Za prvé si nepleťte myslivce s lovcem. A zejména s tupým zbohatlickým lovcem, který ke svému loveckému lístku a možná i ke zbrojnímu průkazu přišel kdoví jak (vydává je státní správa) a šel si (za peníze zaplacené majiteli soukromé honitby) vystřelit.
Skutečný myslivec už coby adept ke zkouškám z myslivosti (což je ve skutečnosti 7 dílčích zkoušek z různých odborných předmětů o celkovém rozsahu vědomostí srovnatelném např. s maturitou - počínaje biologií zvěře a konče právními normami - které z pověření státu organizuje převážně Českomoravská myslivecká jednota) chodí připraven, mj. i povinnou roční praxí (předepsaný soubor činností při vykonávání práva myslivosti v konkrétní honitbě) a pak se stejně ještě celý život průběžně vzdělává, protože to prostě ke své činnosti potřebuje. O spolehlivosti, bezúhonnosti a složení zkoušek pro zbrojní průkaz kategorie C (pro lov) nemluvě. Ani náhodou se nenapije před jízdou autem nebo před tím, než vyndá zbraň z trezoru, protože mu hrozí nejen kdyby něco provedl, ale i při běžné kontrole, kterých dělá policie mj. spoustu i přímo na naháňkách, že o zbrojní průkaz a lovecký lístek přijde a nebude moci vykonávat, co je jednou z hlavních náplní jeho života. Co všechno myslivci dělají (výhradně "za své", přitom je to převážně ve prospěch společnosti i přírody) tu nebudu rozebírat, je to na dlouhé povídání. Lovu je v tom malá část, výstřelů k usmrcení zvěře u většiny z jednotlivých myslivců padne řádově jednotky, max. pár desítek ročně.
I kdyby těch pár případů, dohledatelných na internetu (které jsou ve skutečnosti rozloženy do několika let) zavinili skuteční myslivci, dá se k tomu jen říci, že až se budou řidiči aut chovat stejně bezpečně a zodpovědně, až bude průšvihy se škodami, zraněními, nedejbože smrtí způsobovat jen jeden ze sta tisíc, bude na silnicích úplný ráj. Pravděpodobnost, že se něco takového stane, totiž získáte, když si ty jednotky tragických případů vydělíte nejen zmíněným přibližným počtem myslivců, ale ještě spíše stovkami tisíc bezproblémových výstřelů (a úlovků) ročně. Jen třeba divokých prasat se uloví (aby se alespoň udržel současný a pokud možno i trochu snížil celkový počet, tj. odlovil roční přírůstek, způsobovaný hlavně naším "velkoprůmyslovým" zemědělstvím) cca 200 tisíc. Bezpečně, přestože převážně v noci, v zimě, ve skutečně "polních podmínkách", ve kterých by občan-nemyslivec ani nevylezl před dům, natož aby někde v lese kvalifikovaně rozeznával a vybíral lovný kus a spolehlivě střílel.
Že něco v lese (nebo např. v kukuřičném poli) nevidíte, resp. neumíte najít, ani v nejmenším neznamená, že to tam není.
Ohledně potřebnosti odstřelu - prostá matematika. Poměr pohlaví u divokého prasete v přírodě a příznivém prostředí (které naše zemědělská průmyslově-chemická velkovýroba technických plodin pro tento živočišný druh vytváří) je cca 1:1. Většina bachyní stihne mít každý rok minimálně 1x cca 6-10 selat, poprvé často už v druhém roce věku. Úhyn selat vzhledem k úživnosti prostředí a teplým a relativně suchým zimám minimální, nejvíc ho způsobí střety s auty. Dospělý jedinec sejde stářím až po vice než 10 letech.
Kdyby myslivci jen 1 rok "stávkovali", bude divokých prasat následující rok o 200 tis. víc a v tom dalším jich jenom od těch neodstřelených může přibýt teoreticky něco mezi 600 tis. až miliónem, prakticky o něco méně. Případně dál geometrickou řadou, než je, ale až v řádově vyšších počtech, omezí to, že zlikvidují veškerou úrodu a začnou se mezi nimi šířit choroby, např. africký mor prasat, protože jinak přírodního predátora nemají, vlkům a medvědům, dokud se bojí lidí, kulturní krajina s vesnicí na každých pár kilometrech jaksi nevyhovuje. Takže pak budete ty lysohlávky hledat v lesích mezi statisíci rozkládajících se kadaverů.
Nepřejte si vidět, jak by vypadal jednotlivý pitbul, který by "šel do kontaktu" s dospělým kňourem či bachyní, nemluvě o tlupě. Nejspíš by šel ani ne na veterinu na šití, ale rovnou do kafilerie. I smečka by měla co dělat, kdyby chtěla divočáka zabít, a s výjimkou nějakých speciálně cvičených a vybavených by minimálně bez pořádných šrámů z toho rozhodně nevyšla. Naštěstí se černá zvěř před psy i jejich pány s víc než dostatečným předstihem vzdaluje a skrývá. V případě černé zvěře je rada či požadavek vodit psy na vodítku ani ne tak v zájmu té zvěře, jako hlavně v zájmu psů, které by snad napadlo "po ní jít" (případně i majitele, kdyby ho napadlo psa zachraňovat beze zbraně a patřičné průpravy).
Myslite, ze je to silene? Zrejme vubec nesledujete zpravy, protoze tech obeti uz je cela rada. Tito sileni lovci jsou casto pod vlivem a drze se odvolavaji az k nejvyssimu soudu. Dostavaji velice nizke tresty.
https://www.irozhlas.cz/regiony/myslel-ze-strili-na-srnce-zabil-trampa-mel-si-byt-jisty-odmitl-dovolani-nejvyssi-soud_201609211324_vkourimsky
Zajimave proc se vlastne myslivcum rika myslivci. To slovo by se hodilo pro nejakeho profesora nebo vedce. Urcite ne pro nejnebezpecnejsiho tvora, s kterym se vubec muzete v lese potkat. Pokud vas v ceskem lese muze neco zabit, tak je to s nejvetsi pravdepodobnosti zrovna myslivec, ktery si vas v pritmi splete s divocakem.
No, kdyz vidim v lese ty desitky pobihajicich pittbulu bez voditka, tak si rikam, ze mozna by se nejaky predator i nasel. Moderni Cech uz totiz neni Svejk, ale libuje si ve zbranich a bojovych psich plemenech.
No nevim. Ja jsem divoke prase za cely svuj zivot videl akorat v televizi. Takze nechapu, proc se musi hromadne likvidovat. Nemuzu pritom rict, ze bych vubec nechodil do lesa. Napriklad pred rokem a pul jsem chodil pred Vanocema kazdy den na pochody a pokousel jsem se zjistit, jestli ve zdejsich lesich na Kladensku rostou lysohlavky. A neroste tady nic, Asi bude pravda jak se pise na internetu, ze rostou spis na horach. Ty lysohlavky jsou nakonec dobry priklad toho, ze priroda si jde svou vlastni cestou a spolecenske normy neodrazeji jeji komplexnost.
ČLÁNKY DO MAILU