravidelně (minimálně každý rok), zatímco koncesionářský poplatek jen málo kdy.
rozpočet se schvaluje každý rok, je možné tam daleko snadněji komponovat změny a hejbat s rozpočtem RTVS. Zatímco, když na to je samostatný zákon, jeho změna vyvolá daleko větší ohlas, neschová se to tak snadno v houšti státního rozpočtu.
Jedno to není. Hlavní rozdíl je v tom, že omezováním financování rozhlasu/televize u nás nijak neovlivníte schodek státního rozpočtu - a naopak to nesvádí ke škrtům v rozpočtu ve stylu však ten rozhlas a televize stejně nejsou potřeba, tak tolik nepotřebují
.
Nejde tolik o samotnou vybranou čásku, jako o její stabilitu. Ta média s tím prostě mohou počítat.
A měnit to zákonem by bylo vyloženě ze zlé vůle
, protože jinak to nemá vliv (ani na funkci rostlináře).
RRŠ:
Pro mne je to jedno, protože ten, kdo to skutečně zaplatí, je v obou případech občan. U nás zaplatí koncesionářský poplatek, na Slovensku se mu to započítá do daní. Jediný rozdíl je v tom, že slovenský občan nemusí tyto poplatky řešit osobně, takže má o starost míň a slovenským médiím zbude ve finále více peněz protože u nás padne část těchto poplatků na přebujelou agendu,která je s jejich správou spojena.
Ale na SK je to taky speciální zákon, který by u nás také projednávaly obě komory parlamentu. Rozdíl žádný.
Samozřejmě se můžeme ptát, co by se stalo, kdyby rozpočet tomuto zákonu odporoval.
V Česku je konkrétně technický rozdíl v tom, že zákon o poplatcích projednávají a schvalují obě komory parlamentu, kdežto zákon o státním rozpočtu podle ústavy projednává a schvaluje jenom sněmovna.
Jaký je rozdíl mezi:
1) Upravit zákon, který definuje výšku koncesionářského poplatku
2) Upravit zákon, který definuje výšku příspěvku ze státního rozpočtu
V obou dvou případech se mění speciální zákon.
Přesně proto je dobné mít rozhlas a televizi placené z koncesionářských poplatků!
(Byť si o jejich výši a rozložení výběru myslím svoje.)