Pokud v Evropě dojde řeč na to, kde se kumuluje nejvíce mladých technologických firem a kam proudí největší množství rizikového kapitálu, je to vedle sílící Paříže a Londýna zejména Berlín. Jeho výhody si vyzkoušela i česká firma Portadi, která se zde dostala do akcelerátoru Microsoft Ventures a kterou později koupil americký konkurent OneLogin (náš článek).
Podobně se teď snaží mladé společnosti a talenty oslovit také softwarový obr SAP, který se s tržní hodnotou přes 130 miliard dolarů stal nejhodnotnější německou společností současnosti. „I s tímto statutem je těžké lákat mladé lidi. Poptávka po nich je značná, a dokonce ani doma v Německu nás ne každý zná. Musíme postupně vylepšovat naši image,“ popisuje pro Lupu jeden z vysoce postavených zaměstnanců SAPu.
SAP proto rozjel řadu aktivit, díky kterým se snaží brand měnit a omlazovat (náš text). To, jak může tvorba moderních aplikací a systémů pro zejména velké firmy vypadat, ukazuje například v čerstvě zřízeném prostředí Data Space v centru Berlína. „Když má něco dopad na takový výrobní průmysl, bude to mít dopad také na ostatní průmysly,“ věří prezidentka SAPu pro IoT a „supply chain“ Tanja Rueckert.
Bez mladých to nejde
Zapojení startupů je pro technologické firmy obecně důležité. „Ani přes naše výrazné investice do výzkumu a vývoje nikdy nebudeme schopní sami objevovat vše. Proto zde do hry přichází startupy a mladé technologické společnosti,“ říká v Berlíně Alexandra Gorman, viceprezidentka projektu SAP.iO.
Jde o fond německé společnosti postavený na investicích do firem v jejich počátečních fázích (seed až série A). Ten je otevřený také českým startupům a spolupracuje se silnou značkou TechStars. SAP.iO mimo jiné 30. listopadu v Praze uspořádá finále soutěže InnovMatch pro společnosti ze střední a východní Evropy.
Další novým projektem je SAP IoT Accelerator, který vedle Berlína funguje také v Palo Alto v Silicon Valley. Firmy do něj přijaté nepřijdou o podíl (SAP investuje skrze fondy SAP Ventures a SAP.iO) a zároveň nutně nemusí stavět na technologiích společnosti. Jde o to rozšiřovat ekosystém. SAP chce do roku 2020 do internetu věcí investovat 2,2 miliardy dolarů. Oblast mu otevírá vstup na nové trhy, například do stále více „connected“ zemědělství.
„SAP je v byznysu velké jméno a pomáhá s propojením na zákazníky,“ popisuje Marian Pufahl ze startupu Synfioo, který byl do IoT akcelerátoru přijat. Synfioo sbírá z veřejných i placených zdrojů data o počasí, dálnic, železnic, věcí typu Eurotunnel, přístavů či systémů SAPu a na základě toho vytváří něco, čemu se říká ETA – odhadovaný čas doručení zboží. Na základě algoritmů a dat se počítají a predikují případné prodlevy během dopravy a podobně.
Pro SAP jsou přesně tyto typy společností rozšířením toho, co dělá. Pro startup pak jde o vstup mezi velké hráče. „Akcelerátor nám pomohl získat kredibilitu, zákazníky a integraci se SAPem. Mezi zákazníky máme třeba Volkswagen nebo Deutsche Bahn,“ dodává Pufahl. Další startupy z projektu, jako třeba XMPro umožňující graficky designovat datové toky, se dostaly třeba k Chevronu.
První záblesky blockchainu
SAP má dohromady 140 výzkumných a vývojových center a postupně rozšiřuje také koncept SAP Labs. Na jednu takovou laboratoř (po světě jich je devatenáct) povýšil také vývoj v Brně (náš článek). Dělá se tam zejména na UX a UI kolem finančních aplikací a několika zatím neveřejných projektů – například kolem HoloLens od Microsoftu. V Česku má SAP vývoj i v Praze. Na Aribě dělá 250 lidí, na Concuru kolem tří stovek.
Třetí výraznou inovační sítí SAPu je SAP Innovation Center Network s pobočkami například v Singapuru, čínském Nanjingu, Silicon Valley nebo třeba německému Potsdamu. Tato síť pracuje například na tom, jak reálně nasadit hodně debatovaný blockchain. „Je blockchain běžná věc? Ne. Je to hype? Rozhodně ne,“ říká v nových prostorách v Potsdamu Torsten Zube, který má blockchain na starost.
SAP má několik prvních projektů, na které lze blockchain aplikovat. Prezentuje zejména to, jak lze v rámci objektu budov přidělovat práva na vstup jednotlivým lidem s tím, že se tyto informace zapisují do jednotlivých bloků.
Reálné nasazení blockchainu zatím na velkou „case study“ čeká. Dubaj chce během několika let udělat e-government postavený na blockchainu, Singapur a některé další obří přístavy zase chystají nasazení v dopravě. „Pro firmy typu SAP lze zde očekávat nové příležitosti a také zjednodušování IT systémů a byznysových procesů,“ věří Zube.
Šikovné strojové učení
V inovačních centrech SAPu byla vyzkoumána nová technologie SAP Leonardo, která pracuje se strojovým učením. Tu teď firma integruje do dalších svých produktů. Například do e-commerce platformy Hybris.
Příklad, který začíná využívat Swarovski. Když se vám rozbije šperk, je možné ho vyfotit, nahrát na e-shop či skrze mobilní aplikace a strojové učení najde, co přesně za výrobek to je a nabídne další kroky včetně nákupu nového a úplně stejného či opravy. Machine learning rovněž zvládne nabídnout podobné šperky a trefovat se do vkusu nakupujícího.
„Chceme se stát světovým lídrem ve strojovém učení ve firmách,“ říká výkonný ředitel SAPu Bill McDermott. SAP v rámci Leonardo zpřístupňuje i vlastní datové sady a „assety“ a velké možnosti vidí v propojování průmyslových strojů a továren.
Dalším příkladem využití machine learningu je sportovní odvětví. Firmy, které si platí reklamu během sportovních přenosů (dresy, mantinely na hřištích a podobně), následně z televizního záznamu ručně počítají, kolikrát se jejich logo objevilo či na jak dlouhou dobu. SAP Leonardo pořízená videa projede sám, loga rozpozná a předloží potřebné statistiky sám.
Potenciál využití je výrazně vyšší. „Lze dělat asset management pomocí dronů, aplikovat ML do výroby, dělat personifikovanou medicínu a tak dále. Je na vás, co s touto platformou uděláte,“ zakončuje šéf Leonarda Sebastian Wieczorek.
Cestu autora organizovala společnost SAP.
