Z radioamatérských i jiných zkušeností obecně vyplývá, že spojení na vzdálenost cca 300 km s výkonem v jednotkách wattů není problém, tedy jedná-li se o přímou radiovou viditelnost, což je u Starlinku splněno.
Podstatně větší komplikací je komunikace z budov, tam vlny v potřebné kvalitě prolezou dost neochotně. Z velkých vzdáleností rovněž plynou jiné časové poměry, které by musel telefon zvládat; teoreticky by to mohl řešit software.
Jo - oběžná dráha s výškou 160 km není pro takové účely vhodná, zbytková atmoféra je tam již tak hustá, že by těleso během krátké doby spadlo. Potkat na ní lze špionážní družice pro optický půzkum s pořádnými zásobami paliva, ale ani ty tam dlouho nevydrží, což nevadí, vypustí se další - počítá se s tím.
Jednosměrně - dolů si to představit umím, na satelitu se přidá anténě a telefon něco chytí. Nicméně neumí zpátky odpovědět - signál se (bez dalšího zesílení-směrovosti-překročení SAR) zpátky nahoru nedostane? Třeba tady ale píšou, že nějak umí "create a successful two-way connection between a standard mobile cellular device on Earth and a satellite cell tower" https://lynk.world/how-lynk-proved-direct-two-way-satellite-to-mobile-phone-connectivity/